Boleslavská část města vešla nesmazatelně do povědomí vraždou knížete Václava roku 935 jeho bratrem Boleslavem. Ke krvavé události došlo ve chvíli, kdy Václav přicházel na mši, v místech dnešní románské baziliky sv. Václava s kryptou sv. Kosmy a Damiána. Po třech letech od této události bylo tělo Václava převezeno do rotundy sv. Víta v Praze a roku 973 byl prohlášen za svatého. Přímo na boleslavském náměstí stojí i socha sv. Václava, který se stal symbolem české státnosti.

Poblíž náměstí s městskou bránou ze 14. století se vypíná impozantní barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z počátku 17. století, ve kterém je uloženo nesmírně vzácné Palladium země České. Je to reliéf Panny Marie s Ježíškem z tzv. korintské mědi, který má chránit českou zem. Podle legendy tuto cennost daroval sv. Ludmile k jejímu křtu sv. Metoděj.

Sakrálních památek a historických měšťanských domů je tady samozřejmě ještě mnohem víc. Každoročně se ve Staré Boleslavi konají náboženská setkání a mše.

Hopsa hejsa do Brandejsa

Tuto větu pronesl Jan Werich v nesmrtelné roli Rudolfa II. ve filmu Císařův pekař... A také to tak bylo, císař Rudolf II. rád jezdil na zámek v Brandýse nad Labem, aby si tam vyhodil z kopýtka. Zámek Brandýs nad Labem stojí na základech gotického hradu ze 14. století. Je významnou renesanční památkou, která se roku 1547 stala majetkem české královské komory. V letech 1581 byl Brandýs povýšen císařem Rudolfem II. na královské komorní město.

Část brandýského podzámčí

Část brandýského podzámčí

FOTO: Archiv zámku Brandýs nad Labem

Na zámku během staletí sídlili Habsburkové, již zmíněný císař Rudolf II., císař Karel VI., zámek byl osudový i pro císařovnu Marii Terezii, která se tady zamilovala do Štěpána Lotrinského. Pobýval zde císař František I., který na zámku přijal i ruského cara Alexandra I. a pruského krále Fridricha Viléma III.

Čas tu trávil také syn Marie Terezie, císař Josef II., arcivévoda Ludvík Salvátor a nakonec tady přebýval i poslední císař rakouský a poslední český král Karel I. Spolu se svou manželkou Zitou prohlásili, že na zámku v Brandýse prožili nejkrásnější období svého života.

Karel I. se snažil o rychlé ukončení 1. světové války, měl silné sociální cítění, proto byl velmi oblíben i u místních občanů, se kterými se dokázal dobře domluvit česky. Město za jeho vlády prosperovalo a rozvíjelo se. V roce 1917 koupil zámek do osobního vlastnictví. Po zrušení monarchie odešel Karel I. do exilu na ostrov Madeira, kde v nuzných podmínkách zemřel na španělskou chřipku v pouhých čtyřiatřiceti letech.

Brandýský zámek dnes patří městu, které se věnuje citlivé rekonstrukci a snaží se mu vrátit původní podobu. Interiér zámku je zajímavý. Ať už mluvíme o sále s ukázkou dragounského oblečení, expozici historických palných i studených zbraní císařské kavalerie, zámecké obrazárně s portréty císařů a králů nebo o muzeu vědce a velkého cestovatele arcivévody Ludvíka Salvátora.

V zámku i podzámčí

Zámek má poměrně rozlehlou zahradu. Ta byla zřízena pro krále a císaře Ferdinanda I. roku 1563 a dnes slouží s pozůstatkem renesanční chodby Rudolfinka jako veřejný městský park. Pod zámkem najdeme renesanční mlýn, který byl za doby Rudolfa II. největším v Českém království, a u řeky Labe barokní budovu zámeckého pivovaru s kamenným mostem.

Sezóna zde začala 1. dubna.