Stopy jeho ušlechtilého vztahu najdeme na mnoha místech západní části hor, tedy na území bývalého Harrachova jilemnického panství.

Z Harrachova k Labské boudě

Lesní hospodářství dosáhlo v jeho éře jednoho ze svých vrcholů. Velkou pozornost věnoval zdokonalování krkonošských komunikací včetně turistických cest. Západní hřebeny výrazně zpřístupnila dnešní Harrachova cesta vedoucí z Harrachova údolím Mumlavy k Labské boudě a do Špindlerova Mlýna–Bedřichova, vybudovaná v letech 1876–79.

Mumlavské vodopády

Mumlavské vodopády

FOTO: ČTK

Hrabě dbal, aby cesty byly značeny vedle německých i českými informacemi. Roku 1889 stál u zrodu jilemnického Klubu českých turistů (KČT) a o tři roky později byl pro mimořádné zásluhy jako první jmenován čestným členem KČT.

Dobře si uvědomoval, že horskou přírodu je třeba chránit. Roku 1904 zřídil v Labském dole na severním svahu Krkonoš první krkonošskou přírodní rezervaci o rozloze přes 60 hektarů. Rozmach hospodářství a turistiky západních Krkonoš by nebyl myslitelný bez dobrého vlakového spojení. I tady hraběti Janu Harrachovi náleží podstatná zásluha na vybudování místní dráhy z Martinic v Krkonoších do Rokytnice nad Jizerou.

Terénní informační centrum Labský důl

Terénní informační centrum Labský důl

FOTO: fotobanka Profimedia

Vědom si významu turistického ruchu nechal postavit na Žalém roku 1890 dřevěnou restauraci. O dva roky později místo nevyhovující železné rozhledny charakteristickou kamennou věž, kterou s oblibou navštěvujeme dodnes. Rozmachu turistiky hrabě bezděky napomohl také tím, že v roce 1892 nechal přivézt na jilemnické panství první lyže, a učinil tak z Jilemnice kolébku českého lyžování.

Výstava – Bílou stopou

Doklady o tom přináší expozice „Bílou stopou – kapitoly z dějin českého lyžování“. Je součástí rozsáhlého projektu v památkově chráněném objektu čp. 1 – Jilemnice, v rámci něhož město zrekonstruovalo budovu bývalého zámeckého pivovaru. Projekt byl podpořen grantem Norska prostřednictvím Norského finančního mechanismu ve výši téměř 42 miliónů korun.

Rozhledna Žalý

Rozhledna Žalý

FOTO: ČTK

Expozice zachycuje vývoj lyžování na území našeho státu od zavedení prvních lyží až do roku 1938. Představuje život prvních „skijáků“, nejstarší dochované české lyže, první lyžařské ceny a medaile.

Návštěvníci se seznámí s vývojem lyžařské výzbroje a výstroje, vznikem prvních lyžařských spolků. Nechybí ani špetka lyžařského humoru či dobový filmový záznam. Expozice je myšlenkově zasazena do evropského kontextu tak, aby dobře vynikla pozice našich lyžařů (českých i německých) v mezinárodních souvislostech.

Jan Nepomuk František hrabě Harrach

Jan Nepomuk František hrabě Harrach

FOTO: ČTK