Rodištěm svatého Prokopa je vesnička Chotouň na Kolínsku, opředená svatoprokopskými legendami, kde jsou dodnes ve vzduchu cítit zázraky.

Nad střechy zemědělských usedlostí vyčnívá věž barokního kostela svatého Prokopa, jehož nepřehlédnutelná architektura neomylně prozrazuje rukopis slavného českého architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla. Mistr se vyměření stavby v roce 1708 osobně zúčastnil, dokončena pak byla o pouhé dva roky později.

Oral s pekelníkem

Kostel je v tomto regionu jedinečnou ukázkou dynamického směru vrcholného baroka, který je typický právě pro Santiniho. Navazuje na něj takzvaný prokopský dvorec, kde snadno najdete malé okénko, za kterým se měl údajně v roce 970 pozdější světec narodit.

Okénko do rodné světničky zemského patrona sv. Prokopa, který se podle legendy v Chotouni narodil Vojslavovi a Boženě.

Okénko do rodné světničky zemského patrona sv. Prokopa, který se podle legendy v Chotouni narodil Vojslavovi a Boženě.

FOTO: Roman Šulc

O kus dál na návsi narazíte na sochu sv. Prokopa, jak přišlapuje ďáblovi hlavu k zemi. Stojí nad pramenem zázračné vody, jejíž pití prý posiluje mužskou potenci a ženám zaručuje početí dívky.

Svatý Prokop přišlapuje čertovi hlavu na znamení vítězství křesťanství nad temnem a zlem.

Svatý Prokop přišlapuje čertovi hlavu na znamení vítězství křesťanství nad temnem a zlem.

FOTO: Roman Šulc

Pramen tu vytryskl, když ještě malý klouček Prokop zarazil proutek do země. Na východním okraji vsi se nachází mohyla z doby bronzové, u které končí takzvaná čertova brázda. Tu vyoral Prokop, když poustevničil na Sázavě. Do pluhu tehdy zapřáhl čerta a oral s ním od dnešního Sázavského kláštera až do Chotouně.

Ještě předtím, než sedřeného pekelníka u vsi propustil na svobodu, musel rarach seškrabat z pluhu všechno bláto. A bylo ho tolik, že z něj vznikla právě tato mohyla.

Na snímku mohyla nad hrobem velmože bylanské kultury, křížek označuje konec Čertovy brázdy.

Na snímku mohyla nad hrobem velmože bylanské kultury, křížek označuje konec Čertovy brázdy.

FOTO: Roman Šulc

Čertova brázda je zřejmě stará poutní cesta z Polabí k Sázavskému klášteru, díky legendě je však opředena tajemstvím.

Čertova brázda je zřejmě stará poutní cesta z Polabí k Sázavskému klášteru, díky legendě je však opředena tajemstvím.

FOTO: Roman Šulc