Hlavní obsah

Krkonošský národní park slaví abrahámoviny

Právo, Vladislav Prouza

Nejstarším a hned po Šumavě největším lze nazvat letos padesátiletý národní park zahrnující 36 tisíc hektarů na území Krkonoš. Snahu generací ochranářů završilo 17. května 1963 vyhlášení Krkonošského národního parku (KRNAP), čemuž o čtyři roky dříve předcházelo založení Karkonoskiego Parku Narodowego na polské straně hor.

Foto: Vladislav Prouza, Právo

Turisté navštěvují KRNAP už 50 let.

Článek

Kulatiny chce KRNAP završit jednou z největších změn dosavadní existence. Ochranáři požadují po ministerstvu životního prostředí de facto sloučit současnou druhou ochrannou zónu s první, kde platí nejpřísnější pravidla ochrany přírody.

Druhou zónu s možností volného pohybu mimo vyznačené stezky má nahradit téměř 10 tisíc hektarů zóny třetí. „Dospěli jsme k názoru, že v dosavadní druhé zóně jsou natolik cenné přírodní artefakty, které si určitě zaslouží větší ochranu, než tomu je doposud. Vše jsme konzultovali s obcemi a došli jsme ke vzájemné shodě,“ přiblížil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Foto: Vladislav Prouza, Právo

Krkonoše nabízejí úchvatné obzory a různé výletní trasy.

Symbolika s letošním výročím představuje snahu ochranářů před půl stoletím uchránit cenné území před neukázněnými návštěvníky. „Často přemýšlím, jak to tu vypadalo před 50 lety, když se zakládal národní park. První ředitel Miroslav Klapka začal s několika málo odborníky. Šlo doslova o průkopnickou práci,“ říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka.

Mezníky v padesátileté historii parku představují podle ochranářů výstavba velkokapacitních rekreačních objektů pro odborovou rekreaci, imisní kalamita, rozvoj sjezdového lyžování a současný boom apartmánového bydlení. „Vzdor tomu se krkonošskou přírodu podařilo zachovat v dobrém stavu,“ tvrdí Hřebačka.

Program pro děti i dospělé

Krkonošský národní park vznikl především kvůli ochraně jedinečné arkto-alpínské tundry, výrazným stopám zalednění, subarktickým rašeliništím, rozsáhlým lesním porostům a horským květnatým loukám. Ochranu si zaslouží i pozůstatky skandinávského ledovce jako například všivec krkonošský, vrba laponská nebo slavík modráček tundrový, jehož izolovaná populace, čítající pouhých 25 až 30 párů, hnízdí právě na hřebenech Krkonoš.

Jubileum si Správa KRNAP spolu s veřejností připomene páteční velkolepou oslavou ve Vrchlabí. Dopoledne byly ve vrchlabském parku před Zámkem k dispozici čtyři stanoviště s ekovýchovným programem pro děti. Odpoledne je v zahradě Hlavního informačního centra připravena kulturní přehlídka, kde vystoupí regionální soubory a řemeslníci budou předvádět své umění. Vrcholem dne budou večerní koncerty na náměstí TGM.

Reklama

Výběr článků

Načítám