Pozemky na Černé hoře patřily maršovskému hraběti Černínovi, ale zákon z 10. 12. 1918 ze šlechtice učinil řadového občana Československé republiky. Myšlenka zbudovat lanovku měla své příznivce již delší dobu, ale teprve v roce 1927 proběhlo jednání o její stavbě.

Stavební povolení bylo vydáno brzy, tenkrát se ještě žádné obstrukce nedělaly, bylo to ku prospěchu nejen dobré věci, rozvoji turismu a přinesení oživení do zapadlé části hor, ale stavba zaměstnala řadu dodavatelů.

Jedenapadesátiprocentní kapitálovou účast si podržel stát prostřednictvím ministerstva železnic. Rozhodnutí bylo podepsáno v květnu, v následujících týdnech začaly přípravné práce. Vojsko postavilo provizorní pomocnou lanovku, ta byla v provozu do 27. října 1928. Dopravila na místo potřebný materiál a další práce si převzaly dvě firmy – technické a strojní zařízení dodala „strojírna František Wiesner“ později přejmenovaná na Transportu Chrudim.

Stavební práce měla na starost brněnská pobočka „Wayss und Freytag Frankfurt am Main“. Stavba pokračovala bez přerušení, za každého počasí. Jedinou překážkou byl mráz, když teplota klesla pod –18 °C, přerušila se betonáž patek nosných sloupů. Při mírnějších mrazech stavebníci používali k ohřevu velké ocelové koše. Stavba trvala 15 měsíců celkem bez vážnějších překážek. Vojenská lanovka vyvážela materiál do vyšších míst, teprve tam nastal problém.

Vrchol a část úbočí jsou rašelinné, patky museli zedníci zapouštět hlouběji, ale stavbyvedoucí si s tím záhy poradili.

Patřila k nejdelším

Lanovka byla na svou dobu velmi moderní. Hliníkové kabinky pro 30 osob s mahagonovým obkladem uvnitř byly vysoce elegantní a vyrobila je firma z České Lípy. Tehdejší trať byla delší, měřila 3200 metrů. Kabinky vyjížděly proti sobě, jízda trvala patnáct minut. Za hodinu přepravily 120 osob.

Horní stanice lanovky sloužila pohonu lanovky a strojovně, ve spodní, na náměstí lázní, bylo napínací zařízení lan. Nynější dráha je kratší, i stanice jsou posunuty. Po 120 zkušebních jízdách se lanovka 31. října 1928 konečně rozjela i pro veřejnost.

Válka se jí nedotkla

Za Protektorátu Čechy a Morava přešla lanovka pod správu Říšských drah, které ji pronajaly soukromé německé firmě.

Za války byla většina chat v horách k dispozici buď raněným vojákům, nebo uprchlíkům z vybombardovaných německých měst. Popřípadě sloužily jako výcviková střediska pro záškodnické skupiny nebo pro luftwaffe. Lanovka se po válce znovu vrátila pod správu Československých státních drah.

Nestačila náporu

V šedesátých letech minulého století se začalo uvažovat nejen o modernizaci lanovky, ale také o změně její trasy. Od návrhu k realizaci uběhlo přes dvacet let. Při stavbě se využila stará lanovka, kterou se dopravoval materiál. Kabinky byly gondolové, čtyřmístné. Stavět se začalo v roce 1976.

S těžkými kusy podvěšenými pod kabinou létal vrtulník, který je dopravoval po svahu. Nová trasa měřila 2303 metrů při výškovém rozdílu 566 metrů, jízda trvala 13 minut přes jedenáct podpěr. Provoz lanovka zahájila 1. března 1980. Svezlo se 450 cestujících za hodinu.

Další rekonstrukce přišla v roce 1992, začalo se jezdit v nových kabinách od firmy Swoboda. Kapacita ale stále nestačila, přestože se zvýšila na 580 turistů za hodinu.
Rozhodnutí o výstavbě nové lanovky bylo definitivní.

Černohorský Express uspokojí všechny

Nová lanovka se začala budovat v dubnu 2006, již 12. srpna téhož roku zahájila provoz. Technologii dodala rakouská firma Doppelmayr. Jede se po stejné trati, kabinky přejíždějí přes 14 podpěr. Za hodinu přepraví 1875 turistů. Je zde dost místa pro přepravu kol, držáky po stranách kabinky jsou určeny pro lyže.

V zimě ji využívají hlavně lyžaři a sáňkaři, lyžařské terény se nacházejí na jihu a jihozápadě Černé a Světlé hory, která je v sousedství. Skiareál Černá hora – Janské Lázně má k dispozici dvě lanové dráhy a 11 lyžařských vleků, zdejší sjezdovky patří k nejdelším v ČR, dosahují až tří kilometrů délky. Hlavní tratě jsou dosněžovány technickým sněhem. Pro sáňkaře je připravena 3,5 km dlouhá Černohorská sáňkařská cesta.

Rozhledna z pilíře sloužila i svatbám

Když se bourala stará lanovka, přišlo to tehdejšímu náčelníkovi Horské služby Komencovi líto a po dlouhých tahanicích se mu podařilo obhájit, aby pilíř číslo 8 neskončil ve sběru. Stojí ve výši 1289 metrů. Komencovou zásluhou se z něho stala rozhledna měřící 25,7 metru, se stanovištěm panoramatické kamery, která ukazuje aktuální počasí na ČT 2. Na vrcholu mělo svatbu i pět párů.

Více na www.cerna-hora.cz