První písemné zmínky o zdejší tvrzi pocházejí z roku 1340. Arnošt ze Staré tehdy v závěti věnoval tvrz i s okolními vesnicemi a pozemky své manželce. Arnošt byl hejtmanem v Kladsku a jeho rodovým sídlem byla právě Stará. Čili místo, kde se s velkou pravděpodobností narodil jeho syn, budoucí první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic.

Ale to jsme rovnýma nohama skočili do přebohaté historie tvrze, která se postupem času vyvíjela v hrad (vybudován byl v letech 1340 až 1348) a nakonec i z větší části v zámek. O zdejších dějinách by se dalo vyprávět velice obšírně (např. i o tom, že v roce 1628 zámek koupil Albrecht z Valdštejna, jméno víc než známé) – jenže dav návštěvníků nás právě sevřel a začal unášet k obrazům ryze současným.

„Koupili jsme to tady před čtyřmi roky,“ připomněli zásadní informaci současní majitelé zámku, Petra a Rudolf Sukovi, kteří v roli vlastníků vystřídali stát a obec. A takřka okamžitě se postarali o oživení místa.

Nejen že ve Starých Hradech našli vhodný objekt pro svou expozici sbírek předmětů a mobiliáře z období vlády Františka Josefa I. Koupili i objekt, kde se mohly usídlit desítky pohádkových bytostí. Ne nadarmo se o Starých Hradech už pár let hovoří jako o místě pohádkovém. Však také jedním z prvních, kdo vás tu přivítá, je pohádkový čaroděj Archibald I. A milostivě vám dovolí nahlédnout do svého království, které je pastvou nejen pro dětské oči. Nejprve se o tom přesvědčíme na hradní pohádkové půdě, která patří expozici Časem zpátky do pohádky II.

Video

Staré Hrady - část první

Miroslav Šára, Novinky.cz

Opustili jsme půdu zabydlenou čarodějnicemi různých kategorií, strašidly, skřítky, půdu, jejíž zákoutí tu představují strašidláckou kuchyni, onde čarodějnou prádelnu – a jdeme dál. Pohádkových částí je zde víc, my teď ovšem pohádkový svět na chvíli opustíme a vydáme se do pohádkových interiérů o poznání více spjatých se skutečnými letopisy. Což ovšem ani jim na pohádkovosti neubírá.

Nejprve jsme vkročili do hradní části Starých Hradů a vzápětí navázali prohlídkou zámeckých prostor. Vstoupili jsme tak na trasu prohlídkového okruhu nazvaného Jak se žilo za císaře pána Františka Josefa I. Tvoří jej mj. kupecké krámky, koloniál, obchod s kávou a c. k. hostinec, ale i lovecká chodba, zámecká ložnice, kancelář nadlesního a další doklady života šlechty, měšťanů i prostých lidí v období vrcholu habsburské monarchie.

Nahlédli jsme také do prostor, kam zatím návštěvníci nemohou, ale brzy sem vkročí i oni - chystá se tu mj. lovecký salon.

Video

Staré Hrady - část druhá

Miroslav Šára, Novinky.cz

Průvod míří do sklepení, přidáváme se, protože – jak napovídá Petra Suková – sklepení je mimořádně tajemné a osídlené dalšími bytostmi, jež člověk nepotkává každý den.

Pokud jste již Staré Hrady nenavštívili, pochybuji, že jste jinak měli tu čest potkat se se starohradským obrem, ochočeným drakem, čerty, vodníky či panovníkem ledového království. Ani hladomorna nepatří ke standardní výbavě současných obytných prostor.

Dramaticky zní i název Čarodějná Bestyjola. Ale není důvod k obavám – čarodějnice tu pečují o živé zástupce zvířecí říše. K vidění tu jsou veverky, puštíci, bažanti, krysáci... Zcela jednoznačně s námi nejvíce komunikovaly černé kozy a ovce, které se živě zajímaly o kameru a její objektiv a vůbec vystupovaly velice uvážlivě a přátelsky.

Do zámeckého areálu patří i gotický kostel sv. Jana Křtitele ze 14. století, který je ve vlastnictví církve. Nahlédnutí do jeho interiéru je dalším z kamínků zdejší přebohaté mozaiky tvořené pohádkovým prostředím, pohádkovým královstvím, tajemnem i veselím.

Video

Staré Hrady - část třetí

Miroslav Šára, Novinky.cz

PŘÍŠTĚ se vypravíme do Jizerských hor. Hlavní cílovou stanicí bude rozhledna Černá studnice nedaleko Jablonce nad Nisou. Od rozhledny se vydáme k blízkým žulovým Čertovým skalám a nad Novou Ves nad Nisou k další rozhledně – Nisance.