Doby, kdy si neznámí lidé ve vlaku povídali, kam jedou na podnikovou dovolenou, už jsou dávno pryč. Stejně tak už u vlaku nečeká kulturní referent s připraveným programem na celý týden. Ovšem konkurence dnes cestovní kanceláře nutí vymýšlet stále něco nového, originálního. A zdánlivě uhozený nápad zavzpomínat na staré časy při rekreaci, kterou pořádalo ROH, se rozhodně ujal.

Lidi tu drží pohromadě

„Rozpažit, upažit – raz, dva, tři a dřep,“ velí předcvičující, z reprobeden se line písnička Heleny Vondráčkové Sladké mámení a všichni jsou v pyžamu. Nemohu odtrhnout oči od padesátníka v saténovém negližé. Zdatně mu sekunduje i starší pán v růžové noční košili a s čepicí na spaní nebo čtyřicátnice s jednou ponožkou na noze.

Rozcvička v sedm ráno a v pyžamu. Vzpružuje tělo i ducha.

Rozcvička v sedm ráno a v pyžamu. Vzpružuje tělo i ducha.

FOTO: Petr Horník, Právo

Na všechny svítí podzimní sluníčko, i když ráno už je pěkná zima. Rozcvička je samozřejmě podařenou recesí, přesto se mnozí snaží cvičit poctivě. Ostatní se smějí a poskakují.

Ranní prostocviky si ani jednou nenechala ujít čerstvá důchodkyně Eva Chloubová. Dřív pracovala jako dispečerka v Počeradech. „První den jsem udělala jen jeden klik, ale dneska už pět. Cvičení po ránu mě opravdu vzpruží,“ směje se Eva, která si teď, když už je v důchodu, užívá cestování naplno. Se svým přítelem navštívila nejednu zajímavou destinaci. Ráda si ale zavzpomíná i na dovolené, které zažívala před několika desetiletími.

Společenské hry k rekreaci patří také. Komu asi zůstane klobouk na hlavě jako poslednímu?

Společenské hry k rekreaci patří také. Komu asi zůstane klobouk na hlavě jako poslednímu?

FOTO: Petr Horník, Právo

„Velký rozdíl je v tom, že tady lidi drží pohromadě. Máte možnost se s nimi seznámit a navázat nová přátelství,“ pochvaluje si Eva, kterou na zahraničních dovolených štve právě to, že se s dalšími návštěvníky hotelu skoro ani nepotkají. „S lidmi se tak pozdravíte u oběda nebo večeře, to je všechno,“ dodává. Proto na dovolené, které kdysi organizovalo ROH, ráda vzpomíná a s chutí si je teď opakuje.

Pionýrské šátky nejsou ani na Aukru

„Inspirovali jsme se filmy Anděl na horách a Homolka a Tobolka,“ vysvětluje charakter pobytového zájezdu Petr Krč, finanční a marketingový ředitel cestovní kanceláře Atis, která sem rekreanty vozí. A klienti jsou evidentně spokojení. Například právě Eva je už v hotelu Morava podruhé.

Letos nejenže s sebou vzala i několik přátel, ale postarala se i o pionýrské šátky pro všechny. „Netušila jsem, jak je těžké je sehnat. Zkoušela jsem to třeba na Aukru (Aukro – prodejní internetový server, pozn. red.), ale bezvýsledně. Nakonec jsem sehnala polskou vlajku a ušila je z červeného pruhu,“ chlubí se Eva. „Příští rok musíme vymyslet zase něco jiného,“ plánuje.

Manželé Honyshovi alias Duo Trend hráli pro rekreanty ROH už v sedmdesátých letech.

Manželé Honyshovi alias Duo Trend hráli pro rekreanty ROH už v sedmdesátých letech.

FOTO: Petr Horník, Právo

Během dvou ročníků podzimní dovolené s Andělem si stihla vyzkoušet všechny nabízené aktivity a výlety. Na jednu týdenní dovolenou jich prý bylo až moc. Chtěla zažít i věci, které v programu nebyly. „Loni jsme vyšli na Štrbské pleso, říkali jsme si, že musíme, když už jsme tady,“ vzpomíná. Ostatní se na pleso podívali také, jenže jeli historickým vlakem, prošli se, naobědvali a vrátili se vlakem zpátky.

