Putování po krajině Českého Švýcarska, kde se natáčela Pyšná princezna

České Švýcarsko, tento nejmladší národní park u nás, který byl vyhlášen 1. ledna 2000, se rozkládá na nevelké ploše 80 km2. Jeho symbolem je Pravčická brána. Říká se: Nevidět v Českém Švýcarsku Pravčickou bránu je jako jet do Paříže a nevidět Eiffelovku.

Ale nechme tentokrát nejznámější dominantu a připomeňme si jiné. Historie této krajiny je stará asi 90 miliónů let. Moře, které tu kdysi bylo, po sobě zanechalo jedno obrovské „pískoviště“. A dnes tu máme krajinu vymodelovanou vodní a větrnou erozí do podoby pískovcového skalního města.

K mnoha unikátům, chráněným a jedinečným v rámci Evropské unie, patří některé druhy lišejníků, mechů a kapradin. Například vláskatec tajemný, vytvářející jemné chomáčky zelené „vaty“ ve štěrbinách skal. Na vlhkých pískovcových skalách rostou lišejníky, jejichž nezvyklé odstíny pak svítí ze skalních stěn. Žlutý Chrysotrix chlorina, který nemá český název, připomíná krystaly síry. Když se ale zadíváte pozorněji, neujde vám, že jde o plyšový povlak rostlinného původu.

Poblíž kopce Růžáku narazíte na soubor lidových staveb. Kraj na česko-saské hranici zaznamenal rozkvět v období velké kolonizace ve 13. století. Domy, o nichž byla řeč, tuto dobu nepamatují, ale nesou na sobě typické znaky obou potkávajících se kultur.

Živobytí lidí, kteří sem tenkrát přišli, obstarala těžba kamene a dřeva. Své krajině ovšem uměli naslouchat a těžili z ní jenom tak, aby nestrádala. Dnešní hospodáři usilují o návrat k původnímu charakteru lesa. Jejich úsilí ponese plody až v horizontu stovek let, ale bude to vzkaz budoucím generacím, které na něj, doufejme, uslyší.

Turismus se v Českém Švýcarsku prosadil už před 200 lety. Tehdy se změnil životní styl zejména městských lidí, kteří začali hledat cestu zpátky k přírodě. Až z Královské umělecké akademie v Drážďanech sem jezdili romantičtí malíři, a právě oni mají na svědomí poetické pojmenování přirovnávající přírodní jedinečnost ke Švýcarsku.

Jestliže mluvíme o romantice, upozorníme vás na Dolský mlýn. Vklíněn do pískovcové skály stojí na břehu řeky Kamenice. Podle všeho je tady už 600 let a stále má své kouzlo. I když od doby, kdy se v něm natáčely některé obrazy z pohádky Pyšná princezna, z něj zůstaly jen masivní kamenné zdi.

České Švýcarsko je jednou z nejpozoruhodnějších skalních krajin v celé Evropě. Toulat se tady můžete několik dní a pořád vás bude mít co oslovit. Skalní převisy, do kterých se lidé schovávali před nepřízní počasí i před vojsky táhnoucími krajinou.

Znovu obnovený výskyt sokola stěhovavého, který na české straně žije v četnosti více než třiceti párů a jehož návrat začali organizovat na Saské straně hranice v 90. letech. Dnes na obou stranách mohou ochranáři hrdě konstatovat, že ve střední Evropě není jiná lokalita takto osídlená sokoly.

Přeshraniční spolupráce přinesla i další plody. Mezi největší vzácnosti patří návrat lososa. Tyto ryby zmizely před 2. světovou válkou a znovu se sem vrátily v roce 2002, aby u nás vyvedly potomstvo, které se pak vydá na dalekou cestu. Jako by tím znovu a znovu přinášely dobrou zprávu o nové naději.

Nabídli jsme vám pár tipů. Všechny, které to zaujalo, zveme nejen do přírody, ale i k televizním obrazovkám – další díl cyklu Návraty k divočině uvidíte v pátek 7. 10. 2011 na ČT2 v 17.50 hodin.