Ve zdejší oblasti se jim říká cerkve. Jedna se nachází na severovýchodě od města Sobrance v košickém kraji v horském prostředí Vihorlatu. V malé obci Ruská Bystrá, o níž první písemná zmínka je z roku 1405. Název byl pravděpodobně odvozen od horského potoku. I když má pouhých 120 obyvatel, zdobí ji výjimečná kulturní památka. Řeckokatolický kostel sv. Mikuláše, pocházející přibližně z roku 1730.

Bez jediného hřebíku

Když k němu přicházíte bujnou zelení, první, kdo vás uvítá, jsou kozy pasoucí se poblíž. Malebná srubová stavba přesně zapadá do zdejší divoké přírody a její vznik je s ní těsně spjatý. Protože se za Rakouska Uherska jednalo o jeden z ekonomicky nejzaostalejších regionů, náboženské stánky byly stavěny ze dřeva na vyvýšených místech. Nejčastěji se využívalo materiálu z jehličnanů, jichž rostlo všude kolem dost, v některých oblastech se používalo dřevo z buků, bříz či habrů.

Zruční vesničtí mistři tesaři si při stavbě vystačili bez kovových hřebů. Ty totiž vyvolávaly představu ukřižování Ježíše Krista. Napojení jednotlivých částí konstrukce se provádělo pomocí dubových klínů.

Bohatý interiér

Z dálky dřevěný kostelík vypadá poměrně mohutně, ve skutečnosti jsou jeho rozměry miniaturní. Šindelová střecha má tvar připomínající někdejší tradiční rolnické domy.
Zvenčí jednoduché tvary, uvnitř překvapí barokně rokokový styl. Charakteristickým znakem cerkví je třídílné uspořádání – předsíň, které se říká babinec (v něm se dřív shromažďovaly ženy a také prý pozdní příchozí na mši), loď a oltářní část.

Nejpoutavější pro oko turisty je ikonostas. Dřevěná nástěnná konstrukce je bohatě zdobená obrazy – ikonami, jejichž umístění je vertikální i horizontální. Stejně krásné jsou i brány, dvoje postranní, prostřední má název carská, pochází ze 17. století, tou prochází kněz.

K dalším podobným perlám s vysokou uměleckou a technickou hodnotou patří ve slovenské části Karpat: Hervartov, Tvrdošín, Kežmarok, Leštiny, Hronsek, Bodružal a Ladomírová.