Chcete strávit léto v kempu u vody? Vyrazte do Lužice

Tam, kde se ještě nedávno těžilo hnědé uhlí, dnes vzniká největší uměle vytvořená jezerní krajina Evropy, což slibuje spoustu nových možností k rekreaci. A dobrá zpráva pro nás je, že to není daleko. Lužická jezerní krajina se rozprostírá na pomezí německých spolkových zemí Sasko a Braniborsko, jen pár kilometrů za Drážďany. Za jasného počasí na nejbližší jezera dokonce dohlédnete i z vrcholků Krkonoš. I nám se tak otevírá zcela jedinečná možnost strávit dovolenou u vody, a to s prvotřídním německým servisem.

Jezer jsou celkem dvě desítky, z nichž je dnes k rekreaci plně využívaná už více než polovina. Někam se jezdí za sportem, jinam zase za odpočinkem. Výběr je tedy pestrý. Kdo by ale rád poznal všechny tváře Lužické jezerní krajiny, ten by měl za výchozí bod zvolit Senftenberské jezero, které je jejím pomyslným centrem. K rekreaci se využívá nejdéle a také nabídka ubytování a aktivit v okolí je právě tady nejrozvinutější. Kromě toho tudy prochází cyklostezky, po nichž lze projet celý kraj.

Obyvatelé části obce Großkoschen neměli ještě před pár desítkami let z oken zrovna nejkrásnější výhled. Jejich domy totiž stály přímo na okraji těžební jámy a nádobí v kredenci řinčelo pod náporem vibrací z rypadel a jiných těžkých strojů. Dnes jim přímo za domem kotví jachty a plachetnice v místní marině a život do obce přinášejí turisté.

Podobně jako na spoustě jiných míst v Lužici i v Großkoschenu vznikala infrastruktura pro cestovní ruch na zelené louce. Spousta hotelů, penzionů i kempů ještě září novotou, stejně tak jako povrch místních cyklostezek. Rodina Müllerových se právě chystá vyrazit i s dětmi na cyklistický výlet po okolí. Ačkoli rozhodně nemají v plánu projet celý kraj, na což by jim síly rozhodně nestačily – celková délka cyklostezek čítá něco kolem tisíce kilometrů –, na cestu si s sebou balí piknikový koš. Určitě se chtějí zastavit na některém z odpočívadel a poobědvat. Na další den mají naplánovanou vyjížďku na kánoích a jejich děti se nejvíce těší na zdymadla v Koschenském kanálu, který propojuje Senftenberské jezero se sousedním Geierswalder See.

Rodina Schmidtových naopak nikam nespěchá. Vybrali si ubytování v kempu přímo v marině a do Lužické jezerní krajiny jezdí hlavně za odpočinkem. U snídaně si vychutnávají výhled na jachty kotvící v přístavišti a na ostrov uprostřed Senftenberského jezera, který je chráněnou přírodní rezervací. Po snídani vyrazí do nedaleké školy potápění, kde si zarezervovali lekci. Svoje první potápění pak odpoledne půjdou oslavit výtečným zmrzlinovým pohárem a na zápraží chatky nejspíš budou večer hrát karty.

Den se chýlí ke konci a kemp se noří do večerní atmosféry. Někteří sledují, jak se před soumrakem poslední lodě vracejí do přístavu. Na břehu se schází skupinka s kytarami a chystá se užít si po náročném dni večer. Z výšky na ně shlíží se sklenkou vína v ruce pár, který se rozhodl pro originální nocleh – chatku na stromě. V kempu u Senftenberského jezera ale najdou místo i ti, kdo si přivezou vlastní stan nebo přijedou s karavanem.