Hlavní obsah

Harrachov láká i v létě - na nejstarší sklárnu na světě nebo na bobovou dráhu

Právo, Vlaďka Merhautová

Město rozkládající se pod Čertovou horou je spojené především s lyžováním a proslulými skokanskými můstky. Ve významném horském letovisku se však dá prožít pár akčních dní od jara do zimy. Také delší dovolená může být nabitá nejrůznějšími aktivitami a poznáním.

Foto: Vlaďka Merhautová, Právo

Bobová dráha je i pro děti.

Článek

Mezi největší přírodní krásy Krkonošského národního parku patří Mumlavské vodopády, ležící nedaleko Harrachova ve směru za autobusové nádraží. Jsou nejvodnatější v celé republice, za sekundu jimi proteče 800 litrů vody!

Lze se k nim dostat pohodlně pěšky nebo na kole, příznivcům delších túr se nabízí trasa na Voseckou boudu a dál do Krkonoš. Mumlava ale umí čarovat i jinak. K dalším zajímavostem patří tzv. obří hrnce o průměru až šest metrů, což jsou prohlubně vzniklé působením vody a kamenů v žulovém podloží řeky.

Foto: Vlaďka Merhautová, Právo

K Mumlavským vodopádům vede z Harrachova asi 1,5 km dlouhá cesta. Od nich je to na Voseckou boudu 8 a na Vrbatovu 13 kilometrů.

Skluz nad horským jezírkem

Koho lákají krajinná panoramata, určitě ocení působivý pohled z Čertovy hory (1020 m). Nahoru se dá z centra města vyvézt lanovou dráhou. Na ni navazují buď cyklotrasy, nebo hřebenové cesty pro pěší turisty.

Překrásné výhledy nejen na Krkonoše, ale i na Jizerské hory nabízí železnice „zubačka“ spojující Tanvald a Harrachov. Patří mezi nejunikátnější tratě v naší zemi, projíždí pěti tunely a vede také přes 26 metrů vysoký most nad Jizerou. Překonává výškový rozdíl 235 metrů se stoupáním až 58 promile, a to je nejvíce v ČR. Letos uplyne 110 let (oslavy připadají na 8. července) od jejího založení, sezónu zahájí 2. června.

Foto: Vlaďka Merhautová, Právo

U výšek ještě zůstaneme. Kdo se jich nebojí, může vyzkoušet lanové centrum, disponující 14 překážkami. Dvě poslední vedou adrenalinovým 117 metrů dlouhým skluzem po laně nad horským jezírkem. Monkey park je projektován tak, aby ho mohl absolvovat i netrénovaný člověk nebo dítě vyšší 140 cm.

Štola i šindele

Ani v případě špatného počasí se návštěvník Harrachova nudit nebude. Dřív v tomto bývalém panství rodu Harrachů totiž panoval čilý výrobní ruch. Dnes o dobách minulých vydávají svědectví místní muzea. Na místě hornického se těžil fluorid, v 90. letech minulého století však důl zavřeli. Kilometrový úsek šachty byl zpřístupněn jako prohlídková štola. Zájemci uvidí i minerály, nástroje a pomůcky používané při těžbě, mapy a fotografie dokumentující práci na zdejším ložisku.

Historii osídlení, čím se obyvatelé živili, jak se plavilo dřevo, ukazuje lesnicko-myslivecká expozice v muzeu Šindelka. Název napovídá, že v ní uvidíte použití šindele nebo jak se štípe.

„Harrachov měl kromě rudných dolů i dvě polesí, pilu, lesnický závod a lesnické učiliště,“ vzpomíná bývalý lesník Josef Beran. Jeho žena Vlasta připomíná, že se tu léčily děti s častými záněty horních cest dýchacích a chudokrevností. V současnosti město žije především z turismu. Také Beranovi svůj dům v klidné části, nedaleko bobové dráhy, uzpůsobili na penzión.

Foto: Vlaďka Merhautová, Právo

„Snažíme se, aby Harrachov poskytoval návštěvníkům co nejširší nabídku vyžití a kvalitní služby. Aby se k nám začali vracet turisté i ti zahraniční,“ říká Eva Zbrojová, starostka, která vede město rok a půl.

Za sto let jeden uzel

S údivem si prohlížím ladné křivky zvláštní nožky speciální vinné číše. Parádně se v nich odráží sluneční svit. Aby ne, zdobí ji tři uzle, které symbolizují výročí harrachovské sklárny. Je jí 300 let, proto jsou tři. Hlavní vtip řemeslného kumštu sklářů spočívá v tom, že se horká sklovina (její teplota se pohybuje kolem 800 stupňů Celsia) v ohybech uzlů nesmí potkat. Slepila by se a hned praskla.

Zručný koncert s píšťalami a taveninou obdivuji z ochozu nad pecemi. Odskočila jsem si na něj z restaurace, kde čekáme na oběd. Je v podstatě součástí sklárny, kterou v roce 1993 koupil od Crystalexu František Novosad. Luxusní nápojové, užitkové, dekorativní sklo a křišťálové lustry tu vznikají tradičním ručním způsobem.

