Malebné městečko nedaleko Českých Budějovic tvoří přímo koncentrát historických památek - zámek, klášter, škapulířová kaple. Není divu, že se mezi nimi ztrácí žulový sloup na Žižkově náměstí, jenž byl v minulosti pro některé obyvatele Borovan velkým trnem v oku. Připomínal jim totiž jejich veřejné zostuzení.

Řeč je o zdejším pranýři. Kameny na jeho stavbu měl přinést z blízkého Trocnova na vlastních ramenou sám Jan Žižka. Vytesaný letopočet vzniku ale jeho dřinu popírá. V r. 1656 byl bojovný Jihočech dávno po smrti.

Za spory do klece

Veřejný posměch tvořil ve středověku součást trestního práva, k jehož naplnění sloužil pranýř. Někde měli jen obyčejný podstavec, jinde vztyčili dřevěný kůl s okovy.
V Borovanech se rozhodli pro čtyřmetrový sloup z kamene s korouhvičkou a malou nikou se zvonkem. Byl určen hlavně pro lidi, kteří vzbudili v obci velké mravní pohoršení. Týkalo se to i nemanželských dětí. Jejich rodiče museli na pranýři zpívat o své hanbě lidem vcházejícím do kostela. Naposledy k tomu došlo v roce 1763.

Borovany

V Borovanech se rozhodli pro čtyřmetrový sloup z kamene s korouhvičkou a malou nikou se zvonkem.

FOTO: František Petrák

Na borovanském pranýři visívala také železná klec. Zavírali tam spolu rozhádané sousedy, kteří se nedokázali usmířit. Pro výstrahu i obveselení kolemjdoucích se v ní pohupovali, dokud se neudobřili. Pranýře fungovaly až do 18. století, kdy je zrušil císař Josef II.

Jablko sváru

Pranýř měl tišit vášně, ale ten borovanský se stal jablkem sváru. Roku 1739 nutně potřeboval opravu, schody se drolily, hrozilo zřícení. Pozemek, kde stál, však patřil augustiniánskému klášteru, s nímž město válčilo.

Obec jej sice na vlastní náklady opravila, ale neobtěžovala se požádat o povolení, což probošta rozpálilo doběla. Po jeho zásahu rozhodl apelační soud, že Borovanští nemají na pranýř právo. To patří vykonavateli soudní moci, tedy klášteru. A oprava není důvodem pro změnu.

Pranýř se objevil také v uměleckých dílech. Ve filmu Zvoník od Matky Boží byl na něm připoután herec Anthony Quinn, u nás si to vyzkoušela Adina Mandlová v Cechu panen kutnohorských.

Pranýř se objevil také v uměleckých dílech. Ve filmu Zvoník od Matky Boží byl na něm připoután herec Anthony Quinn, u nás si to vyzkoušela Adina Mandlová v Cechu panen kutnohorských.

FOTO: fotobanka Profimedia

Borovanský pranýř ale jen netrestal. Zavěšoval se na něj osm dní před i po jarmarku kamenný meč jako znak trhového práva, který později nahradila dřevěná ruka se šavlí. Skončilo se s tím v roce 1890, kdy se ztratila.