„Chtěli jsme se zaměřit na jeden fenomén, a to je strava, shánění potravin a jejich příprava od paleolitu po dobu Keltů. Lidé mají z románů Štorcha celkem již zastaralou představu o ohništích a pečení kusů masa. Po desítkách let výzkumů toho víme více. Jak o přípravě, tak o druzích potravin, co vše dokázali už tehdy lidé zpracovat. Chtěli jsme veřejnosti ukázat, že především během doby bronzové bylo vše daleko propracovanější, než bychom si dnes mohli představit," uvedl autor výstavy archeolog Jakub Halama.

Křehké i bytelné nádoby byly součástí pravěké kuchyně.

Křehké i bytelné nádoby byly součástí pravěké kuchyně.

FOTO: Archiv Vlastivědného muzea v Šumperku

Expozice zahrnuje archeologické sbírky týkající se vaření, pravěké nádoby, kamenné mlýnky i pazourky nebo také cepy ke sklízení obilí. Na výstavě budou i archeologické nálezy z regionu, jako je autentická rekonstrukce potravinové pece z mladší doby kamenné. „Zhotovená je na základě výzkumu, který jsme prováděli před deseti lety u Postřelmova,“ doplnil Halama.

Neznámé obilí i nasušené plody

Nechybí ani ukázka rostlin, které se při přípravě pokrmů používaly. Návštěvníci uvidí dnes již neexistující odrůdy obilovin, které se nacházejí už jen v pěstitelských ústavech. Představu o tom, co lidé v dávných dobách konzumovali, si budou moci turisté udělat i díky vystaveným sušeným plodům.

„Z ojedinělých věcí je na výstavě i zuhelnatělé obilí, které se našlo před 30 lety při výzkumu v Lošticích v dřevěné pravěké zásobní jámě. Jde o nejstarší dochované obilí, které je staré už 3000 let,“ popsal Halama.

Představu o tehdejší podobě kuchyně upřesňují keramické nádoby, takzvané zásobnice, které sloužily k uchovávání potravin. Nádoby z doby bronzové jsou vysoké zhruba půl metru a mají průměr 60 centimetrů.