Dvě kolečka salámu

Všechny informace o výletech a aktivitách se rekreanti dozvídají už na prvním seznamovacím večírku – inspirace filmem Dovolená s Andělem je zřejmá. Hosté dostanou program a jeden druhému se představí – komunikace během pobytu je pak skutečně snazší.

„Jednou za pobyt servírujeme snídani jako za starých časů. Jsou to dvě kolečka salámu, máslo, marmeláda, houska a krajíc chleba. Jinak samozřejmě podáváme snídani s několika desítkami položek, jak je v hotelích zvykem,“ vysvětluje Petr Krč.

Po práci zasloužená odměna. Na čerstvém vzduchu chutná chleba se sádlem a cibulí opravdu skvěle. A k tomu grog na zahřátí…

Po práci zasloužená odměna. Na čerstvém vzduchu chutná chleba se sádlem a cibulí opravdu skvěle. A k tomu grog na zahřátí…

FOTO: Petr Horník, Právo

Ani ryze moderní způsoby odpočinku organizátoři nezavrhují – nabízejí i relaxační jógu pro každý věk a hosté se také vždy rádi zasmějí u filmů Dovolená s Andělem, Anděl na horách nebo Homolka a Tobolka.

Staré časy i Eva a Vašek

Socialistická výzdoba člověka udeří do očí hned ve vstupu do budovy. Na tyto historické artefakty jsou všichni v hotelu náramně pyšní. Některé se sháněly opravdu těžko. Nechybí historické noviny, vyzdobená nástěnka, na zdi visí obrazy několika prezidentů z dob socialismu, před hlavním vchodem je velký nápis na červeném plátně „Vítáme rekreanty ROH“, atmosféru doplňují stará rádia a umělé květiny. Ve vstupní hale ale také hraje plazmová televize – z DVD právě personál hotelu pouští záznam koncertu Evy a Vaška.

Dobové artefakty jen podtrhují autentickou atmosféru hotelu.

Dobové artefakty jen podtrhují autentickou atmosféru hotelu.

FOTO: Petr Horník, Právo

Návštěvníci i pořadatelé se i přes dobové kostýmy a vyvolávání socialistických hesel od politiky distancují. „Samozřejmě jsme se rozhodli všechno pojmout jako recesi a vzpomínku,“ vysvětluje ředitelka hotelu Iveta Šestáková.

Tato vzpomínka začíná už v Praze – pro rekreanty je připraven vagón označený ROH a vlak je odváží do Popradu společně s kulturní referentkou, která nabízí panáka borovičky na uvítanou. Někteří účastníci k atmosféře sami přispěli a přišli ve svazáckých krojích.

Sázka na nostalgii

Nápad na retro dovolenou vznikl před pár lety, když tehdy nová ředitelka hotelu Iveta Šestáková našla ručníky a nádobí potištěné logem ROH i transparenty se socialistickými hesly. „Chtěli jsme to vyhodit. Ale Petr Krč, se kterým dlouhodobě spolupracujeme a který nám sem vozí klienty, navrhl, abychom inventář nějak zužitkovali,“ vysvětluje Iveta Šestáková, podle které dnešním lidem na dovolené chybějí sociální kontakty a pospolitost. Na zájezdech ROH spolu většinou komunikovali od začátku do konce a často měli vymyšlený program od sedmi ráno do půlnoci.

Tak management hotelu napadlo využít nejen starý inventář, ale i jedinečnou atmosféru hotelu Morava. Původně prvorepublikový hotel prodělal jedinou rekonstrukci v sedmdesátých letech, kdy dostal každý pokoj svoji koupelnu. Veškeré zařízení včetně recepce má punc let sedmdesátých. I pokoje jsou vybaveny starším nábytkem a jsou si víceméně podobné.

Dopoledne pilně do práce. Listí se samo neuklidí.

Dopoledne pilně do práce. Listí se samo neuklidí.

FOTO: Petr Horník, Právo

Pro rekreanty tu rozdíl ale je. Když ve filmech Anděl na horách nebo Dovolená s Andělem přijel pan Marvan do hotelu, klidně ho sestěhovali na pokoj s neznámým člověkem. To se rekreantům dnes už nestane.

Mezi klienty kupodivu není moc Slováků, zato se sem sjeli návštěvníci ze všech koutů Česka. „Na Slovensku není film Anděl na horách příliš známý, ale v Česku se vysílá v televizi tak dvakrát ročně. Lidi si dokážou lépe představit, jak bude dovolená vypadat,“ vysvětluje Petr Krč.

Pionýrky z recese

Dobrá nálada i nově navázané vztahy, které se utužily během týdenního pobytu, jsou znát na posledním večírku zájezdu uspořádaném dva dny před odjezdem. Sedám si ke dvěma dámám s copánky a pionýrskými uniformami, které se hned dají do řeči. „Jsme recesistky. Ne, že bychom fandily komunistům, ale chodíme i na plesy VŘSR, kde jsme jednou potkaly třeba i Lenina,“ směje se čtyřicetiletá Zuzana. Roli pionýrky si i se svou třicetiletou kamarádkou Aničkou očividně užívá.

Zuzanu kostým pionýrky opravdu baví.

Zuzanu kostým pionýrky opravdu baví.

FOTO: Petr Horník, Právo

„Na dovolené ROH jsem byla leda jako malé dítě s babičkou,“ dodává Zuzana. „Já už jsem to vůbec nestihla,“ doplňuje Anička. Slečny si chtěly vyzkoušet celý týden v budovatelském prostředí a vypadá to, že je koncept rekreace nadchl.

Když se jich ptám, jestli pro ně nebyly aktivity příliš náročné, odpovídají, že cokoli chtěly, vynechaly, protože je tu všechno nepovinné. Na rozcvičku v sedm ráno ale chodí. Prý se nechtějí nechat zahanbit staršími ročníky.

Já bych tam nejel

K poslechu i tanci hraje Duo Trend, které hrávalo na rekreacích ROH už začátkem sedmdesátých let. „Prvně jsme tady v hotelu hráli po vysoké škole,“ vzpomínají manželé Honyshovi. Repertoár mají široký, podle věku a naladění publika. Dnes vytahují Helenku Vondráčkovou, Petra Spáleného, ale i Beatles a lidové písně.

Mezi tehdejšími a současnými rekreanty manželé nevidí velké rozdíly. „Lidi jsou pořád stejní,“ říká Peter Honysh. „Vzhledem k tomu, že celý zájezd je recese, lidi jsou odvázanější a na parketu se vyžívají,“ dodává.

Večírky jsou nedílnou součástí podnikových rekreací a pro starší návštěvníky Vysokých Tater prý i jednou z mála příležitostí, jak se večer pobavit.

Večírky jsou nedílnou součástí podnikových rekreací a pro starší návštěvníky Vysokých Tater prý i jednou z mála příležitostí, jak se večer pobavit.

FOTO: Petr Horník, Právo

Na první ročníky Dovolené jako za starých časů přijelo kolem čtyřiceti lidí. Což je na hotel o kapacitě 130 lůžek opravdu málo, nehledě na to, že organizace zájezdu s programem je nákladnější. Dnes už se ale jarní a podzimní turnusy naplní bez problémů. „Začínali jsme v roce 2007. Dva roky jsme byli v červených číslech. Ale naštěstí nejsme závislí jen na tomto projektu, neživí nás,“ vysvětluje Krč.

Ráno po večírku jdou hosté hotelu společně brigádničit. Kdo chce, vezme si hrábě a jde shrabávat listí. Asistuje přitom sama ředitelka hotelu. Pouští budovatelské písně a roznáší chleba se sádlem a cibulí. Dovolená jako za starých časů skončí už zítra.