Po měsíci intenzivního sestavování se zde nachází model kabiny kosmické lodi Vostok 1 v měřítku 1:1, ve které 12. dubna 1961 sovětský vojenský letec Jurij Alexejevič Gagarin vzlétl na oběžnou dráhu.

Zkonstruování repliky kabiny bylo podle hlavního technika hvězdárny Martina Fuchsy nepředstavitelně náročné a stálo desítky tisíc korun.

„Sovětský svaz byl na informace vždy skoupý na rozdíl od NASA, takže jsme to sestavovali z různých fotek a mapek anonymních autorů. Je tu k dispozici pouze kokpit, kde seděl kosmonaut. Uvnitř bylo minimum ovládacích prvků, je to například neporovnatelné se současným vybavením aut, natož letadel," vysvětloval Fuchsa.

"Kosmonaut loď v podstatě ani neřídil, letěla automaticky. Měl tam pouze indikátory vzduchu a teploty, komunikátor se zemí a vystřelovací sedačku. Tu máme přímo ze stíhačky MiG 21,“ popsal Fuchsa vybavení koule, která měří v průměr 2,3 metru, ale má desetinovou hmotnost na rozdíl od originálu, který vážil téměř pět tun.

Jediná replika, kterou lze vyzkoušet

„Replik Vostoku je na světě několik, ale ta naše je jediná, která lidem umožní do ní vlézt, ohmatat si to a vyzkoušet si pocit člověka, který první vstoupil do vesmíru,“ zdůraznil unikátnost výstavy, která je přístupná už od úterý, ředitel Hvězdáren a planetárií hl. m. Prahy Marcel Grün.

Do historie se nesmazatelně zapsalo nejslavnějších 108 minut, které ukončil Jurij Alexejevič Gagarin katapultem z kokpitu ve výšce 2,5 kilometru nad zemí. Pět minut před desátou hodinou přistál dva kilometry od dopadu kabiny v Saratovské oblasti.
I když podle odborníků nastaly před přistáním problémy, kdy nedošlo k přeseknutí kabelu elektrické instalace a neoddělila se přístrojová část lodi.

Přestože loď zachvátila divoká rotace a Gagarin v modulu čelil přetížení 8 G, zůstal při vědomí a v pořádku přistál. Poté, co se stal celosvětovou celebritou a modlou občanů Sovětského svazu, zemřel ve třiačtyřiceti letech v roce 1968 při posledním letu s instruktorem na cvičném letounu MiG-15UTI.