Klapý se zajícem v erbu

Cesta na Házmburk od parkoviště pod hradem není náročná, stoupání je i přes zdánlivě vysoký kopec pozvolné. Cesta vede kolem pokladny a občerstvení, čedičových sloupů, z nichž je stavba zbudována, na vyhlídkovou Bílou věž sloužící jako rozhledna. Hrad vznikl nad obcí Klapý kolem roku 1270, postavit ho nechali Lichtenburkové, vlastnil ho i Jan Lucemburský. Jméno Házmburk dostal po dalších majitelích – Zajících z Valdeka. Ti měli v erbu zajíce – německy Hase.

Hrad i trhové městečko pod ním byly opuštěny po husitských válkách, od 16. století je hrad uváděn jako pustý.

Házmburk

Házmburk

FOTO: fotobanka Profimedia

Alchymistická laboratoř na Budyni

Nedaleko Házmburku, na břehu Ohře, leží další hrad, původně vodní, který také patřil Zajícům. Jan Zbyněk Zajíc proslul jako příznivec alchymie a astronomie a nechal na svém sídle zbudovat laboratoř. Jeho hosty byli i významní spisovatelé té doby Bartoloměj Paprocký z Hlohol a Bavor Rodovský z Hustířan. Objekt byl počátkem 20. století přestavěn. Zaujme nádherným interiérem, raritou je „budyňský drak“ – krokodýl přivezený v roce 1521 z Palestiny.

Budyně

Budyně

FOTO: fotobanka Profimedia

Budyně

Budyně

FOTO: fotobanka Profimedia

Ruiny centrálního Středohoří

Nad Třebenicemi se tyčí zřícenina hradu Košťálova. Shlíží na městečko proslulé těžbou „čertova kamínku“, českého granátu. Rudý kámen má v obci muzeum, jsou v něm i šperky Ulriky von Levetzow, mladičké milenky německého básníka a prozaika Johanna Wolfganga Goetha.

Kdo hrad založil, se neví, údajně jakýsi Košťál mající za ženu neteř kněžny Libuše Bělu. Podle té je zase pojmenovaná nedaleká Bílina. Z vrcholu od rozvalených zdí je také velmi pěkný pohled a výstup není nikterak namáhavý. Zaujmou i křížek a tabulka se jménem v lese u cesty, údajně památníček místnímu mykologovi, který chodil na houby každý den bez ohledu na roční období a vždy přinesl alespoň pár kousků. Údajně i v zimě.

Další zříceninou je Hrádek nebo také Oltářík u obce Děkovka. Ten vlastnil husitský hejtman Jakoubek z Vřesové a mnoho se z něj nezachovalo. Zbudován byl čistě jako pevnůstka, na pohodlí obyvatel se nedbalo, po husitských válkách ho opustili a zcela zpustl. Podobně málo zbylo z Opárna ležícího mezi Milešovkou a Lovošem, pouze obvodové zdi hradního paláce a část sklepení.

Romantická zřícenina Kostomlaty

Jakoubek měl ale ještě další hrad, Kostomlaty, což je rozlehlá romantická zřícenina, kterou režisér Zdeněk Troška využil při natáčení pohádky Nejkrásnější hádanka. Kostomlaty vlastnil i moravský markrabě Karel, pozdější císař Karel IV. V husitských dobách ho držel zmíněný Jakoubek, později opuštěný hrad pozvolna pustl. Ještě po druhé světové válce tu stála výletní restaurace a věž sloužila jako rozhledna. Nyní se dostanete jen na nádvoří. Hrad není zpřístupněn kvůli padajícímu kamení.

Od Hněvína po Hrádek neboli Helfenburk

Hrad existoval i na kopci nad Mostem, jmenoval se Hněvín, nyní slouží jako výletní restaurace. Královský hrad založil Václav I. jako správní středisko, které sem přestěhoval z nedaleké Bíliny. Pod hradem se hodně válčilo, Václav tu svedl bitvu s odbojnou šlechtou, v jejichž řadách byl i jeho syn Přemysl Otakar.

Bojoval tu Jiřík z Poděbrad, husité, v místě se střetla vojska během třicetileté války. Na Hněvíně věznil Rudolf II. alchymistu Edwarda Kelleyho. Nad Teplicemi stojí Doubravská hora zvaná též Doubravka. Hrad měl původně osm kulatých věží, vybudovali ho poměrně pozdě, v roce 1478.

Hněvín

Hněvín

FOTO: fotobanka Profimedia

Po 30leté válce bylo na objektu téměř vše z úředního rozhodnutí zničeno. Romantickou přestavbu provedli v 80. letech 19. století, v minulém to tu stavebně bez povolení zdevastoval Svazarm.

Velmi romantickou zříceninou je Helfenburk u města Úštěk. Postavili ho před rokem 1375, hned poté jej získalo pražské arcibiskupství. V sezóně se na nádvoří pořádají různé akce. Z věže je moc hezký pohled na celou zříceninu i na okolí pískovcových skal.

Střekovem končíme

Nad obcí Třebušín je malá zřícenina Kalicha postaveného Janem Žižkou, u Litoměřic narazíte na Kamýk. Zřícenina hradu Blansko je poměrně rozsáhlá, ale trochu mimo turistické trasy, Vrabinec snad ani nestojí za to, aby se k němu šplhalo, najdeme ho na skále u osady Babětín. Lahůdkou na konec je výstup ke střekovskému hradu.

Střekov

Střekov

FOTO: fotobanka Profimedia

Jan Lucemburský se roku 1316 dohodl s pražským měšťanem Peškem z Veitmile, že vystaví hrad na ochranu bezpečné plavby po Labi. Ale již v roce 1319 předal léno Vartenberkům, od roku 1563 je Střekov v držení Lobkoviců.

FOTO: Archiv, Právo

Od parkoviště je to k bráně kousek, pár schodů a jste na ochozu u výletní restaurace. Není divu, že si to tu oblíbili Goethe i Richard Wagner, ten tu údajně napsal operu Tannhäuser aneb Zápas pěvců na Wartburgu. Že se tu líbilo Karlu Hynku Máchovi, to už je jen takový dodatek. Lobkovicové dostali hrad zpět v restituci v roce 1992, provozují tu restauraci a průvodcovské služby.