Na kraji Blanského lesa v obci Holubov na Českokrumlovsku se košatí srdčitá lípa, které se právem říká rožmberská. Pozornost si zaslouží nejen kvůli úctyhodnému stáří - 650 let, ale také díky své výšce. Na špičku žebříčku nejvyšších lip jižních Čech ji v minulosti dostalo třicet šest metrů.

Národní památný strom roste mezi valy někdejšího keltského oppida, nedaleko železniční stanice Třísov. Už na první pohled ohromí její mohutnost, která ještě víc vynikne v době, kdy je obsypaná listím. Korunu několikrát vyvázali, sepnutí proti rozlomení proběhlo třikrát, naposledy před jedenácti lety.

Kapličku postavili v roce 1777 za vlády císařovny Marie Terezie. Dvakrát se stěhovala, naposledy před třiadvaceti lety kvůli nezvykle rychlému růstu stromu.

Kapličku postavili v roce 1777 za vlády císařovny Marie Terezie. Dvakrát se stěhovala, naposledy před třiadvaceti lety kvůli nezvykle rychlému růstu stromu.

FOTO: Eva Merhautová

V zimním období působí toto malebné místo doslova pohádkově, protože v těsné blízkosti lípy stojí kaplička zasvěcená Panně Marii. Obě zkrášlují úvod naučné stezky, která turistu dovede k zřícenině Dívčí kámen. Hrad podle dochované listiny založili nad soutokem Křemžského potoka a Vltavy roku 1349 Rožmberkové.

Osada Třísov vznikla během deseti let ve stejné době - za vlády Karla IV. Tehdy byla také vysazena lípa, jejíž stáří odborníci stanovili až před šesti roky, a to pomocí bioenergetické metody. Přestože přežila už celá staletí, těší se výbornému zdravotnímu stavu.

Třísovské lípě byl věnován prostor v televizním pořadu Paměť stromů. Ve svých kresbách tuto svědkyni dávno minulých časů zachytil i akademický malíř Jaroslav Turek.

Třísovské lípě byl věnován prostor v televizním pořadu Paměť stromů. Ve svých kresbách tuto svědkyni dávno minulých časů zachytil i akademický malíř Jaroslav Turek.

FOTO: Eva Merhautová