Cesta ke hradu založenému Otcem vlasti v roce 1348 a stavebně dokončenému v roce 1365 začíná pro většinu návštěvníků, jak známo, na parkovišti u řeky Berounky. V polovině února vzorně zamrzlé. Následuje procházka obcí, vlevo na kopečku kostelík, vzápětí barevné fasády, kavárničky, prodejny suvenýrů a skla, restaurace – ovšem na samém prahu sezóny vše působilo ještě jakýmsi ztichlým dojmem. Pak turista mine Muzeum betlémů a to již nějakou dobu má hrad Karlštejn jak na dlani, ovšem na pořádně vztyčené dlani, protože hrad na své moderní dobyvatele čeká pěkně nahoře a přispívá tak k jejich zdravému krevnímu oběhu. Po zhruba kilometrové příjemné procházce vstupujeme do areálu státního hradu.

Novou sezónu zahájil už v únoru, přesněji o únorových víkendech. Nijak předčasně, návštěvníků už na nádvoří dorazilo docela dost, kromě češtiny bylo slyšet hlavně ruštinu a italštinu. Takže na první prohlídkovou trasu nás brzy zamířily dobré tři desítky, zatímco další turisté se blížili k pokladně.

„V únoru prohlídkové trase chybějí poslední dvě místnosti v Mariánské věži, protože právě dokončujeme její elektrifikaci. Návštěvníci ovšem nezůstanou ochuzeni,“ slíbil kastelán Jaromír Kubů. A brzy jeho slova naleznou své konkrétní vyjádření – zcela mimořádně se totiž podíváme do kostela Nanebevzetí Panny Marie, taktéž v Mariánské věži.

Nejprve ovšem s průvodkyní, která většinu členů skupiny zaujala tím, že skutečně (a poutavě) vyprávěla (nikoliv deklamovala vzorně naučený a nesčetněkrát slovně zveřejněný text), míříme do Rytířského sálu s kaplí sv. Mikuláše, do předpokoje císařské ložnice a poté i do ložnice samotné. Vladařova postel se sice někomu zdá trochu malá, ovšem průvodkyně nám osvěžuje paměť: Karel IV. patřil na svou dobu spíše k urostlejším mužům, měřil 170 centimetrů. Vzápětí nahlížíme do prostor, kde císař poskytoval audience.

Video

Karlštejn, část první

Miroslav Šára, Novinky.cz

Na pouti hradem jsme právě vstoupili do Sálu předků, jemuž se říká i Lucemburský sál. Ohromná obrazárna. Spousta panovníků na nás shlíží ze stěn, někteří se tváří takřka pobaveně, většinou se dívají s nadhledem – a to nejen díky svému zavěšení vysoko nad našimi hlavami.

Možná už jste tu byli a všimli jste si toho. Ovšem není úplně nepravděpodobné, že vám to uniklo, neboť jste tomu nevěnovali náležitou pozornost. Vstoupíte-li do zmíněného sálu a dáte-li se hned doprava, v rohu až úplně pod stropem spatříte obraz vousatého muže. Asi ho nepoznáte. Je to ale on, praotec Čech. V sousedství má knížete Kroka a kněžnu Libuši (ti dva jsou v našem filmu k zahlédnutí, praotec byl ovšem příliš ve stínu, na něho se tedy budete muset podívat přímo na místě). A kromě toho je tu spousta portrétů historicky více doložitelných osobností – Přemyslovců, Lucemburků, Habsburků...

Únorové setkání s gotickými malbami

Úzkým schodištěm se dereme vzhůru, pak ostře doleva – a vstupujeme do prostor, které se turistům otevřely právě o únorových víkendech. Ocitli jsme se v příjemném, skoro by člověk řekl, tajemném příšeří kostela Nanebevzetí Panny Marie. Proud světla tryská vzhůru v jednom z rohů a postupně se rozlévá celým prostorem, hladí stěny a na nich původní gotické malby z 15. století. Poznáváme na nich i Karla IV.

Ještě tento víkend, tzn. 25. a 26. února je kostel součástí prohlídkové trasy. „Předpokládáme, že od 1. března by už měla být prohlídka vedena standardně,“ uvedl kastelán Kubů. Čili i se dvěma dočasně uzavřenými místnostmi Mariánské věže a bez kostela. A ještě jedna změna: od prvního březnového dne bude Karlštejn připraven návštěvníky vítat s výjimkou pondělků denně (v červenci a srpnu dokonce sedm dní v týdnu).

Prohlídka vrcholí. Opustili jsme interiéry a obdivujeme hrad – v těchto chvílích se zdá být podoben obrovské lodi, která nás unáší nad vrchy této půvabné části Čech. Vyhlídka z hradu je opravdu úchvatná. Stejně jako předchozí setkání s otcem i praotcem vlasti.

Video

Karlštejn, část druhá

Miroslav Šára, Novinky.cz