Hlavní obsah

Romantické křivoklátské lesy, kde lovili čeští králové

Novinky, Roman Mašín

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ročně míří na hrad Křivoklát davy turistů. Jen málokdo z nich si ovšem uvědomí, že perlou Středočeského kraje je nejen vlastní hrad, ale především okolní lesy. Jsou unikátní tím, že se tady, na skok od hlavního města, zachovala prakticky souvisle zalesněná oblast o rozloze více než 600 kilometrů čtverečných.

Článek

Výlet do křivoklátských lesů – tradiční oblasti lovu a rekreace českých králů – uspokojí každého návštěvníka. Tato od roku 1978 chráněná krajinná oblast nabízí nejen čistou přírodu, ale také místa s přírodními specialitami, muzea, naučné nebo cyklostezky.

Navíc milovníci české literatury ocení, že tady na ně dýchne duch knížek např. Oty Pavla nebo Františka Nepila, kteří právě z Křivoklátska pocházeli.

Centrem oblasti je hrad Křivoklát. Kdo od něj nechce chodit daleko a má s sebou děti, pak se přímo u hradu může dát po modrém okruhu Bednářské stezky. Vede k rekreačně naučnému areálu Křivoklát a pro děti se v něm nabízí jak sportovní centrum s lanovkami, prolézačkami nebo skluzavkami, tak různé hlavolamy, stejně jako informační tabule s údaji o flóře a fauně, kterou mohou vidět kolem sebe. Vstup je zdarma.

Interaktivní expozice Lesy kolem nás je zase v nedaleké budově Lesní správy Křivoklát.

Od hradu se na všechny strany rozbíhají značené turistické trasy a cyklostezky. Mezi nejkrásnější trasy pro cyklisty patří například ta podél Berounky až do obce Skryje a pak zpátky lesními silničkami přes Karlovu Ves do obce Křivoklát.

Koně u rozhledny

Dají se na ní navštívit místa známá z povídek Oty Pavla (Nezabudický jez, louka Brtva a další) nebo kouzelná lesní zákoutí s prameny čisté vody (Tři prameny). Pro pěší turisty jsou možnosti ještě větší.

Na Křivoklátsku ale najdete i mnoho architektonických zajímavostí. Například v obci Zbečno je to tzv. Hamouzův statek. Historie zachovalého roubeného domu sahá až do 16. století. Statek nemusíte pracně hledat, leží přímo u náměstí, hned naproti kostelu.

Do Zbečna se z Křivoklátu dostanete po značené turistické cestě nebo je možné svézt se vlakem. Druhou význačnou architektonickou dominantou Křivoklátska je kamenná rozhledna Velká Buková. Od hradu Křivoklát se k ní jde pěšky nejprve po zelené Královské pěšině, pak je třeba odbočit po červené značce do Velké Bukové.

14,2 metru vysoká rozhledna je unikátní i svým netradičním spojením dřeva a kamene. Kromě parkoviště tu příznivci turistiky v koňském sedle najdou také úvaziště pro koně.

Do křivoklátských lesů se můžete dostat mnoha způsoby. Auto je jedním z nich. Nečekejte ovšem široké rychlostní silnice. Doprava tu probíhá po dobře udržovaných, ale úzkých silnicích převážně druhé a třetí třídy.

Určitě ovšem stojí za to, podívat se sem vlakem. Napříč Křivoklátskem vede trať Rakovník–Beroun. I o víkendech jede vlak každou hodinu a cesta je zážitkem. Třeba koleje vedou až skoro přímo k hradu (stanice je hned pod Křivoklátem přes řeku).

Lesní wellness

Mezi Křivoklátem a Karlovou Vsí se vine lesní silnička č. 303. A právě u ní přibližně v polovině cesty se nacházejí Tři prameny. Pramení tu tři zdroje naprosto čisté vody, kterých se mohou turisté bez obav i napít. To ovšem není vše.

Lesní správa tady připravila skutečnou lahůdku – kneippovací bazének. Kneippování je metoda ochlazování končetin podle pana Kneippaů; zlepšuje prokrvení organizmu a elasticitu cév, zvyšuje imunitu, navozuje psychické uvolnění a stabilizaci vegetativního nervového systému.

Voda z pramenů je vedena do přírodního bazénku z oblázků. V něm tak každý může pocítit na vlastní nohy, jakou sílu má ledová přírodní lázeň. Pro unavené pěší turisty nebo cyklisty je to dobrá možnost relaxace.

Cesta podél Berounky a Rakovnického potoka zase skýtá mnoho romantických pohledů na zelení obrostlé meandry, jež tu voda vytvořila. Křivoklátsko není rezervací, kde se lze na přírodu dívat jen ze značených cest, a i když se tu najdou i taková přísně chráněná místa, většina území je volně přístupná, takže se sem dá vyrazit třeba jen na houby. A to je podle pravověrných houbařů vlastně celý rok.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám