Hradby i kostel si ale necháme až na závěr. V úvodu procházky městem v polabské rovině jsme se ocitli na náměstí Přemyslovců. Do oka tu zejména padnou mariánský sloup v centru náměstí a budova historické radnice v jednom z jejích rohů.

Vyrostla tu už v roce 1526 – původně v docela jiné podobě než nyní. Dokonce k ní patřila i věž s hodinami. Jenže pak pro Nymburk nastaly časy zlé a ještě horší (v průběhu třicetileté války byl málem srovnán se zemí), což se nemohlo nepodepsat i na této památce. Řada úprav – poslední v roce 1936 – dospěla k současnému méně zdobnému vzhledu. Ovšem i ten je takový, že návštěvník nymburského náměstí o ni pohledem okamžitě zavadí.

Další zajímavost se týká nové budovy městského úřadu. Při jeho budování se narazilo na základy sladovny ze 16. století – a nejen narazilo. Ve vstupních prostorách tento další ze svědků časů minulých zůstal odkrytý...

Video

Nymburk - část první

Miroslav Šára, Novinky.cz

Mezitím jsme dokráčeli k jedné na první pohled nenápadné budově. O co méně okázalá je z vnějšku, o to větší poklady ukrývá ve svém nitru. Postupně se o tom přesvědčíme ve třech stálých expozicích nymburského Vlastivědného muzea.

První je věnována spisovateli Bohumilu Hrabalovi. V úvodu se návštěvník „pozdraví“ s umělcovou bustou, vzápětí stane před stolem s psacím strojem na stole plném různých nezbytných propriet. Z okolních stěn shlížejí desítky fotografií a plakátů.

Sousední místnost, která rovněž patří k hrabalovské expozici, je zařízena tak trochu v hospodském duchu. Stoly, židle, spousta lahví a odkazů na nymburský pivovar, u stěny kamna na pevná paliva – a další fotografie, ale i obrazy.

Výstava o Hrabalovi v tomto městě není náhodou. Jen pro připomenutí: Bohumil Hrabal v Nymburku absolvoval základní školu i reálné gymnázium. Stalo se tak poté, co jeho očím František Hrabal v roce 1919 přijal místo správce zdejšího pivovaru.

Video

Nymburk - část druhá

Miroslav Šára, Novinky.cz

Jen pár desítek metrů od hlavní budovy stojí vysoká budova – bývalá synagoga. Na dvou podlažích hostí dvě velice zajímavé a přitažlivé expozice.

„Toto je naše chlouba,“ ukazuje ve vyšším z dvou podlaží bývalé synagogy vedoucí muzea František Sýkora. Společně se v ten moment díváme na protější stěnu, kterou takřka kompletně vyplňuje sedm metrů dlouhý a tři metry vysoký obraz Alfonse Muchy. Poddaní Nymburka 1421 Bohu a Pražanům – tak se dílo z roku jmenuje. V roce 1936 byl nainstalován ve dvoraně nymburské spořitelny. V šedesátých letech jen tak tak unikl zkáze a po složitých peripetiích se nakonec ocitl na svém dnešním působišti.

Námět obrazu vychází z historické události, která zásadním způsobem ovlivnila další vývoj středověkého Nymburka – tou byl příklon nymburských měšťanů k husitství.

Tato expozice nese název Nymburk v proměnách věků a obsahuje spousty historických dokladů a artefaktů. Např. některé architektonické prvky ze staré radnice, archeologické nálezy, ukázku režných cihel, z nichž byly postaveny hradby, fotografie a obrazy. Na jednom – je z první poloviny 16. století – autor zachytil pohled na celé město. Rovinatý horizont mu patrně přišel fádní, takže za město přimaloval docela strmé pohoří.

Video

Nymburk - část třetí

Miroslav Šára, Novinky.cz

V přízemí bývalé synagogy si na své přijdou milovníci železnic. Přehlídce dominují makety, modely i obrazový doprovod týkající se dopravy na kolejích. Ve vitrínách jsou historické železničářské stejnokroje. Během prohlídky se návštěvník setkává s řadou typů lokomotiv. Z fotografií se na něho dívají železničáři a spoluvytváří (s historickou technikou) ono až dojemné spojení s časy dávno minulými. Jako by na okamžik časová bariéra pominula...

Ani tato expozice zde není náhodou. Během třicetileté války, jak už bylo řečeno, hrozila Nymburku naprostá zkáza. Trvalo hodně dlouho, než kdysi prosperující město znovu nabralo dech. V 19. století se o to zasloužila právě železnice. Tehdy do města na Labi byla zavedena a již brzy z Nymburka vytvořila důležitou železniční křižovatku.

Chrám sv. Jiljí

Chrám sv. Jiljí

FOTO: Miroslav Šára, Novinky

Muzeum už máme uložené v paměti, na závěr se procházíme ulicí Na přístavě. Podél Labe míříme k již vzpomínaným hradbám. Vznikaly na přelomu 13. a 14. století. Do současnosti se dochoval dvousetmetrový úsek se šesti baštami – kdysi ovšem těch bašt bylo 45.

Jen pár kroků od hradeb míří svou věží k nebesům chrám sv. Jiljí. Gotická stavba byla podobně jako hradby vystavěna z režných cihel. Výjimkou je věž – tu tvoří pískovcové kvádry. Kdysi měl kostel věže dvě – druhá (cihlová) ovšem postupně měla značné statické problémy, až nakonec zbyla ona pískovcová. Na kráse svatostánku to ovšem neubralo.

Video

Nymburk - část čtvrtá

Miroslav Šára, Novinky.cz

PŘÍŠTĚ se vydáme do skalnatého údolí, jímž protéká bystrá říčka. Na jejích březích se potkáme se třemi mlýny, jeden z nich spatříme také z vyhlídky vysoko nad meandrem vodního toku. Říčka se jmenuje Vrchlice a do jejího údolí vstoupíme v jižní části Kutné Hory.