O vánočních svátcích se otevírají zámky a leze se po skalách

Od čtvrtka až do 1. ledna je už otevřena běžně nepřístupná zřícenina hradu Frymburk u Nového Hrádku na Náchodsku. „V sobotu 25. prosince od 13 do 15 hodin bude navíc pro návštěvníky připraven na zahřátí vánoční punč a pro mladší návštěvníky i malá sladkost,“ uvedl Miloslav Kahoun, který spolu s manželkou areál středověkého hradu letos koupil od původních majitelů z rodu Bartoňů-Dobenínů.

Zpestřit si vánoční svátky mohou na několika místech lidé na Vysočině. Na pohádkovém zámku v Telči pro děti připravili na Štědrý den vánoční stromek s drobnými dárky a také vstup zdarma na výstavu hraček. Třešť se zase tradičně změní v město betlémů.

Návštěvníci zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou pak mohou během Vánoc navštívit unikátní výstavu Sladké Vánoce o historii pečení vánočního cukroví. Na Štědrý den bude k vidění také největší živý betlém na Vysočině, a to v Měříně, kde příběh zrození Ježíše Krista sehraje u místního kostela 95 herců a desítka živých zvířat včetně velblouda, koně nebo osla.

Písničkový příběh o Josefovi a Marii v podání divadelních ochotníků oživí v neděli také nádvoří kláštera v Kladrubech na Tachovsku.

Poprvé o Vánocích bude otevřen zámek Hrubý Rohozec u Turnova. V zámecké kapli už teď stojí starý vyřezávaný betlém a celý zámek se postupně vrací do podoby, kterou získal po poslední přestavbě v první polovině 19. století.

Otevřeno, ale jen 25. prosince od 16 do 20 hodin, bude i na hradě ve Šternberku na Olomoucku. „Chceme představit nejen symboly Vánoc a jejich tajemnou atmosféru, ale také tradice, které jsou s vánočním časem již odedávna neodmyslitelně spojovány,“ uvedla kastelánka Helena Gottwaldová.

Zámek ve Vranově nabídne vánoční výstavu mizejících hraček, loutek a betlémů minulého století, a to vždy odpoledne od 26. prosince do 2. ledna.

Betlémy budou k vidění i na zámku v Horšovském Týně od 26. do 31. prosince. „Mezi padesáti exempláři patří k nejzajímavějším dílům betlém cikánský, reklamní či zahradní. Unikátem je betlém s voskovými figurkami bohatě zdobený zlatými krajkami a brokáty,“ uvedl kastelán Jan Rosendorfský k více než 200 let starému dílu.

Mezi Karlovými Vary a Loktem se o Vánocích dopoledne scházejí v malebném údolí řeky Ohře u Svatošských skal desítky místních horolezců. „Tato tradice se začala psát někdy v polovině sedmdesátých let,“ uvedl Jiří Linhart, který byl jedním z prvních horolezců, kteří na Štědrý den dopoledne nezůstávali doma.

„Když je dobré počasí, tak se nás tam každý rok schází kolem sedmdesáti. Při horším počasí jen tak kolem čtyřicítky horolezců, jejich kamarádů a příbuzných,“ dodal jeden z aktivních účastníků Vladimír Smrž.

„Přijdeme si popřát šťastné a veselé Vánoce a také si zazpíváme nějaké koledy. Děti si ozdobí vánoční stromeček u krmelce. Kdo se na to cítí, vyleze si na skálu. Musí k tomu ale být vhodné klimatické podmínky,“ dodal Smrž, který se srazů účastní už dvacet let.