Exkurze po provozu seznámí s tím, jak se křehký materiál taví, fouká i dotváří a že každá sklenka projde mnoha páry šikovných rukou, než se ocitne na pultě obchodu. Zpřístupněna je rovněž historická funkční brusírna z roku 1895.

Po prohlídce provozů, kde ožívá harrachovské sklo, dodnes patřící mezi světovou špičku, se dá představa o zdejší výrobě i té z časů dávno minulých dokreslit ve sklářském muzeu. Jeho budova pochází z roku 1712 a byla prvním kamenným stavením v západních Krkonoších. Mezi zdejší rarity patří největší tuplák zapsaný v Guinnessově knize rekordů. Vejde se do něj 38 litrů a vznikl 31. července 2004.

Lázeň s výčepem

„Dáte si světlé, tmavé, nebo řezané?“ hlaholí na mě zpoza výčepního pultu paní celá v bílém. Je to poněkud neobvyklá otázka, protože dotyčná není hospodská, ale lázeňská... Po chvíli se nořím do vody teplé 38 stupňů a baví mě, že z kohoutku do vany proudí voňavý mok v karamelové barvě.

V Harrachově jsem si splnila sen každého pivaře - koupat se v pivu! Do sto litrů přírodní horské vody nateklo během chvilky deset litrů řezaného nepasterizovaného nápoje. Koupel dostává další grády přidáním chmelových granulí a na stylový pultík v podobě soudku přistálo chutné pivko.

Foto: Vlaďka Merhautová, Právo

Třicetiletý sládek Libor Soukup se věnuje pivu před zraky hostů restaurace.

Originální rekondiční lázeňská terapie (700 Kč) podporuje prokrvení těla, výživu pokožky, pomáhá léčit akné, celulitidu a zmírňuje únavu. Každopádně je velmi příjemná, po půl hodině lenošení v netradiční koupeli se cítím báječně. Pokračuji dvacetiminutovou masáží a pak zabalená v měkké dece absolvuji třicetiminutovou relaxaci. A obdržím druhé pivečko.

Chmelová terapie začíná působit, připadám si úžasně uvolněně. „Lidé se tu občas smějí, chovají se vesele. Asi to bude tou teplou vodou, pivo do těla vstoupí i póry,“ hledá vysvětlení pro dobrou náladu zákazníků masérka Eva Palmeová.

František porazil giganty

Minipivovar, ze kterého lázeňská „přísada“ pochází, vznikl v roce 2002. Majitel sklárny tehdy přemýšlel o jejím doprovodném provozu. „Pivo ve velkém nevaříme z ekonomických důvodů. Máme to jako hobby a připravujeme ho s láskou,“ vysvětluje mi František Novosad.

Na jeho kvalitě se velkou měrou podílejí suroviny, z nichž se vaří. Velmi důležitá je voda a ta krkonošská neprochází žádnou úpravnou. Čerpají pramen, který asi před 200 lety zbudovali Harrachové. Kompletně jej ručně vyčistili a zamezili přístup zvěři. Světlý ležák František, pojmenovaný po majiteli firmy, získal prestižní ocenění Extra pivní pečeť 2011. Porazil giganty jako Staropramen, Starobrno či Krušovice.

Foto: Vlaďka Merhautová, Právo

Sklárna a minipivovar nabídnou návštěvníkům nevšední zážitky.

Roční produkce minipivovaru se rovná tomu, co vyrobí Svijany zhruba za jeden den - 2500 hektolitrů. „Nikdo z nás nemá pivovarské vzdělání, nemáme ani žádnou laboratoř. Děláme pivo prostě tak, aby nám chutnalo,“ říká pan Novosad.

O tom se ostatně může přesvědčit každý host pivovarské restaurace. Při práci tu pozoruji Libora Soukupa, místního sládka, který se rád ujme odborného výkladu s názornou ukázkou. Světlou dvanáctku Františka, tmavého Čerťáka či osmičku Huťské výčepní lze koupit prakticky jen v Harrachově.

Nejstarší fungující sklárna na světě

Byla založena 1712. I v dobách dávno minulých se zdejší obyvatelé živili především sklářskou výrobou, která v okolí Harrachova existuje od 14. století. Nyní Sklárna Novosad & syn zaměstnává přes sto lidí. Ročně zpracují 1400 tun skla, 80 % výrobků se vyváží. Vloni ji navštívilo asi 62 tisíc turistů. V Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze se od května do září koná velká výstava věnovaná její historii.

Lanovkadětidospělí
nahoru12070
zpáteční15090
rodinné 2+12+2
nahoru280340
zpáteční350430
Bobová dráhadospělíděti do 140 cm
1 jízda8060
5 jízd330220
Lanové centrum
dospělí250
děti do 15 let od výšky 140 cm200

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám