Zlatým hřebem bude největší a také nejkrásnější rašelinné jezírko v Čechách – Chalupská slať. Tato lokalita nemůže zklamat, a to v jakémkoliv počasí, natož v dokonale jasném, slunci ideálně nasvíceném dni, v jakém se na místo dostavíme.

Ovšem turistické zážitky lze načerpat i na řadě jiných šumavských míst. Putování zahájíme poblíž Vimperka – úvodním cílem je Mařský vrch. Do nejvyšších míst v nadmořské výšce 907 metrů či výškách jen o trochu nižších se tu toho vešlo opravdu docela dost.

Kromě televizní věže je hlavním znamením místa kaple v podobě románské rotundy. Její součástí je 12 metrů vysoká kamenná rozhledna postavená v letech 1935 až 1937. Je volně přístupná a poskytuje skutečně velice kvalitní rozhled. Čímž ovšem nabídka místa není vyčerpána. Přímo pod vyhlídkovou věží, na západním svahu Mařského vrchu se rozkládá velice působivé kamenné moře.

Video

Mařský vrch

Miroslav Šára, Novinky.cz

Další cesta vede přes Vimperk přesně jihozápadním směrem. Cílem je Svinná Lada, respektive parkoviště nedaleko informačního centra.

Už odtud se nabízí řada duši hladících pohledů na okolní luka vroubená zelenými vrchy. Pozornost ovšem zaměřujeme na začátek poválkového chodníku, který nás vede na čtvrtkilometrovou nádhernou trasu. Při ní se společně s dalšími návštěvníky noříme do světa kosodřevin, borůvčí či borovice blatky, abychom v závěru stanuli před unikátním jezírkem s plovoucími ostrůvky. Jsme u Chalupské slatě.

Rozlohou (1,3 hektaru) je to české největší rašelinné jezírko. Tvrdí se o něm, že i nejkrásnější, což ovšem nejlépe posoudí každý návštěvník sám.

Video

Chalupská slať

Miroslav Šára, Novinky.cz

Závěrečnou stanicí této šumavské cesty bude další z perel této oblasti. Ještě v polovině 18. století tu v nitru hlubokých divokých hvozdů žili jen dva rybáři, až výstavba Vchynicko-tetovského kanálu vedla k založení osady. Dorazili jsme do Modravy.

Do oka tu okamžitě padne objekt s šindelovou střechou a zvoničkou, který od roku 1827 sloužil jako Bienertův závod na výrobu rezonančního dřeva. Kolem něj pak cesta vede severozápadním směrem kolem Roklanského potoka. Úsek mezi Modravou a Tříjezerní slatí patří ke krajinářským skvostům celého pohoří. Ovšem tudy my dnes nepůjdeme.

Kopírovat vodní tok ale budeme, protože přitažlivých vodních toků je tu spousta. Pár kilometrů severně u Antýglu jsou k vidění nejpřitažlivější partie Vydry. Zde v Modravě se stýkají kromě Roklanského ještě toky Filipohuťského a Modravského potoka.

Proti proudu posledně jmenovaného jsme se vypravili. Nikoliv abychom na jeho trase hledali další mimořádné cíle – mimořádným cílem je totiž i tento vodní tok. Stačí se dívat kolem sebe. Ostatně není divu. Právě Modravský potok je hlavním pramenným zdrojem Vydry. A tak nepřekvapí, že se podoba nezapře.

Poslední záběry této cesty patřily lukám nad Kvildou. Poskytovaly nejen pěkný výhled na známou šumavskou obec, ale i na stádo pasoucích se koní.

Video

Modravský potok

Miroslav Šára, Novinky.cz

PŘÍŠTĚ dokončíme šumavskou výpravu. Z Vimperka se vydáme na jih, abychom vystoupali na vrch Stožec a prošli se Dobrou, dlouhou obcí s domy na jedné straně komunikace.