„Nemůžu jen tak sedět za Pecí,“ komentovala s oblibou nezvyklé aktivity. Paní Skrbková nejprve v roce 1996 obnovila na Sněžce tradici svatovavřinecké pouti započaté koncem sedmnáctého století.

Přijel i Klaus

Vrchol nejvyšší české hory vchází každoročně 10. srpna díky obnovené pouti do církevního, turistického i politického kalendáře. Pouti se spolu s davy turistů a náboženských poutníků zúčastňují vrcholní představitelé římskokatolické církve z Česka i Polska a naposledy i hlavy obou států, Václav Klaus a Bronislaw Komorowski. Prezident Klaus, který vynechal snad pouze dva ročníky, se dávno stal veteránem svatovavřinecké pouti.

Razítko ze Sněžky

„Hned první ročník pouti jsem měla sen, aby se hraničních kamenů zbavený vrchol Sněžky stal mezinárodním teritoriem a pravidelným setkáním prezidentů obou sousedních států. První se mi splnilo vstupem Česka a Polska do schengenského prostoru a druhé, doufejme ne naposled, v roce 2010,“ rekapituluje Skrbková, která nedávno uskutečnila dlouho hýčkaný na pohled utopistický sen. Podnikatelka před necelými třemi lety dotáhla do konce krkonošskými ochranáři zprvu odmítanou novou Českou poštovnu.

Turisty nechtěla ochudit o originální poštovní razítka na pozdravech z 1602 metrů vysoké Sněžky z objektu nazvaného Anežka. Architekty Martina Rajniše a Patrika Hoffmana při tvorbě vrcholového projektu inspirovaly snadno demontovatelné expediční stavby přizpůsobené arktickým podmínkám.

Ráz horské boudy

„Jde o speciální dřevěnou konstrukci se snadnou a rychlou montáží a demontáží. Poštovna je navíc pasívním kolektorem sluneční energie,“ popisuje Skrbková několika arktickými zimami prověřenou stavbu. Pozorovatelé s vnímavějším okem, ač to tak vůbec nevypadá, objeví na Anežce i prvky blízké klasickému rázu horských bud.

„Inspirací se staly klasické krkonošské boudy. Poštovna o velikosti poloviny menšího rodinného domku leží na vrcholu Sněžky, čímž se stává součástí kontextu nejvyšší české hory, kde přichází do okruhu zájmu široké veřejnosti,“ popisuje Skrbková. Raritu České poštovny představuje jižní okno s emblémem Božího oka a východní s obrazem sv. Anežky. Malby na skle společně tvoří neopakovatelný zrakový vjem. Turisty čeká uvnitř objektu jedinečná hra vzájemně prolínaných světel.

Vrchol pro filatelisty

Poštovnu, která nahradila dosluhující srub, financovala Skrbková z klasického úvěru. Zprostředkovatele nabízející často za nemalou provizi obstarání grantové nebo evropské peníze podnikatelka ani nekontaktovala.

„Před několika lety jsem se trochu zajímala o možné granty, ale nakonec jsem od toho upustila. Nechci být nikomu nijak zavázaná nebo za něco vděčná,“ říká Skrbková, která povýšila vrchol Sněžky na místo vyhledávané filatelisty z celého světa.