Na Sněžník je to z Děčína asi 14 km. Ale pozor, cesta není vůbec jednoduchá a stoupání je náročné. Odměnou vám ale bude projížďka nádhernou přírodní rezervací, výstup na rozhlednu a úžasný rozhled do kraje.

Jak Ferda vyhnal ošetřovatelku

Začátek cyklotrasy je v Děčíně, kde si nejdřív vyjedeme na napodobeninu hradu, Pastýřskou stěnu. Cesta je buď z Husovy ulice, kde vás navedou ukazatele na Pastýřskou stěnu a zoo, nebo od Tyršova mostu po červené, ta je ovšem náročnější.

Pastýřská stěna byla postavena koncem 19. století pro turisty. Nejprve zde v roce 1892 vznikl dřevěný hostinec, který byl následovně roku 1905 přestavěn do dnešní podoby hradu.

Mravenečník Ferda, nová ozdoba děčínské zoo, si začíná zvykat a zkoušet, kdo je tady pánem.

Mravenečník Ferda, nová ozdoba děčínské zoo, si začíná zvykat a zkoušet, kdo je tady pánem.

FOTO: Josef Hora, Právo

Kromě nádherného výhledu na město tak můžete pohodlně posedět na terase v restauraci. My ovšem navštívíme blízkou zoologickou zahradu, kde mají nového mravenečníka.

„Je tady zatím několik týdnů, přijel k nám z Německa a zpočátku si těžce zvykal a vůbec nechtěl jíst. Teď už žere dobře a je také víc voraženej, nedávno vyhnal z výběhu ošetřovatelku. Stoupl si na zadní, opřel se o mohutný ocas a sekal nebezpečnými drápy,“ vypráví zoolog Roman Řehák.

„Pracovně mu říkáme Ferda, je to nádherný exemplář, lidé ho sem chodí hodně navštěvovat. V novém výběhu jsou s ním kapybary a čápi,“ dodává zoolog.

Vlčí jezero

A zase šlápnem do pedálů! Jedeme po silnici lesem směrem na Jalůvčí, stoupání k Maxičkám nás po necelé hodině cesty zavede k odbočce na Vlčí jezírko. Máme za sebou asi osm kilometrů. Jsme tedy lehounce za půlkou trasy.

Cyklotrasy pod Sněžníkem vedou hlavně lesem.

Cyklotrasy pod Sněžníkem vedou hlavně lesem.

FOTO: Josef Hora, Právo

„My jsme sem vyrazili autem, dá se tady i koupat, ale nejhezčí jsou procházky okolními lesy. U jezírka je skvělé místo na piknik, přímo v březovém háji,“ užívá si letního poledne František Miler, který sem přijel s rodinou. Odtud vedou na Sněžník dvě cesty. Dá se jet dál po silnici za Vlčí jezírko a po několika kilometrech odbočit na Sněžník, nebo se vrátit na hlavní silnici a po kilometru odbočit na červenou turistickou značku.

153 schodů do nebe

Po červené je cesta kratší a nádherná, je tady ale i stoupání, kde musíte kolo vést. Po výstupu nás čeká už jen krásná procházka přírodní rezervací k třiatřicet metrů vysoké rozhledně. Abyste se mohli pokochat výhledem, budete muset vyšlápnout 153 schodů.

Ze Sněžníku je nádherný výhled do kraje.

Ze Sněžníku je nádherný výhled do kraje.

FOTO: Josef Hora, Právo

Klíč k bráně dostanete po zaplacení vstupného u paty rozhledny v malém bistru.
„Uvidíte Labské pískovce, Českosaské Švýcarsko, České středohoří s Milešovkou, Lužické hory, hřebeny Krušných hor či údolí Labe s četnými stolovými horami v Německu. Za perfektní viditelnosti lze dohlédnout přes Ještěd dokonce až k Jizerským horám,“ říká Marta Wurmová, která jezdí otvírat rozhlednu už dvacet let.

Rozhlednu Sněžník postavili v roce 1864, je jednou z nejstarších a nejhezčích rozhleden v Čechách. Dřív tady byly tak husté lesy, že se do okolí smělo jen s průvodcem. Dnes se tady asi neztratíte a divoké zvěře se také není proč bát, poslední medvěd tu byl zastřelen v roce 1658.

Rozhledna Sněžník původně sloužila ke geografickému měření hranic států.

Rozhledna Sněžník původně sloužila ke geografickému měření hranic států.

FOTO: Josef Hora, Právo

Otevřeno je tady od dubna do října od 10 do 17 hodin, o víkendech a ve svátek otvírají o hodinu dříve. Dospělí zaplatí za vstup na rozhlednu dvacet korun, děti pět.