Švihov je tak dominantou i přesto, že na své okolí neshlíží z žádného vrchu. Majestátnost mu dodává síla zdí i krása gotické architektury. Ačkoliv se systém opevnění nedochoval ve své úplnosti, jeho důmyslnost dodnes uchvacuje. I proto hrad ročně navštíví na 35 tisíc návštěvníků.

Co by to bylo za středověký hrad bez rytíře v brnění.

Co by to bylo za středověký hrad bez rytíře v brnění.

FOTO: Archiv, Právo

„Původní zemanské sídlo stálo v blízkosti kostela sv. Jiljí, v polovině 14. století byla postavena nová tvrz na současném místě. Roku 1425 ji dobyli husité. O půlstoletí později proto zahájil Půta Švihovský z Rýzmberka stavbu nového velkolepého vodního hradu,“ připomněl nejstarší historii sídla kastelán Lukáš Bojčuk. Půta se v lidovém vyprávění zapsal jako krutý pán, protože kvůli velkým výdajům na stavbách zvyšoval daně a robotu.

Když nečekaně 21. července 1504 zemřel, začali si lidé vyprávět, že ho za jeho zlé skutky odnesl čert. Dodnes je na hradě místnost, kde k tomu mělo dojít.

Místo paláců sýpky

Jen těsně minula švihovský hrad po třicetileté válce demolice. Z císařského rozkazu byl částečně pobořen, úplnému zničení se však majitelům naštěstí podařilo zabránit. Celý areál, včetně hradních paláců, které se proměnily v sýpky, byl však od té doby využíván k hospodářským účelům. Paradoxně právě této skutečnosti dnes vděčíme za to, že se hrad dochoval v autentické podobě, bez pozdějších stavebních zásahů a úprav.

Kaple Nanebevzetí panny Marie patří k nejlépe dochovaným pozdně gotickým interiérům hradu.

Kaple Nanebevzetí panny Marie patří k nejlépe dochovaným pozdně gotickým interiérům hradu.

FOTO: Archiv, Právo

Na jednotlivých hradních stavbách se například dochoval unikátní soubor omítek – od gotických až po barokní. „Snažíme se je stále opravovat, neboť jsou tu opravdu cenné vrstvy. Naším cílem však je tyto omítky uchovat, zásah restaurátorů by proto neměl být na první pohled vůbec znát. Loni jsme takto například zabezpečili zdi severního paláce."

"Celé léto tu stálo lešení, na němž pracovali dva restaurátoři. Když se lešení sundalo, ptali se mě místní, proč tam vůbec bylo,“ směje se kastelán Lukáš Bojčuk. Mnohé opravy se snaží se svými zaměstnanci zvládnout sami. Větší akcí, kterou by rád realizoval, by měla být obnova hradní stodoly, v níž vznikne návštěvnické centrum. „V gotickém špýcharu se podařilo vybudovat výstavní sál, v němž se mohou konat i společenské akce. Ale chybí zázemí pro hosty i účinkující. To bychom rádi napravili,“ prozradil Bojčuk něco z plánů do budoucnosti.

Černá kuchyně s otevřenou pecí si dochovala dobovou atmosféru.

Černá kuchyně s otevřenou pecí si dochovala dobovou atmosféru.

FOTO: Archiv, Právo

Během zimního období bude restaurován i jeden z obrazů v expozici. „Jedná se o vyobrazení hradu Rabí. Kromě vlastního hradu je tu vyobrazena i pověst o oslepnutí Jana Žižky, k němuž tu mělo dojít. Obraz se nám podaří obnovit díky sponzorskému daru jedné soukromé osoby,“ dodal Lukáš Bojčuk.

V říjnu nekončí

„Oficiálně končí návštěvnická sezóna v říjnu, ale skupiny nad 10 osob provedeme po domluvě i během zimního období. Ovšem pouze po návštěvnickém okruhu hradu,“ upozornil kastelán a dodal: „Už pátým rokem však na závěr roku připravujeme vánoční výstavu. Po tématech teplo, světlo, káva a pivo jsme letos zvolili Včely a včelařství.“

Malebné prostředí, do něhož je hrad zasazen, láká k procházkám. „Podařilo se tu vybudovat dvě naučné stezky. Ta kratší, zhruba dvacetiminutová, vede přímo okolo hradu. Delší okruh má asi třicet kilometrů a seznamuje zejména s přírodními památkami. Ale nemine ani okolní šlechtická sídla, včetně zámku v Červeném Poříčí nebo Kokšínského hrádku, pravěké hradiště Tuhošť nebo vojenskou obrannou linii z let 1936–1937,“ zve k procházce kastelán.