Dříve než vstoupíme do objektu hradu srostlého s podkladovými pískovcovými skalami, učiníme nedaleko Turnova ještě jednu zastávku. A podíváme se na turisticky oblíbený Dlaskův statek.

Nachází se v Dolánkách, kam jsou to z Turnova pouhé tři kilometry. Jako jeden z velice cenných dokladů lidové architektury je Dlaskův statek památkou chráněnou státem. Veřejnosti své brány poprvé otevřel v roce 1969 a v současnosti návštěvníkům nabízí kromě svých výrazných exteriérů – jedná se o typickou ukázku pojizerského domu – také expozici věnovanou lidovému interiéru v Pojizeří.

V kouzelném údolí řeky Jizery byl statek (bývalá svobodnická usedlost a rychta) postaven v roce 1716. Na konci 18. století a v polovině století následujícího objekt prodělal rozsáhlé stavební úpravy.

Asi nejnápadnější stavbou je tu patrový roubený obytný trakt s řadou světnic a nádhernou pavlačí. Do oka v areálu rozhodně padne i dřevěná zvonička postavená v roce 1794 a roubená stodola. Zapomenout nelze rovněž na sochu Panny Marie z roku 1784.

Své jméno usedlost dostala po rodině Dlasků, původních majitelů. Nejznámější osobností rodu byl Josef Dlask (narodil se roku 1782), lidový písmák i dolánecký rychtář. Zhruba půl století sepisoval kroniku, v níž zachytil život na venkově v první polovině 19. století.

Video

Dlaskův statek

Miroslav Šára, Novinky.cz

Změníme místo i stavební styl. Na řadě je krátký výstup ke zřícenině hradu Frýdštejn – a o to delší pobyt v jeho areálu.

První zmínka o hradu pochází z roku 1385, ovšem objekt je starší. Přesná doba jeho založení není známa (předpokládá se, že se tak stalo v první polovině 14. století). Ne zcela přesná znalost nás ovšem v tuto chvíli netrápí, protože známo naopak je, že Frýdštejn - typický skalní hrad - rozhodně patří do galerie turisticky nejpřitažlivějších památek svého druhu.

V roce 1425 Frýdštejn marně dobývala husitská vojska. Jeho další éra však tolik úspěšná nebyla, protože již krátce po polovině 16. století se o Frýdštejnu psalo jako o objektu pustém. Stalo se tak poté, co Jan z Oprštorfu, poslední majitel hradu, koupil kromě Frýdštejna také Český Dub. Následovaly kroky v podobě rozprodání frýdštejnského panství – hrad tak ztratil funkci strážní i reprezentativní. V době jeho prodeje Zikmundu Smiřickému ze Smiřic se již mělo jednat o objekt v podstatě neobyvatelný.

Ale zanechme dějepisných exkurzí a po objektu se porozhlédněme. Jeho hlavní dominantou je 15 metrů vysoká hradní věž, postavená na nejvyšší skále. Jedná se o nejlépe zachovalou část hradu. Masívní stavba má devět metrů v průměru a turisty těší, že v úvodu zvenku a posléze vnitřkem věže vedou schody – do věže pronikají asi v šestimetrové výši.

Jsou tu od toho, aby byly zdolány, protože z vrcholu věže je vynikající vyhlídka. Aby ne – okolní zvlněná krajina (na severu se tyčí vrch Kopanina s rozhlednou, směrem na jih se u Malé Skály nachází skalní město Drábovna) je jednoznačně pastvou pro oči. Zelené vlnobití kopců, z něhož občas vyráží ostré břity skalisek – prostě ráj po česku.

K vidění je tu toho ovšem víc. Stranou návštěvnické pozornosti nezůstává ani světnice vytesaná ve skále nedaleko věže. Kdysi sloužila i jako kaple – a to ještě dlouho po opuštění hradu.

Video

Hrad Frýdštejn

Miroslav Šára, Novinky.cz

PŘÍŠTĚ se vydáme východně od Prahy, do zdánlivě fádní polabské krajiny. Nejen že zde nalezneme zákoutí, která se vymykají charakteru oblasti, ale navíc se i v místech, kudy nevedou žádné značené turistické trasy, potkáme s řadou pozoruhodných architektonických svědků minulosti.