Hlavní obsah

Do Nejdku u Varů za králem Miroslavem

Právo, Blanka Kovaříková

Pokud máte rádi pohádku Pyšná princezna a představitele krále Miroslava, herce Vladimíra Ráže, připomeňte si jeho nedožité devadesáté narozeniny, které připadají na 1. července, třeba právě výletem do jeho rodiště, Nejdku u Karlových Varů.

Foto: Archiv Karlovarského kraje

Malebné ulice Nejdku zkrášluje potůček obklopený takzvanými bludnými kameny.

Článek

Nejdek je vzdálený pouhých 20 kilometrů od světoznámých lázní Karlovy Vary a dá se sem pohodlně dostat autem, autobusem i vlakem. Kdysi to bylo především průmyslové město, v němž sídlila přádelna vlny, železárny, papírna, továrna na nábytek a hnací řemeny, krajkářská firma apod. I dnes zde najdete řadu firem, ale turisty sem přitahuje především okolní příroda a historické památky.

Kde je hercův rodný dům?

Město Nejdek, kterému se také říkávalo Nýdek a někdy se psalo dokonce Neudek, leží v malebném údolí řeky Rolavy, obklopen vrchy, odkud jsou krásné výhledy do širokého údolí.

Krásně si můžete Nejdek prohlédnout z Křížového vrchu, kudy vede 1600 metrů dlouhá Křížová cesta, vybudovaná v 19. století a pro svou délku a nádhernou polohu přímo nad centrem města nemá široko daleko konkurenci. Můžeme si představit, že tudy chodili na procházky i manželé Rážovi se svými dvěma syny.

Foto: Archiv Olgy Rážové

Rodný dům Miroslava Ráže

První Miroslav se jim narodil 15. ledna 1920, Vladimír pak přišel na svět 1. července 1923. Tatínek František Ráž, povoláním voják, byl náruživý turista a zřejmě po něm Vladimír zdědil svou celoživotní vášeň pro cestování.

Rodný dům Vladimíra Ráže stojí na rohu ulice Smetanovy a Bratří Čapků a má číslo popisné 441. Dnes na něm najdete pamětní desku a v místnostech, kde rodina Rážových bydlela, je klubovna mládeže Střední odborné školy a středního odborného učiliště. Na požádání si můžete prostory prohlédnout. Naproti domu dodnes funguje hospoda Růžek, kam Vladimír chodil tatínkovi pro pivo. Později se Rážovi přestěhovali o kousek dál, do přízemního bytu ve Smetanově ulici čp. 551.

Všechny Vladimírovy premiéry

Hlavní náměstí v Nejdku nese jméno po Karlu IV., je poměrně dlouhé a vine se do kopce k děkanskému kostelu sv. Martina. Právě tady byl Vladimír 15. července 1923 pokřtěn. Když se vydáme dál k řece Rolavě, mineme jeden z nejdeckých symbolů – zvláštně vykotlanou skálu, které se dříve pro její podobu s mužskou hlavou říkalo „Knížecí nos“ (Fürstennase).

Foto: Zdeněk Kovařík, Právo

Kus náměstí Karla IV. v Nejdku

Ze skály jako by vyrůstala hradní románsko-gotická věž, nejvýznamnější nejdecká historická památka. Věž je zbytkem původního hradu postaveného někdy kolem roku 1250, který sloužil k ochraně zemské stezky i k uložení cenností a cínu vytěženého v Porolaví.

Věž byla až do roku 1790 obydlena, nyní slouží jako zvonice a je v ní umístěn vzácný renesanční zvon pražského zvonaře Brikcího z Cymperka. Hranolová věž má půdorys lichoběžníku, takže při pohledu od jihu lze současně vidět její čtyři hrany.

Foto: Zdeněk Kovařík , Právo

Rodný dům Miroslava Ráže

Vladimír Ráž, který se s rodiči a s bratrem odstěhoval z Nejdku do Prahy, když mu bylo devět let, se sem později rád vracel a vzpomínal. Třeba na to, jak tu 5. července 1931 zhlédl první divadelní představení ve svém životě – hru Lešetínský kovář v podání nejdeckého dramatického kroužku. Fotografii z téhle události si schovával do konce života.

