„Automobily značky Praga začal sbírat můj otec Emil Příhoda, od roku 1957 budujeme v rámci rodiny tuto kolekci, která v současné době svým rozsahem patří k třetí největší a nejucelenější sbírce na světě,“ říká Robert Příhoda, majitel Automusea Praga.

„Náš první automobil byl vůz Praga Alfa z roku 1924 cabriolet, ten používala naše rodina na běžný provoz a tuto značku jsme si tak oblíbili, že jsme si brzy pořídili další pragovky. To, co je dnes možno v muzeu vidět, je výsledkem intenzivní práce více než padesáti let a dvou, dnes již pomalu tří generací,“ dodává sběratel.

Lidová i luxusní

Všechny exponáty mají svou historickou hodnotu a každý kousek je něčím zajímavý. Mimořádné je, že sbírka představuje celou výrobní škálu automobilky Praga z let 1907–1985. Jsou zde zastoupeny nejenom osobní vozy, ale i různé speciály – sanitní, pohřební nebo zemědělské a také vojenská technika.

„Máme tady reklamní vůz Hašlerku, motocykly nebo sedm autobusů, jako celek je to kouzelné a zajímavé a svědčí to o naší dlouhé historii. Náš nejstarší vůz je městské taxi Praga V z roku 1908, které vozilo obyvatele českých měst ještě za Rakouska-Uherska,“ uvádí Příhoda.

Většina je pojízdná

K vidění jsou auta vyráběná pro český, ale i polský nebo anglický trh, automobilka Praga dodávala vozy do 71 zemí světa. Jsou zde zastoupena i auta závodní, luxusní nebo lidová.

„Na polský trh byla určena Praga Mignon z roku 1928, tzv. polský vyráběný z českých dílů v polské Osvětimi. V luxusní třídě vystavujeme Pragu Grand z roku 1928, ta patřila k tomu nejluxusnějšímu, co firma nabízela. Svědčí o tom i fakt, že např. přední sedadla byla potažena krokodýlí kůží a vozidlo bylo vybaveno zvukofonem,“ vysvětluje sběratel.
„Typické lidové auto doby veteránů je Praga piccolo „Lido“ z roku 1926, jehož cena byla stejná jako cena motocyklu s lodičkou,“ ukazuje Příhoda.

Ve zdejších vozech jezdili např. prezident Edvard Beneš nebo T. G. Masaryk. V rámci expozice tu mohou návštěvníci vidět vývoj čerpacích stojanů, včetně prodejny, která je vybavena skutečně tak, jak ti starší ještě pamatují.

„Máme tady auto, které je neopravené, tak jak jsme ho objevili. Demonstrujeme na něm, kolik práce s rekonstrukcí veterána je."

Vystavená auta nejsou žádné makety, většina z nich je funkční. Opravit veterána je složité, chce to znalost mnoha řemesel. S veterány se pořádají nejrůznější akce, jízdy a soutěže. V nedávné době se Automuseum Praga stalo cílem celoevropského srazu vozidel Bugatti nebo Citroën.