Pokud jste vozem, je vám těch pět kilometrů do kopce po lesní cestě lhostejných, ale na lyžích, nebo v létě na kole či pěšky je to od hladiny Lipenské nádrže docela velké převýšení. Lipno má hladinu v 700 metrech. Východiskem je obec Přední Výtoň na pravém břehu nádrže, nedaleko přehradní hráze.

Proč se plahočit k Vítkovi? Kvůli skvostným výhledům – členité Lipno, kolem temné hřebeny hvozdů. Čistý ledový vzduch nádherně vyčistí plíce. Hrádek je možné navštívit celoročně - buď v běžné návštěvní době, nebo po telefonické dohodě.

Na nádvoří se dostanete za poplatek v návštěvních hodinách nebo po domluvě s kastelánem.

Na nádvoří se dostanete za poplatek buď v návštěvních hodinách, nebo po domluvě s kastelánem.

FOTO: Vratislav Konečný

Šumavu miloval spisovatel Adalbert Stifter (1805–1868), na hrádek umístil děj svého románu Vítek, a protože i maloval, zachovalo se několik obrazů zříceniny z té doby. Také básník Adolf Hejduk věnoval hrádku dvě z poém – Pod Vítkovým kamenem a Dřevorubec.

Hrádek sloužil i jako vězení Václava IV.

Protože kraj patřil pánům z Růže, založil hrad zřejmě krumlovský Vítek z Načeradce kolem roku 1250. První dochovaná zmínka z roku 1277 o hradu Vítkův hrádek připomíná i nedalekou obec Frymburk, ležící na solné stezce z Neufeldenu na Dunaji přes Haslach a Svatý Tomáš do Přídolí a Českého Krumlova.

Vítkův hrádek je nejvýše položeným hradem u nás. Byl centrem malého panství, sousedícím s krumlovským a vyšebrodským. Když roku 1302 vymřela krumlovská větev Vítkovců, přešlo panství na Rožmberky z Krumlova. Hradní panství nebylo velké, ve 14. století k němu přináleželo 15 vsí a sklářská huť.

Nějaký čas tu v roce 1394 po sporech se šlechtou nuceně pobýval i zajatý král Václav IV. Po prvotním uvěznění v Praze ho přemísťovali od hradu ke hradu, až ho posléze odvezli do Vídně.

FOTO: Archiv, Právo

V rožmberském držení byl Hrádek delší dobu. Objekt musel být docela velký, protože za stavovského povstání v roce 1618 přepadli císařskou posádku povstalci z Rakous.
Tehdy bylo k obraně určeno 200 mužů, a když se díváte na zbytky hradu, ubytovat tolik mužů včetně nějakých koní, chtělo velkorysé prostory. Informační tabule v předhradí vám ozřejmí tehdejší situaci. Eggenbergové, kteří v roce 1622 získali krumlovské panství i hrádek, ho sice udržovali, ale ztrácel na významu.

Coby pevnost už neměl smysl, začal pomalu chátrat. Jako nepotřebný ho začátkem 18. století opustili. První památková údržba začala v roce 1869, poslední stavební úpravy proběhly před druhou světovou válkou. A po ní už je jeho osud znám. Západní hranice se neprodyšně uzavřela, nastala doba „krále Šumavy“.

Kdo věří na Tomáše?

Cestou ke zřícenině projdete osadou Svatý Tomáš. Před rokem 1989 byste se sem nedostali. Bdělí ochránci hranic tu měli posádku, kasárna a hradní hláska sloužila jako přirozená protiletecká pozorovatelna.

V obci Svatý Tomáš navštivte kostel se znovuobnoveným interiérem.

V obci Svatý Tomáš navštivte kostel se znovuobnoveným interiérem.

FOTO: Vratislav Konečný

Nyní sem každoročně zavítá přes 30 tisíc návštěvníků, na tak zapadlé místo slušná porce. V Tomáši je v objektu bývalé schwarzenberské lesovny z roku 1872 hotel s vynikající restaurací, stavba ve stylu zámečku byla zařazena na seznam národních kulturních památek České republiky.

Tehdy už zakonzervovanou hradní hlásku hoteloví hosté využívali jako stylovou rozhlednu. Obec docela prosperovala. Nedaleko hotelu stojí znovuobnovený kostel. Pověst vypráví, že v tomášském kostele byl zázračný patronův obraz, každopádně sem chodili na poutě věřící z české i rakouské strany. V předvečer svátku Tomáše prý přicházeli do kostela všichni zemřelí toho jména.

Z hradního ochozu se rozhlédněte

Třeba že je na Šumavě dost rozhleden, v této části není žádná. Ochoz hlásky ji plně nahrazuje. Na nádvoříčku je příjemné občerstvení a na ochoz vedou bytelné dřevěné schody, které zbudovalo občanské sdružení na záchranu Vítkova hrádku.

Má ho pronajatý na 10 let od obce Přední Výtoň. Nahoře jste hned, a pak jen při dobrém počasí žasnete, jak je okolní krajina nádherná, temné bohaté lesy, šumavské hřebeny kolem, dole se třpytí Lipenská nádrž.

Zastavte se na chvíli a vychutnejte si tu krásu. Stojí za tu námahu sem.