Společně s Pustevnami je to klasika, která neomrzí. A právě na Pustevnách, v sedle mezi vrcholy Radhoště a Tanečnice – v nadmořské výšce 1018 metrů – zmíněná klasická cesta může začít.

Jedno z nejnavštěvovanějších beskydských horských středisek bylo už i ono červnové dopoledne poměrně hojně zalidněno. Turisté okukovali stánky se suvenýry, někteří si k dřevěným stolům nesli talíř plný kyselice, většina už byla na cestě k Radegastovi, Cyrilovi a Metodějovi. Kamenní strážci posvátné hory, s 1129 metry čtvrté nejvyšší v Beskydech, nemají o klientelu nouzi.

Útulna zvaná Pustevně tu byla otevřena již v roce 1891 – stalo se tak zásluhou Pohorské jednoty Radhošť. Do konce 19. století ještě přibyly další tři objekty. V roce 1899 to byly známé dřevěné skvosty Maměnka a Libušín, které projektoval věhlasný slovenský architekt Dušan Jurkovič.

Krásný pohled na Pustevny je z altánku Cyrilka, který je na trase ve směru na Radhošť. Spouště fotoaparátů tu cvakají naprosto zuřivě, sedlo s dřevěnými unikáty i namodralé vrchy Tanečnice či Kněhyně v pozadí jsou dalšími magnety pro oči.

Po zhruba kilometru a půl chůze z Pusteven se hřebenová stezka se spoustou výhledů na obě strany mírně rozšíří, vytvoří cosi podobné přírodnímu náměstíčku – a právě zde je to Radegastovo. Na mysli mám sochu bájného boha Slovanů, jejímž autorem je sochař Albín Polášek. Radegast se uvádí jako bůh pohostinnosti, plodnosti, úrody, ale i války. Zástup turistů, maličkých před jeho majestátem, stojí, hledí a fotí. Atmosféra místa vysloveně akcentuje úvodní charakteristiku. Dnes je Radegast jednoznačně bohem pohostinnosti.

Video

Od Pusteven k Radegastovi

Miroslav Šára, Novinky.cz

Na vrchol Radhoště zbývají zhruba tři kilometry. Převýšení je už tak mírné, že tato horská túra se téměř podobá procházce v parku. V nádherném originálním parku plném zeleně, stromů, kvetoucích luk a dalekých výhledů. Z údolí stoupá pára, bílá oblaka místy putují až nečekaně nízko, ale na kráse okamžiku to neubírá. Právě naopak.

A pak jsme v nejvyšším místě. Dvojčlenná vítací komise je připravena, už dlouho je tu nachystána. Sousoší Cyrila a Metoděje, kteří v 9. století po svém příchodu na Moravu navštívili i Radhošť (alespoň pověst to tvrdí), stojí na vrcholu beskydského vrchu již od roku 1931. Autorem díla je rovněž Albín Polášek.

Kaple tu má své místo o dost déle, její dokončenou podobu posvětil arcibiskup Theodor Kohn 11. září 1898. V letech 1995 až 2004 kaple prošla rozsáhlou rekonstrukcí, po sedmi letech její interiéry - lze říci - vysloveně září. Na návštěvníka tak působí hlavní mramorový oltář sv. Cyrila a Metoděje i druhý oltář s obrazem Valašské Madony. Dojem umocňuje osm vitrážových oken s výjevy ze života svatých.

V průběhu rekonstrukce byla mj. postavena nová dřevěná zvonice – a právě ona je dalším vítaným místem. Slouží totiž i jako rozhledna. Člověk sice vystoupá po dřevěných schodech jen o pár metrů výš, ale výsledek je ohromující. Vyhlídka je odsud fascinující. Modré hřbety, včetně beskydské královny Lysé hory, další oblé vrchy, hluboké lesy, pára a bílé mraky...

A další připomenutí, že se bouřka blíží. Hrom už se ohlašuje naprosto zřetelně. O to více vyniká krása chvíle. Pomíjivá i navracející se. I proto cesta na Radhošť nikdy nezevšední.

Video

Radhošť

Miroslav Šára, Novinky.cz

PŘÍŠTĚ budeme v beskydské návštěvě pokračovat. Podíváme se do Velkých Karlovic a blízkého okolí zmíněného horského střediska. Vrcholy Beskyd, Vsetínských vrchů a Javorníků spatříme jako na dlani z rozhledny Čartak.