Český Krumlov, Vyšší Brod, Bad Leonfelden a Freistadt – čtyři města ve dvou státech, které propojila unikátní přeshraniční Zemská výstava nazvaná Dávné stopy – Nové cesty. V každém z měst má trochu jinou podobu. Ve Freistadtu turisté nahlédnou do asi 250 let starého pivovaru, zrekonstruovaného k příležitosti výstavy, do Bad Leonfeldenu láká návštěva historického špitálu, jež představí mimo jiné dějiny lékařství.

Zatímco pro Čechy je formát zemských výstav novinkou, sousedé z Rakouska jsou na něj už zvyklí. Do Českého Krumlova proto míří zástupy rakouských turistů, kteří zhlédli expozice Zemské výstavy v hornorakouském Bad Leonfeldenu a Freistadtu a chtějí vidět i to, co nabízejí jihočeská města. „Muzeum navštěvuje velké množství turistů z Rakouska,“ potvrzuje ředitel Regionálního muzea v Českém Krumlově Filip Lýsek.

Vyšší Brod nabízí v rámci Zemské výstavy pohled na Závišův kříž, který byl před třemi lety povýšen na národní kulturní památku. V oblasti jižních Čech je vystaven po dlouhých 70 letech. Český Krumlov zve do Regionálního muzea, synagogy i starého fotoateliéru.

Toulky jihočeskou minulostí

Historické centrum Českého Krumlova, proslulého zámeckým barokním divadlem a otáčivým hledištěm, je tvořené úzkými propletenými uličkami. Jedna taková vede i ke zdejšímu Regionálnímu muzeu. Tam se v několika místnostech nachází část probíhající Zemské výstavy. Nese název: Co by, kdyby.

Expozice Regionálního muzea je přehledně rozdělena.

Expozice Regionálního muzea je přehledně rozdělena.

FOTO: Klára Fischleinová, Novinky

Přesně, jak naznačuje pojmenování expozice, návštěvníci muzea tu naleznou informace k plánům, které z různých důvodů nebyly realizovány. Jedná se o dopravní, technické, architektonické i jiné projekty. Málokterý příchozí nejspíš ví například to, že si Karel IV. přál spojit povodí Vltavy a Dunaje. Nepovedlo se, protože stál v cestě realizaci šumavský hřbet. „Později tento projekt oživili Rožmberkové, ale ani oni neuspěli,“ vypráví Lýsek. Obdobně s touto vizí selhal i Albrecht z Valdštejna.

V různých úsecích muzejní expozice jsou umístěné interaktivní obrazovky s tematickými programy. „Ačkoliv je výstava tvořená na základě vědeckých rešerší, nemá sloužit odborné veřejnosti. Je určena všem, tedy i dětem, po které jsme připravili nejrůznější interaktivní prvky,“ říká Lýsek. Zakrátko zjišťujeme, že tyto atrakce zabaví na hodnou chvíli i dospělé.

Stačí několik dotyků a Český Krumlov se vám před očima na obrazovce změní skoro k nepoznání.

Stačí několik dotyků a Český Krumlov se vám před očima na obrazovce změní skoro k nepoznání.

FOTO: Klára Fischleinová, Novinky

Ten, kdo zavítá do Regionálního muzea v Českém Krumlově, se také dozví, že kus města měl být podle jednoho z odvážných architektonických plánů zbourán. Na uvolněných plochách by pak vzniklo třeba kasino. Jak by se po tomto zásahu proměnila tvář jihočeského klenotu, si můžete vyzkoušet opět na jedné z několika dotykových obrazovek.

Multifunkční synagoga

Českokrumlovskou synagogu navrhl architekt Viktor Kafka, který zemřel v roce 1942 v Osvětimi. I jeho stavba měla smutný osud. Fungovala jako skladiště, tělocvična a sloužila také k účelům křesťanských modliteb.

„V roce 1945 si tady američtí vojáci zřídili na několik měsíců modlitebnu. Z té doby se na zdech zachovaly anglické nápisy,“ ukazuje Jan Palkovič, jeden z kurátorů expozice nazvané: 4 fotografové, 2 země, 1 region.

