A asi budou příjemně překvapeni, že prostory pro jednotlivé exponáty se díky důmyslným stavebním zásahům podařilo téměř zdvojnásobit.

Velké proměny doznal interiér, který je nyní plně bezbariérový, a zásadně se změnilo členění jednotlivých částí výstavních prostor. Zatímco původní expozice byla dvoupodlažní, nyní jsou podlaží překvapivě čtyři.

Velké proměny doznal interiér, který je nyní plně bezbariérový, a zásadně se změnilo členění jednotlivých částí výstavních prostor.

FOTO: Aleš Honus, Právo

„Díky rekonstrukci se podařilo budovu upravit tak, aby mohla být využita do posledního místečka. Z toho důvodu jsme využili nejenom první a druhé nadzemní podlaží, ale pomocí nově vybudované rampy jsme vytvořili i třetí podlaží, které chronologicky představuje historii Slezska. Zároveň jsme využili dříve nepřístupný suterén, kam jsme umístili přírodovědnou expozici,“ uvedl ředitel muzea Antonín Šimčík.

Výstavní koncept, který si návštěvníci muzea pamatují za posledních třicet let, byl podle ředitele ve své době unikátní, ovšem technické řešení neumožňovalo snadnou údržbu vitrín, natožpak jejich obměnu.

„Nyní je expozice díky speciálním technologiím a mobiliáři dynamická a může se často měnit. Pokud návštěvník zhlédne expozici letos, příští rok a nakonec napřesrok, vždy se může těšit na něco jiného a pořád to bude o Slezsku. Pokaždé budou k vidění jiné památky nebo jiné přírodniny. Sbírky našeho muzea jsou opravu velmi bohaté a budeme je postupně obměňovat, protože ani přes rozšíření výstavních prostor nelze pochopitelně vystavit všechno najednou,“ dodal Šimčík.

Poslední přípravy před otevřením vrcholí.

Poslední přípravy před otevřením vrcholí.

FOTO: Aleš Honus, Právo

Nová expozice má celou řadu interaktivních prvků. Například v přírodovědné části si mohou návštěvníci pomocí senzorových tlačítek pouštět zpěv vystavených ptáků. V jednotlivých místnostech jsou elektronické informační panely, které si mohou lidé sami ovládat, takže pokud se někdo o historii či přírodu Slezska zajímá opravdu do hloubky, může strávit v muzeu několik hodin, aniž by stačil všechny informace vstřebat.

Zejména dětským návštěvníkům a milovníkům přírody udělá radost návštěva suterénu, kde vznikla rozsáhlá přírodovědecká expozice, zahrnující exponáty hmyzu, ryb, ptáků i savců. „Máme tady velké množství zcela nových exponátů, naší velkou chloubou je například medvěd hnědý, kterého jsme získali díky vynikajícím kontaktům našeho spolupracovníka a preparátora Viléma Borůvky, jenž pro naše muzeum pracuje už od padesátých let,“ řekl ředitel muzea.

Otevře se v sobotu ve 14 hodin

Výstavní budova bude slavnostně otevřena v sobotu ve 14 hodin a v tento den bude mimořádně přístupná až do 20 hodin.

Lidé, kteří se do muzea přijdou podívat během prvního týdne po otevření, budou mít výjimečnou možnost spatřit ve čtvrtém nadzemním podlaží naprosto unikátní exponát, zapůjčený na krátkou dobu z muzea v polské Ratiboři. Jedná se o meč, který byl rituálně zlomen nad rakví posledního opavského Přemyslovce Valentina Hrbatého, jenž zemřel 13. listopadu 1521. Na konci příštího týdne musí být exponát vrácen do Polska.

Ředitel muzea Antonín Šimčík u jednoho z nových exponátů - vycpaného medvěda hnědého, který je největším exemplářem svého druhu v českých muzeích.

Ředitel muzea Antonín Šimčík u jednoho z nových exponátů - vycpaného medvěda hnědého, který je největším exemplářem svého druhu v českých muzeích.

FOTO: Aleš Honus, Právo

Rekonstrukce historické budovy, která byla postavena v letech 1893 podle projektu vídeňských architektů Johanna Scheiringera a Franze Kachlera, stála necelých sto miliónů a mohla se uskutečnit díky dotaci z Regionálního operačního programu Moravskoslezsko a díky finanční spoluúčasti ministerstva kultury, které je zřizovatelem muzea.

Celá budova je rekonstruovaná s důrazem na maximální možnou ochranu sbírkových předmětů. „Není tady cítit formaldehyd. Podlahové krytiny neuvolňují žádné škodlivé sloučeniny a nikde tady nenajdete například dřevotřísku. Pokud tady někde je použitý dřevěný materiál, tak je opláštěný v hliníkových fóliích, aby se z něj neuvolňovaly žádné látky nebezpečné pro exponáty. Právě důraz na to, že naše muzeum po rekonstrukci nevoní novotou, je jedním z našich největších úspěchů,“ konstatoval ředitel muzea.

Díky rekonstrukci se podařilo budovu upravit tak, aby mohla být využita do posledního místečka.

FOTO: Aleš Honus, Právo

Od rekonstrukce si vedení muzea slibuje zvýšení zájmu veřejnosti. „Nezastíráme, že návštěvnost byla v nedávné minulosti více než tristní. V roce 2008, když jsem nastoupil do funkce, se pohybovala kolem deseti tisíc. Doufám, že naší novou expozici zaujmeme a že návštěvnost muzea poroste,“ dodal ředitel.