Hlavní obsah

Křížová cesta v Rokoli a kostelík ve Slavoňově

Novinky, Naďa Kverková

Velikonoční svátky jsou každoroční předzvěstí příchodu jara. Pro věřící je navíc vzkříšení Ježíše Krista nejdůležitějším liturgickým svátkem. Kristovu zmrtvýchvstání předchází čtyřicetidenní půst, začínající na Popeleční středu. Vlastní Velikonoce se slaví ve svatém (pašijovém) týdnu, který začíná na tzv. Květnou neděli.

Článek

Církevní obřady spojené se slavností vzkříšení se konají například i v celodřevěném kostelíku sv. Jana Křtitele ve Slavoňově u Nového Města nad Metují. Slavnostní mše se tady slouží v prostorách, které jsou ukázkou lidové architektury. Historie poutního místa se začala psát už ve 14. století.

Původní kostel byl zničen za husitských válek. Nový objekt, který spíš připomíná jakési venkovské stavení, dali postavit bohatí sedláci Koltačkové roku 1553. Celý je vystavěn z dubového a jedlového dřeva. Většina venkovních trámů se zachovala v původní podobě.

Kresby byly s největší pravděpodobností svými tvůrci realizovány na zemi a teprve dodatečně byla prkna přibíjena coby výzdoba na zdi. Toto vysvětlení nabízí jedna z černých čar, která není vedena souvisle, ale v jakýchsi mírných skocích. Jednodušší přírodní motivy doplnily v kostele časem kresby daleko složitější. Jeden z mohutných trámů zdobí například dvanáct apoštolů, kalich a historický text z 18. století. Díky letopočtu víme, že pocházejí z roku 1705. K mistrovským dílům ve slavoňovském kostelíčku patří zdejší malovaný strop.

Dvanáctimetrákový Jan Křtitel

Kostel ve Slavoňově je znám trojicí historických zvonů v sousední renesanční zvonici. Nejstarší z nich - Jan Křtitel - váží více než dvanáct metráků. Všechny tři zní překrásně. Svého času jejich sladěnost a zvuk, který vydávaly, mnozí přirovnávali ke zvonění, jímž bylo kdysi na Českém rozhlasu ohlašováno pravé poledne. Ten zvuk patřil sice zvonům z pražského svatého Víta, ale nejlépe vypovídá o jejich kvalitě.

Ze zvonice je krásný výhled na zdejší hřbitov. Zcela atypicky do kulata postavené zdivo nejlépe vynikne právě z nadhledu.

Tajemstvím je opředeno i nedaleké poutní místo na Rokoli. Podle jedné z legend zabloudila ve zdejších hlubokých lesích (roklích) dívka. Pomoc hledala svými modlitbami u Panny Marie. Ta se jí zjevila a vyvedla ji ven z lesa. V místě zjevení vytryskl pramen a vznikla tady studánka, o jejíchž léčivých účincích vypráví další z legend.

Lesník z nedaleké usedlosti měl slepého synka. Poté, co mu vodou ze studánky omyl nemocné oči, dítě se zázračně uzdravilo. Zbožní lidé jako poděkování pověsili na strom u studánky mariánský obrázek.

Později vyrostla nedaleko dřevěná kaple, kterou v roce 1859 nahradila zděná. Dnes je místo se studánkou, kapličkou, nádherným kostelem a dřevěnou stavbou Lorety se sedmi obrazy bolestí Panny Marie cílem výletníků.

Zastavení u čtrnácti kapliček

V srpnu 1939 našla na Rokoli svůj domov skupina českých bohoslovců a kněží, přívrženců schönstattského hnutí. Přicházející válka překazila jejich pouť do Schönstattu, rozhodli se tedy přenést spiritualitu do Čech. Kaplička se stala útočištěm, kde uzavřeli úmluvu lásky s Pannou Marií. Jejich pokračovatelé tu zůstali dodnes…

Na protějším svahu nad silnicí vede Křížová cesta. Ke zdejším čtrnácti kamenným zastavením přicházejí poutníci již více než 137 let. Svoje kouzlo neztratila ani po tolika letech.

Úplně první pobožnost Křížové cesty byla v Čechách sloužena na pražském Petříně v roce 1733. Křížovou cestu v Rokoli si poutníci poprvé prošli až o 141 let později – tedy v roce 1874. Svoje kouzlo však může mít kilometrová procházka se zastaveními u čtrnácti kapliček i pro dnešní výletníky.

Reklama

Související články

Čarodějné Velikonoce na Starých Hradech

Na pohádkovém hradu a zámku Staré Hrady o letošních velikonočních prázdninách je připraven program pro děti Časem zpátky do pohádky a Čarodějné Velikonoce plné...

Výběr článků

Načítám