V nejdeckém kině se mu také podařilo vidět první, tehdy samozřejmě němý film Ben Hur, a na dvoře budovy lesní správy, která byla jen pár kroků od domova, si v osmi letech odbyl i svou premiéru – recitoval při národní oslavě, ovšem tehdy si ještě šlapal na jazyk. Tady měly české děti ve dvacátých letech smíšenou jednotřídní školu. V Nejdku totiž převládalo německé obyvatelstvo – na 8500 Němců tu připadalo jen 269 Čechů. Válka byla tehdy ještě daleko a všichni se v té době snášeli bez problémů.

Setkání s ochotníky

Většinu života pak Vladimír Ráž prožil v Praze, kde prošel několika divadelními scénami, až v roce 1954 zakotvil díky tehdejšímu šéfovi činohry a jeho dobrému příteli Zdeňku Štěpánkovi v Národním divadle.

Štěpánek mu v nevlídných 50. letech zorganizoval dodatečný, církevní sňatek s Alenou Vránovou, do níž se Ráž zamiloval během natáčení Pyšné princezny. Teprve po obřadu v Horní Vltavici se Aleně podařilo počít dceru. Ráž už měl syna z prvního manželství s herečkou Alexandrou Myškovou a o řadu let později se dočkal ještě jedné dcery – Veroniky – ze třetího manželství s Olgou Hnátkovou.

Jak jsme již říkali, do Nejdku se rád vracel. Pro něj jistě nejzajímavější byla návštěva v roce 1971, kdy tu zhlédl premiéru antické komedie Lišák Pseudolus právě v podání zdejších ochotníků. Po představení se s nimi sešel, povídali si, zpívali a recitovali. Po roce 1989 se do Nejdku zajel podívat ještě několikrát i se svým bratrem Miroslavem, který pracoval po desetiletí ve vedení Československé televize a byl dokonce u jejích úplných počátků.

Foto: Zdeněk Kovařík, Právo

Pamětní deska přípomínající Vladimíra Ráže

Se svým slavným bratrem měl celý život úzké pouto, byl jedním z mála lidí, komu se Vladimír upřímně svěřoval. Vladimír Ráž zemřel 3. července 2000, dva dny po sedmasedmdesátých narozeninách a je pohřbený na Vyšehradském hřbitově.

Tipy navíc

Nejdeckem vedou dvě linky cyklobusů - kopcovitý terén Krušných hor a provázanost cykloturistických tras s lesními cestami a málo frekventovanými silnicemi je ideální pro silniční i horská kola.

Z Nejdku se zhruba za hodinu dostanete po zelené turistické trase ke kamenné rozhledně Pajndl na Tisovském vrchu. Když zdoláte 111 schodů točitého schodiště, naskytne se vám pohled na nejvyšší horu Krušných hor Klínovec, Slavkovský les a Doupovské hory.

Jízdy na koni nabízí JK Artex Nejdek - Agroturistické centrum dětí a mládeže Aghitour ve Fojtově.

Speciálně malým turistům je určena naučná stezka Děti dětem. Je zaměřena na rostliny, zvířata, horniny a osobnosti oblasti Nejdku. Pro pětikilometrový okruh lze použít hrací kartu, která je k dispozici v hotelu Anna na náměstí Karla IV.

Až do 15. září můžete s dětmi navštívit v nejdeckém muzeu výstavu Loutky z chebských sbírek (k vidění jsou mj. vzácné třetí kopie loutek Spejbla a Hurvínka).

V Nejdku si ho však pravidelně připomínají jako jednoho ze svých nejslavnějších rodáků. Naposledy vloni, když uspořádali výtvarnou soutěž Obrázek pro krále Miroslava. Vzešla z ní spousta krásných kreseb od dětí, které už mohou Ráže znát jedině z filmů či z vyprávění svých prarodičů.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám