Historie hradu, ke kterému se například z nádraží dá pohodlně dostat městskou hromadnou dopravou, sahá až do počátku 14. století. V roce 1319 rozhodl český král Jan Lucemburský o výstavbě strážního stanoviště nad řekou Labe, které by se podílelo na udržení bezpečnosti plavby. Na stavbu nebyly ale v té době peníze, proto pozemky dostal pražský měšťan Pešek z Veitmile, který měl hrad vystavět. Ten ale dokončil pouze stavbu Velkého stavení a hrad prodal rodu Vartenberků.

Hrad je stále přístupný veřejnosti

V období husitských válek hrad vlastnil Vlášek z Kladna, poté se významnými držiteli hradu stali bratři Hanuš a Lorenc Glacovi, v roce 1485 hrad připadl jen Hanušovi, který se zasloužil o jeho dostavbu a rozšíření. V té době vznikla například kaple. Od roku 1563 vlastnili hrad Lobkowiczové, nejprve Václav Popel a poté jej získala Polyxena z roudnické větve rodu. Tomu patřil hrad až do roku 1953, kdy jej vyvlastnil stát.

Až v nedávných letech, přesně v roce 1992, se Střekov Lobkowiczům vrátil. Kulturní památka je nyní v majetku Martina Lobkowicze, spravuje ho jeho firma a je nadále přístupný veřejnosti. Jde o jeden z mála soukromých a zachovalých přístupných hradů v Čechách.

Hrad ve své historii častokrát sloužil obranným účelům, válečné vřavy ho ale výrazněji nepoznamenaly. I proto je vlastní objekt velmi dobře zachován. V 17. století byl hrad opuštěn a přestal být trvale obýván. Postupně chátral, zájem o něj vyvolala až vlna romantismu na počátku 19. století.

Původní brána hradu se nedochovala, na dolní hlavní nádvoří procházejí návštěvníci novodobou branou postavenou v 50. letech minulého století. Na nádvoří je v bývalých hospodářských budovách hradní galerie, u vstupu je i novodobá restaurace. Z nádvoří vedou místo původního padacího mostu schody, po kterých se návštěvníci dostanou druhou věžovou bránou na terasu s krásným výhledem.

V patře věže údajně přespával i hudební skladatel Richard Wágner, který si hrad oblíbil a napsal zde prý jednu ze svých oper. Další zajímavostí věžové brány je šest dělových koulí, které jsou ve zdi jako památka na ostřelování hradu generálem Laudonem. Dříve velmi oblíbená restaurace Wagnerka na hradní terase je nyní uzavřena.

Největší místností je Rytířský sál

Na hradě je nově zrekonstruovaný Rytířský sál, který je největší místností hradu. Po schodech se dále projde k Velkému stavení, které je nejstarší částí hradu. V jeho místnostech bývají často výstavy fotografií. Poté mohou návštěvníci projít kaplí a dostat se k Věžovému paláci, který je nejzachovalejší částí. V ní je expozice erbů majitelů, obrazů a expozice o historii hradu.

Nabízí překrásné výhledy do přírody

Návštěvníci hradu mohou ocenit překrásné výhledy na údolí Labe a město Ústí hned z několika míst. Po návštěvě romantického sídla je možno sejít dolů k řece a prohlédnout si zajímavá zdymadla přímo pod hradem. Na protější straně údolí je další zajímavá stavba, výletní zámeček Větruše. Město jej nechalo v nedávné minulosti kompletně zrekonstruovat. Z její věže a terasy jsou také velmi krásné pohledy do údolí a na město, v brzké době k Větruši bude možno se dostat lanovkou z centra města. Ta se právě staví, spodní stanice je na střeše obchodního centra Forum.