„Rekonstrukce by měla začít letos na podzim, tuto turistickou sezónu proto žádným způsobem neovlivní,“ ujistil správce kukského depozitáře Jindřich Kolda. Návštěvníci si mohou vybrat ze tří prohlídkových okruhů. Hlavní, zhruba padesátiminutový, je zavede do vnitřních prostor kukského špitálu, kostela Nejsvětější Trojice či unikátní barokní lékárny U granátového jablka.

Hraběcí hrobka

Hlavní téma druhého okruhu je zřejmé již z jeho pojmenování – Hraběcí hrobka. Zájemce zavede do nezvyklého prostoru krypty kostela Nejsvětější Trojice, do místa posledního odpočinku nejen zakladatele Kuksu F. A. Šporka, ale i dalších členů jeho rodiny.

Kuks

Kuks

FOTO: fotobanka Profimedia

„Třetím okruhem je expozice Českého farmaceutického muzea, která vznikla z iniciativy Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.

Mimo jiné se tu návštěvníci dozvědí více o historii lékáren od baroka do 20. století, ale i o výrobě léků nebo jejich výzkumu,“ doplnil Jindřich Kolda.

Budovu hospitalu v Kuksu zdobí slavné sochy Ctností a Neřestí barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna.

Budovu hospitalu v Kuksu zdobí slavné sochy Ctností a Neřestí barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna.

FOTO: Ludmila Žlábková, Právo

Již bez průvodce si zájemci mohou krátkou procházkou zajít do takzvaného Nového lesa, v němž se skrývá unikátní Braunův betlém. Jde o soubor monumentálních barokních plastik poustevníků, svatých a reliéfy s biblickými výjevy, které tu na Šporkův popud zhotovil sochař Matyáš Bernard Braun. Návštěvníky z Kuksu do Betléma dovede červeně značená trasa (tři km).

Léčivé prameny

Osobností, bez níž by Kuks nebyl, čím je, je šlechtic František Antonín Špork. Ten roku 1684 zdědil panství Choustníkovo Hradiště, jehož je Kuks součástí, a již o deset let později zde začal budovat svůj obraz ideálního světa. „Zatímco levý břeh Labe symbolizuje život, byl tu postaven zámek a lázně, pobyt v nichž si šlechtičtí hosté zpříjemňovali zábavou. K rozjímání nad věčností a smrtí nabádal nejen klášter s hospitalem, ale i šporkovská hrobka či hřbitov špitálních chovanců na pravém břehu,“ říká Jindřich Kolda.

Uprostřed monumentálního objektu Šporkova hospitalu je situována hrobka hraběcí rodiny a nad ní kostel Nejsvětější Trojice.

Uprostřed monumentálního objektu Šporkova hospitalu je situována hrobka hraběcí rodiny a nad ní kostel Nejsvětější Trojice.

FOTO: Ludmila Žlábková, Právo

Rozmanitost života připomíná i množství a rozdrobenost staveb na „světském“ břehu kukského údolí, proti nimž se tyčí jediný komplex hospitalu s hrobkou coby symbol konečnosti lidského lopocení a nekonečné věčnosti Boží.

Vzhledem k tomu, že Špork chtěl mít z Kuksu lázně, bylo nutné mít dobrozdání, že zde vyvěrající prameny jsou léčivé. Díky vlivu a penězům majitele panství se takové potvrzení brzy podařilo získat. Pak již nic nestálo v cestě výstavbě lázní. Pramen, vyvěrající v místě budoucí obce Kuks, byl překlenut pískovcovými deskami. V jeho blízkosti byla postavena kaple Nanebevzetí Panny Marie a v těsné blízkosti nechal Špork zbudovat lázeňský dům. Prostředí zkrášlovalo i dodnes dochované kaskádové schodiště se sochami Tritonů.

Zkázu dokonala povodeň

Úpadek zájmu panstva o zdejší pobyt vyvrcholil po roce 1738, kdy Špork umírá. Navíc roku 1840 zdevastovala lázně ničivá povodeň.

„Už sám Špork rád provázel své hosty a seznamoval je s jednotlivými stavbami. Kuks se stal oblíbeným turistickým cílem i v druhé půli 19. století, kdy se zdejší kraj stal dostupným díky výstavbě liberecké dráhy.

FOTO: Archiv, Právo

V době první republiky podávali zájemcům výklad milosrdní bratři nebo některý z chovanců jimi spravovaného hospitalu.

Po druhé světové válce byl Kuks zestátněn,“ doplnil Jindřich Kolda s tím, že nejvíc návštěvníků přišlo v roce 1981. Během jediného roku přijelo na Kuks 106 437 osob.