Bochum – porúrská metropole mezi uhlím a kulturou

Že v Bochumi dříve stoupal dým z komínů a žhnuly vysoké pece, to nikdo nepopírá, ba zdejší jsou na to dokonce hrdí. Symbolem tohoto období je Německé hornické muzeum, největší svého druhu na světě. Každým rokem tu více než 400 000 návštěvníků nejprve sfárá do štoly a poté se vyveze až na těžební věž, která nabízí velkolepý pohled na Bochum a „kotlinu“ ze 63 metrové výšky.

V 60. letech se však začaly projevovat příznaky krize; těžba uhlí přestala být najednou aktuální. Celý region se musel v podstatě ze dne na den kompletně obrodit a právě Bochumští se tohoto úkolu zhostili s nebývalou vynalézavostí: vsadili na kulturu a vzdělání.

Nově založená Rúrská univerzita je jednou z nejkvalitnějších vysokých škol v zemi a bochumská činohra patří od dob působení intendantů jako Peter Zadek, Claus Peymann a Leander Haußmann k nejvíce inovačním a nejradikálnějším německým jevištím.

Tip: S dětmi navštivte třeba zdejší muzeum lokomotiv

Velké události mezinárodního formátu jako Rúrské trienále, Klavírní festival Rúr a Porúrské slavnosti dotvářejí charakter celého regionu, jehož kulturní nabídka je jednou z nejbohatších na celém kontinentu.

Okamžikem vyhlášení hlavního evropského města kultury RUHR.2010 se tato identita stala typickým rysem města: přerod ve znamení kultury a kultura pod vlivem přerodu, průmyslové komplexy coby nová jeviště inspirativního a vzrušujícího umění.

A že se přitom nemusí jednat jen o vyšší umění, dokládá úspěch, se kterým se setkal muzikál Starlight Express; od roku 1988 si tuto podívanou nechtělo nechat ujít již 12 miliónů návštěvníků. Ležérní studentská scéna, zajímavá muzea, prvotřídní galerie a Bochum Total, jeden z největších rockových a popových festivalů v Evropě, to jsou aspekty města, se kterými hosté pravděpodobně moc nepočítají.

Je tedy načase nechat se městem Bochum příjemně překvapit. Magnetem je i  pozorování hvězdné oblohy v Bochumi: planetárium Carla Zeisse otevřelo své brány v roce 1964 a od té doby patří dodnes k nejmodernějším objektům tohoto typu na celém světě.

Centrální projektor vrhá obraz nočního nebe na klenutý strop kopulovité stavby, umělá, hvězdami posetá obloha je tak v očích návštěvníkům dokonalou napodobeninou skutečnosti.

Projekční sál obepíná kruhová chodba, ve které lze obdivovat stálou expozici i tematické výstavy. V květnu 2010 proběhlo po čtyřměsíční rekonstrukci slavnostní znovuotevření planetária, které nyní nabízí jako úplně první na světě také projekci typu velvet full dome.

Havířské sídliště Dahlhauser Heide bylo vybudováno v letech 1906 až 1915 jako čítanková bytová kolonie pro zaměstnance nedalekého povrchového dolu Hannover. Tato zástavba, které se lidově říká také „Kappeskolonie“, je jedním z nejpohlednějších sídlišť v celém Porúří; její koncepce a realizace v podobě zahradního městečka se ujal dvorní architekt rodiny Kruppů, Robert Schmoll.

Domy v Dahlhauser Heide byly postaveny povětšinou na stejném principu: v přízemí obývací pokoj s kuchyní, a pak schody vedoucí do prvního podlaží se dvěma ložnicemi. U každého domku pro dvě rodiny bývala zahrádka, zdroj doplňkové obživy.

Tip: Nedaleko města se rozprostírá jezero Kamnader See.

Jahrhunderthalle Bochum, vzdušná ocelová konstrukce, je jednou z prvních ryze účelově koncipovaných inženýrských staveb. Po velmi pečlivé rekonstrukci se stala symbolem zdařilého usmíření tradice s modernismem – a postupně také jednou z dominant současného Porúří.

Exteriéru dominuje lesk historické fasády prošpikované novými architektonickými prvky, v nitru překvapí fascinujícími možnostmi nejmodernější kongresové techniky. Centrum sestává ze tří hal různých velikostí, které slouží jako prostory pro rauty, prezentace, koncerty, velké divadlo i menší experimentální formy.

Bermudský trojúhelník je název, který se vžil pro část bochumského centra, nejznámější vycházkovou čtvrť celého Porúří plnou restaurací a hlavně hospůdek.

Začíná zhruba 200 metrů na východ od hlavního nádraží a je v podstatě pokračováním pěší zóny bochumského centra jižním směrem. Vedle bezpočtu menších hospůdek, u kterých je v mnoha případech i venkovní zahrádka, se tu nachází i na 30 restaurací rozličných cenových kategorií a stylových zaměření.

Pije se především pivo, ale i koktejly. A na currywurstu si tu ostatně pochutnáte stejně tak dobře jako v Berlíně. K večeru v Bermudském trojúhelníku prostě patří.