Výpravu s kamerou jsme zahájili u kamenného mostu přes Vrchlici v kutnohorské části Žižkov.

Jen co jsme odbočili doprava na úzkou komunikaci (s červeným turistickým značením), narazili jsme na první mlýn. Wagenknechtův. Podobně jako další z mlýnů u Vrchlice (na mysli máme mlýn Vrbový) se od obecné představy mlýna mírně liší. Aby ne – oba vznikly přestavbami z původních hutí.

To jen nás mlýny taktně upozorňují, že právě procházíme územím, jehož minulost byla úzce spjata s dolováním. Jedním ze svědků těch časů je i štola Sv. A. Paduánského, která se nachází v těsné blízkosti Vrbového mlýna. Těžilo se tu v polovině 18. století, těžaře lákaly stříbrné a antimonové žíly.

Ještě před Vrbovým mlýnem procházíme místem zvaným V hutích. To se svým názvem je dalším dokladem dávné dominantní činnosti, ale jen proto na ně neupozorňujeme. Příchozím tu do oka padne kamenný mostek se sochou světce, zároveň je odtud začínají oslovovat panely naučné stezky.

Výstup na vyhlídku

Kousek za Vrbovým mlýnem je dobré nepřehlédnout dřevěný ukazatel s nápisem Vyhlídka. Po dřevěném mostku se snadno překoná vodní náhon a pak již cestička vede strmě vzhůru. Až na samý vrcholový okraj úzkého údolí. Vyhlídka je odsud skutečně pěkná, nachází se nad nápadným meandrem Vrchlice. A také nad nejkrásnějším z mlýnů.

Jím je mlýn Dänemark (uvádí se rovněž Denemark), prototyp starého českého mlýna. Jeho bílá fasáda přitahuje pohledy, navíc v okolí na sebe velice hlasitě upozorňuje bystrá voda. Do nádherně čisté Vrchlice zde přímo před mlýnem běží malým vodopádem jeden z potůčků, kousek za mlýnem je na Vrchlici velice fotogenický splav.

Název dala mlýnu stejnojmenná štola, ve které ve středověku pracovali Dánové. Čímž předávání jmen neskončilo. Podle mlýna se jmenuje občanské sdružení Denemark, které se stará o přírodu v Kutné Hoře a jejím okolí a také spravuje naučnou stezku údolím Vrchlice.

Cestu proti proudu říčky jsme zakončili u Spáleného mlýna, který stojí pomyslných pár kroků od splavu, což ale neznamená, že dál už není nic zajímavého k vidění. Je: například zříceniny dalších dvou mlýnů, velký vodopád, Velký rybník a dál na jihu u Chlístovic další krásné romantické údolí se zříceninou hradu Sion... To si ale necháme někdy na příště, teď se vydáme opačným směrem. Po proudu Vrchlice.

Video

Údolím Vrchlice

Miroslav Šára, Novinky.cz

Být v těsné blízkosti Kutné Hory a alespoň trochu na ni nenahlédnout prostě nejde. Zvláště když nám i nadále může hlavní průvodkyní zůstat říčka Vrchlice.

Cesta opět vede údolím, ovšem jeho levá strana se stále více vzdaluje a otvírá. To již zdálky vidíme, že brzy nad námi stane chrám sv. Barbory a vzápětí se připojí další architektonické perly stříbrného města.

Jak vycházíme z lesa, nádherné stavby nám stále ochotněji vycházejí vstříc. Kromě sv. Barbory je to především jezuitská kolej se svou jedinečnou terasou, jejíž zeď stráží sochy třinácti světců z počátku 18. století. Z terasy je mimořádná vyhlídka na město a jeho další skvosty.

Ovšem zcela mimořádné pohledy se nabízejí již z cesty podél Vrchlice. Kromě zmíněných staveb zcela určitě na další z dominant Kutné Hory. Jí je kostel sv. Jakuba se svou nepřehlédnutelnou, pětaosmdesát metrů vysokou věží. Slova jsou ovšem jen slova. Chce to vidět na vlastní oči. A určitě i vícekrát.

Video

Na cestě k architektonickým skvostům Kutné Hory

Miroslav Šára, Novinky.cz

PŘÍŠTĚ se vypravíme na zámek v Loučeni na Nymbursku. Návštěvníkům své brány otevřel v roce 2007 a od té doby se stal cílovou stanicí pro řadu z nich. Není divu - jeho nabídka je bohatá a zdaleka se neomezuje jen na klasickou prohlídku.