Hrad Choustník je opředený tajemstvím a pověstmi o ukrytém pokladu

Podle legendy mocnému jihočeskému vladykovi utekla dcera za svou láskou - urozeným, ale chudým pážetem. Otec své dítě nejdříve proklínal, potom bědoval, až se ji vydal v přestrojení za starého muže hledat. Již se vzdával naděje, když se vyčerpaný dostal ke tvrzi a požádal o vodu.

S překvapením zjistil, že dívka, která se ho ochotně ujala, je jeho dcera, v té době již šťastně provdaná za majitele tvrze, mladé páže. Otec se usmířil s dcerou i jejím mužem a šťastný, že své dítě našel, strhl si z tváře nalepené umělé vousy. A tak přišla tvrz ke svému jménu: Voustník se postupem času přeměnil na Choustník. Méně romantická verze zní, že hrad (původně Chustník) přišel k názvu od kopce křovím (chustem) porostlým.

Hrad byl založen okolo roku 1260, kdy toto území věnoval pánům z Poděbrad (později zvaným z Choustníka) král Přemysl Otakar II. výměnou za Poděbrady. Ve znaku měli páni z Choustníka žebřík na modrém poli. Traduje se, že pocházel od jejich předka Jindřicha, kterému ho daroval první český král Vladislav I. Dobývali spolu Milán a Jindřich údajně jako první (právě díky žebříku) přelezl zeď.

Prvním jménem spojovaným s hradem je Beneš z Choustníka. Po jeho smrti si panství rozdělili jeho dva synové, kteří ho zpočátku spravovali společně, avšak později (zřejmě kvůli ekonomickým neshodám) přistoupili k řešení v Čechách ojedinělému - hrad si mezi sebou rozdělili a rozšířili každý po svém. Vznikl tak jediný „dvouhrad“ u nás, šlo vlastně o dva paláce se společnými obrannými hradbami.

Roku 1322 Choustník koupil Petr I. z Rožmberka, který tak rozšířil své rozsáhlé panství na severovýchod. Rožmberkové zde sice nesídlili, hrad spravoval jejich purkrabí, avšak na přestavby a úpravy se nezapomnělo. Zvláštní pozornost jim věnoval hlavně Oldřich z Rožmberka, který se věnoval hlavně opevnění. Za husitských válek zde věznil kněží vyznávající kališnickou víru.

V roce 1597 prodal poslední Rožmberk Petr Vok hrad s pivovarem, chmelnicemi, mlýnem, pilou, poplužním dvorem, zahradami, štěpnicemi, ovčínem a osmi vesnicemi Jiřímu Homutovi z Harasova. Ten však nechal hrad zchátrat a už od roku 1614 byl veden v záznamech jako pustý.

Poté následovalo období střídání majitelů, které trvalo až do roku 1932, kdy tehdejší majitelé postoupili hrad Klubu čsl. turistů. V současné době je v majetku obce Choustník, což je v naší zemi poměrně neobvyklé.

Okolo hradu panuje atmosféra plná tajemství. Vypráví se, že sklepení jsou plná pokladů, že kachna, kterou vpustili do místní studny, vyplavala na rybníce Jordán u Tábora. Další „povídačka“ tvrdí, že balvany, které se válejí na úpatí kopce, na němž hrad stojí, valil Žižka na své protivníky.

Když byly na zámku dole v obci nalezeny vysoké okované boty, byly okamžitě přejmenovány na Žižkovy a přemístěny do Soběslavského muzea. Ačkoliv historikové dokázali, že Žižka na Choustníku nikdy nebyl, je to příjemný cíl výletu a jistě si zaslouží naši pozornost.