„Hospodaříme tady už čtvrtou generaci, mlýn byl ale od války nefunkční, všechno jsme museli zrekonstruovat, včetně rybníků. Dřevo bereme z vlastních lesů,“ říká Vladimír Kuncl s tím, že naštěstí se na něj nemusejí spoléhat a šetřit nemusejí ani s elektřinou.

Ve mlýně ji totiž už od roku 1986 vyrábí turbína poháněná mlýnským kolem, a tak jsou zcela soběstační. Vodní kolo o průměru tři a půl metru a výkonu sedmi koňských sil pohání zrekonstruovanou jednorámovou pilu z počátku minulého století.

„Je to nejekologičtější způsob výroby elektřiny, nechápu, proč to stát mnohem víc nepodporuje,“ dodává majitel romantické venkovské samoty.

Turbína poháněná mlýnským kolem zásobuje farmu elektřinou.

Turbína poháněná mlýnským kolem zásobuje farmu elektřinou.

FOTO: Miroslav Sova

Její krása učarovala i filmařům, kteří tady natáčeli třeba seriál Hop nebo trop. „Nejdřív chtěli použít záběry jen ze dvora, pak se jim líbil rybník a nakonec i náš sklep,“ vzpomíná drobná tmavovlasá Dana, jež se v domě stará o dva velké apartmány pro hosty.

„Nahoru se vejde pět lidí, dole je místo pro čtyři. My sami bydlíme ve druhé části, která původně patřila k mlýnu,“ upřesňuje. Dospělí platí za noc 290 korun, děti do deseti let 160.

Chov skotu, kamerunských ovcí nebo koní

Návštěvníci ovšem oceňují i zdejší ekologicky obhospodařované pozemky, chov skotu, kamerunských ovcí nebo koní. Mezi nimi převažují čeští teplokrevníci, jsou tu ale i lipicáni. Pokud hosté chtějí, mohou si zaplatit vyjížďky, místní se vozí za pomoc při péči o zvířata. Jen slepicím se tady moc nedaří, liška už několikrát zle zaúřadovala v jejich kurníku. Syn, umělecký kovář, jehož dílna je také v areálu mlýna, začal tady po letech chovat pávy.

„Ty jsem dostala kdysi dávno jako svatební dar, pamatoval si, jak jsou nádherní, a tak si je znovu pořídil,“ říká Dana Kunclová. Mlýn podle ní některé rodiny přitahuje tak, že sem jezdí už roky. „Máme třeba Němce, kteří u nás byli už po dvaačtyřicáté, jezdili i čtyřikrát za rok. Provoz máme celý rok.“

Letos, díky nadílce sněhu, stačilo uhrabat stopy a hned se dalo kolem mlýna závodit. V létě se tu zase pořádá triatlon. A co Kunclovi při provozování ekofarmy trápí? Prý snad jen nesmyslné nařízení úředníků, kdy museli od silnice odstranit ceduli, která ukazovala, jak se k jejich opuštěnému mlýnu dostat. „Stěží sem teď někdo bez optání trefí. Že jsou ale všude obrovské billboardy, to nikomu nevadí,“ říká rozhořčeně paní ze mlýna.