Pokud to počasí v pátek dovolí, měl by Petr Mára odstartovat s replikou letounu Blériot z polního letiště v Kuněticích nedaleko Pardubic v sedm hodin ráno a do Velké Chuchle by měl dorazit okolo deváté hodiny.

Letiště v Kuněticích bylo vybráno záměrně, protože právě tady se průkopník české aviatiky učil létat. Na tuto historicky významnou pláň se navíc rozhodl přestěhovat Muzeum letectví z letiště v Hradci Králové šéf muzea Martin Kindernay.

V leteckém muzeu v Kuněticích budou k vidění i další létající repliky historických letadel.

V leteckém muzeu v Kuněticích budou k vidění i další létající repliky historických letadel.

FOTO: René Chvalina, Právo

„Teprve nedávno se nám podařilo získat informaci, proč se Jan Kašpar rozhodl naplánovat cestu z Pardubic právě do Prahy. Bylo to prozaické, vydal se tam na svatbu své bývalé přítelkyně s jeho kamarádem. Kašpar trávil hodně času na letišti, a proto se s ním přítelkyně rozešla,“ uvedl Kindernay.

„Po příletu do Prahy ani nečekal na ovace a gratulace, rychle se převlékl do fraku a odjel automobilem na svatbu,“ dodal šéf muzea.

„Kašpar tehdy letěl zcela bez navigace a jakékoliv bližší znalosti trasy. Věděl, že pokud se bude držet toků Labe a Vltavy, nemůže zabloudit,“ upřesnil Právu pilot Petr Mára, který by stejným způsobem bez map a navigace měl napodobit let prvního českého aviatika.

„Trasa se bude trochu lišit kvůli současným leteckým předpisům. Rozhodující bude v pátek pochopitelně počasí. To je asi jediné, co by nás mohlo zastavit,“ zdůraznil zkušený pilot Mára.

„Zhruba 35 kilometrů vedla trasa inženýra Kašpara přes Prahu, ale podle leteckých předpisů je nezbytné letět v takové výšce, aby když vysadí motor, bylo bezpečné přistát. Musel bych letět ve výšce sedm kilometrů,“ dodal Petr Mára.

V leteckém muzeu v Kuněticích budou k vidění i další létající repliky historických letadel.

V leteckém muzeu v Kuněticích budou k vidění i další létající repliky historických letadel.

FOTO: René Chvalina, Právo

Zhruba sto dvaceti kilometrový přelet Jana Kašpara představoval v tehdejším kontextu úctyhodný výkon. Zprávu o něm přinesl snad všechen tuzemský tisk. Z Kašpara se stal hrdina, jemuž telegraficky gratuloval i slavný francouzský pilot a letecký konstruktér Louis Blériot. Pardubický inženýr se ocitl na vrcholu slávy, ale též jen krůček od konce své krátké aviatické kariéry.

Kašparova letecká kariéra ale vzala rychlý konec. Peníze vybrané na přehlídkách od diváků nedokázaly pokrýt náklady, a tak v roce 1912 pověsil létání na hřebík. O rok později mu zemřel otec. Zájem o letectví neztratil, ale aktivní roli v něm už nesehrál. Po první světové válce byl velmi krátký čas členem Československého vojenského letectva.

Nevyrovnaný osobní život zatížený i finančními problémy ukončil sám 2. března 1927 ve věku nedožitých 44 let.