Suchá patra byla objevována postupně na počátku minulého století (v letech 1909–1914), plavební dráha vodní části byla pro veřejnost otevřena až v létě 1933. A obě fungují dodnes.

Prohlídková trasa začíná a končí v kaňonu Pustého žlebu. Okruh vede nejdříve prostřílenou štolou do Předního dómu. Objeven byl skupinou profesora Karla Absolona v roce 1909.

Prostoru dominuje nejmohutnější zdejší stalagnát, tzv. Salmův sloup. V zadní části jeskyně jsou na zdech dobře viditelné typické žlábkové škrapy. Vznikly intenzivním stékáním vody po strmých stěnách.

Macocha vznikla křížením poruch

Neopakovatelný celkový dojem tady dokresluje Zrcadlové jezírko, od jehož hladiny se odráží hned několik zajímavých útvarů – Dvě sovy, Hrad na skále či Turecký minaret.

Krápníkový útvar připomínající Převrácený deštník byl zřejmě v určité fázi vývoje těchto prostor zasypán při povodních stěrkopísky. V následném období „vývojového klidu“ se na štěrku postupně usazovala sintrová deska a neustále rostla. Nejspíš při nějaké další povodni ale došlo k odplavení štěrkopísků a sintrová plotna – v podobě velkého límce – zůstala dál přilepena na krápníku. Dnes je Převrácený deštník atraktivní ozdobou Předního dómu.

V průběhu zhruba hodinové prohlídky absolvují návštěvníci Punkevních jeskyní také výstup prudce stoupající prostorou Dómu zkázy. Než sem před více než devadesáti lety premiérově vstoupili objevitelé, museli překonat tzv. sifon – tedy jakousi bahnem zaplněnou štolu.

Dnes je zde hladina regulována čerpadlem a už jen cedulky na stěnách připomínají, kam až kdysi dosahovala hladina Punkvy při povodních. Při stoupání po schodech se vyplatí vzhlédnout vzhůru. Z dómu vybíhá několik vysokých komínů, které vytvořilo vertikální působení vody. Punkevní jeskyně vznikaly v několika patrech. Křížením geologických poruch docházelo k propadům a k borcení stropů. Nejspíš takhle vznikla i samotná propast Macocha.

Veřejnosti byla tzv. suchá cesta, spojující Pustý žleb a dno Macochy, zpřístupněna v roce 1914. Pokusy proniknout do jeskyní jsou však daleko starší. Většina objevitelů se snažila o průnik právě z Macochy. Ale nepodařilo se jim to. Říčka Punkva a její proudění nasměrovaly k pokusům také profesora Absolona. S pomocí kamenovrtného oddílu vojáků z Olomouce nakonec slavil úspěch. V roce 1920 byla objevena druhá část jeskyně, tzv. vodní cesta.

Dnes patří k nejatraktivnějším. Na lodičkách nejdříve plujete po slepém ramenu Punkvy, mj. i pod nejvyšším komínem Punkevních jeskyní. Sahá do výše 68 metrů a ve svých horních patrech se stáčí do spirály.

Mnohá místa jsou dosud nepřístupná

Žádný ze zdejších komínů však nedosahuje zemského povrchu. V době plavby je nad turisty ještě zhruba 140 metrů skal. Atraktivní projížďku umocňují slova průvodců o původu zdejších jeskyní – jedná se o usazeniny čistého devonského vápence o stáří 350 až 380 miliónů let. Před prostřelením chodby v roce 1933 tudy vedla jen úzká skalní štěrbina.

Osvětlené skalní mosty a pohádková jezírka patří k nejpůsobivějším okamžikům celé plavby. Dětem se nad hlavami objeví dokonce hlava horského vládce Krakonoše nebo zkamenělý vodník. Ve druhé části plavby se již po aktivním toku Punkvy připlouvá k podzemnímu přístavišti.

Díky odstřelům stropů sifonů v roce 1920 byla skupinou profesora Absolona objevena nejkrásnější prostora Moravského krasu – Masarykův dóm. Před devíti desítkami let zdobil místo velmi hustý, místy až dvoumetrový les brčkovitých krápníků. Dnes už jich zbylo jen malé torzo.

Důvodem jejich opadání mohla být povrchová voda, která narušila strukturu těchto krápníků a ty postupně vzaly za své. I přesto je se tady na co dívat. Centrálním tvarem dómu je dutý stalagnát Husův sloup. Krásně čisté krápníky tady kontrastují se stalaktity obarvenými solemi železa – úžasná podívaná.

Přesto ještě mnohá místa Punkevních jeskyní zůstávají z ochranářských i bezpečnostních důvodů před zraky návštěvníků ukryta – například tzv. Skleněné dómy s unikátními excentrickými krápníky. Naštěstí objevíte v nabídce i další místa, kam můžete vyrazit na výlet.

V zimním období je otevřena ještě jeskyně Výpustek u Křtin. Nedaleké jeskyně Kateřinská, Balcarka a Sloupsko-šošůvské jeskyně se pro zájemce otevřou v březnu.