Českokrumlovská synagoga vznikla v roce 1910. Za dobu její existence ji nepotkalo mnoho světlých okamžiků

Českokrumlovská synagoga vznikla v roce 1910. Za dobu její existence ji nepotkalo mnoho světlých okamžiků

FOTO: Libor Sváček (Archiv města Český Krumlov)

Synagoze hrozila několikrát demolice. Pokaždé ji zachránilo to, že se pro ni našlo využití. Přestože na hony vzdálené tomu, pro které byla vystavěna. Nyní je tu kavárna a kulturní prostor pro výstavy. Právě ten využili organizátoři Zemské výstavy. Zdejší expozice představuje čtyři fotografy, z nichž každý zastupuje jedno z měst zapojených do projektu.

V Českém Krumlově tvořil Josef Seidel, ve Vyšším Brodě Josef Kashofer, v Bad Leonfeldu Karl Hebsacker a Freistadt reprezentuje Kaspar Obermayr. Na panelech najdou návštěvníci informace o životech fotografů i jejich objektech na snímcích.

Autoři fotografické expozice v synagoze si pochvalují skladnost panelů. Přemístit výstavu jinam zabere minimum času a úsilí

Autoři fotografické expozice v synagoze si pochvalují skladnost panelů. Přemístit výstavu jinam zabere minimum času a úsilí

FOTO: Klára Fischleinová, Novinky

Autoři expozice prošli za zhruba dva roky desetitisíce fotografií, aby vybrali okolo 300 snímků, jež představí jednotlivé kraje, jejich přírodu, kulturu i obyvatele. A to na rozličných společenských úrovních. „Pracovali jsme s pamětníky, protože jsme si dali za cíl najít příběhy obyčejných lidí. A ty v archivech nejsou,“ vysvětluje Ivo Janoušek, druhý z kurátorů výstavy.

Malý ateliér s velkým příběhem

Tak trochu schovaný a nenápadný žlutý domek v Linecké ulici v Českém Krumlově je Museum Fotoateliér Seidel. Tam koncem 19. a začátkem 20. století pracoval fotograf Josef Seidel. Ten má na kontě tisíce portrétů či pohlednic. Pořídil je v dobách, kdy negativy byly ještě na skleněných destičkách, a to přesně v téže velikosti, v jaké se později vyvolávaly. Focení v přírodě, kterému se Seidel v šumavské krajině obzvláště rád věnoval, tedy dříve bylo fyzicky náročnou činností.

Prosklená stěna v 2. patře domu patří k místnosti, v níž je dodnes fotoateliér.

Prosklená stěna v druhém patře domu patří k místnosti, v níž je dodnes fotoateliér.

FOTO: Archiv Museum Fotoateliér Seidel

Obraz Seidelova života i tvorby zůstal v jeho domě téměř neporušen. Trasa expozice vede turisty po soukromých místnostech stejně jako do úžasně prosvětleného ateliéru či tmavé fotokomory. K vidění tu zůstalo i stařičké technické vybavení.

Prostory ateliéru, kde Josef Seidl fotil portrétové snímky, jsou zaplavené denním světlem, i když je venku podmrakem.

Prostory ateliéru, kde Josef Seidel fotil portrétové snímky, jsou zaplavené denním světlem, i když je venku podmrakem.

FOTO: Klára Fischleinová, Novinky

Po smrti Josefa Seidela převzal rodinný podnik jeho syn František. Život mu ale zkomplikovala 2. světová válka, nacistické věznění a později odsun pohraničních Němců, kvůli němuž se mohl znovu setkat se svojí snoubenkou až v polovině 50. let minulého století. Od roku 1949 navíc nemohl provozovat živnost, protože byla komunistickou vládou zrušena.

I přes neradostný životní příběh zůstalo po Seidelových v domě mnoho vzpomínek, které člověka spíš povzbudí, než rozesmutní. Fotoateliér Seidel je bezesporu jedním z největší českokrumlovských kulturně-historických pokladů.

Zemská výstava je přístupná veřejnosti od pátku 26. dubna do neděle 3. listopadu 2013.