Baltské osvěžení, aneb Letní dovolená trochu jinak

Německá část baltského pobřeží je jedna perla za druhou, ať už jsou to ostrovy s křídovými útesy, lázeňská letoviska nebo hanzovní města jako Lübeck. Jeho historie sahá až do poloviny dvanáctého století, proto je dnes vyhledávaným turistickým cílem pro svou středověkou atmosféru a množství památek. Aby se však vnitrozemský Lübeck mohl stát hanzovním městem, potřeboval přímý přístup k moři. Jednoduše proto koupil zhruba 20 kilometrů vzdálené městečko Travemünde, které leží právě na pobřeží Baltského moře.

Znavení vedrem pravděpodobně nebudete mít myšlenky na památky a historii Lübecku, proto se vydejme nejprve na krásnou písečnou pláž v nedalekém městečku Travemünde. Písečná pláž o šířce fotbalového hřiště je známá hlavně svými ikonickými pruhovanými lehátky. Díky své velikosti nabízí místo pro každého – pro hráče volejbalu i fotbalu, nadšené stavitele hradů z písku nebo pro romantiky, kteří se rádi brouzdají po kotníky ve slané vodě.

Pláž je lemovaná promenádou, jakou známe hlavně ze Středomoří a která nabízí nespočet možností pro nákupy nebo relaxaci u vychlazeného drinku.

Travemünde ale myslí i na příznivce opalování bez plavek a návštěvníky se psy. Od května do září jsou proto k dispozici také dvě pláže pro psy a jedna pro nudisty. Koho při letní relaxaci lákají spíš odlehlejší místa, měl by vyzkoušet poloostrov Priwall, který nabízí minimum turistů a nedotčenou přírodu plnou chráněných rostlin a vzácných ptáků. Odlehlá pláž skrývající se za písečnými dunami nezklame žádného milovníka přírody.

Nyní ale zpět do Lübecku. Už samotná procházka historickým centrem poodhalí mnohá tajemství bývalého hanzovního města. Nejznámějším místem je gotická Holštýnská brána, kterou se vchází do starého města. Zajímavé je, že dnes nejfotografovanější stavba Lübecku stála v 19. století na pokraji zbourání, kterému nakonec unikla o jeden jediný hlas.

Uvnitř budovy se nachází muzeum, kde je k vidění nejen stálá výstava s názvem Síla obchodu, ale také například historické modely lodí, brnění nebo zbraně. Před Holštýnskou branou stojí dva lvi, kteří hlídají vstup do města.

V centru rozhodně stojí za návštěvu budova radnice, která se řadí mezi nejkrásnější v celém Německu. Původně tři domy byly postupem času rozšiřovány tak, aby v nich vznikl jak sál pro oficiální schůze, tak i místnost pro společenské události. Interiéru vévodí velká audienční síň, ze které vedou překvapivě dvoje dveře různé velikosti. V minulosti totiž hala sloužila jako soudní místnost. Vyššími dveřmi tehdy mohli odcházet obžalovaní zproštění viny, nižší sloužily jako průchod naopak odsouzeným, kteří si přede dveřmi museli sundat své klobouky.

Lübeck se může pochlubit i několika slavnými rodáky. Mezi nimi vynikají spisovatelští bratři Thomas a Heinrich Mannovi, západoněmecký politik Willy Brandt a spisovatel Günter Grass. Bratry Mannovy tu dodnes připomíná dům Budenbrookových, který nese jméno po jedné z nejvýznamnějších knih mladšího Thomase.

Za bílou barokní fasádou se ukrývá netradiční literární muzeum odrážející životní styl bohaté rodiny 19. století. Také zbylí dva jmenovaní mají ve městě své památky: dům Willyho Brandta připomíná fotografiemi, dopisy a rozhovory politiku významného státníka, v domě Güntera Grasse se zase nachází muzeum literatury a výtvarného umění

Byl by hřích odjet z Lübecku, aniž by člověk ochutnal místní vyhlášený marcipán. Proč má v Lübecku marcipán takovou tradici, vysvětluje hned několik příběhů. Jeden z nejoblíbenějších vypráví, že okolo roku 1407 město svíral hladomor a veškerá zásoba obilí už byla vyčerpaná. Senát tedy nakázal pekařům, aby pekli chleba z mandlí uložených v sýpkách. A tak údajně vznikl lübecký marcipán.

Ten nejlepší dnes vyrábí firma Niederegger založená na počátku 19. století, která má hlavní sídlo přímo naproti radnici a v minulosti ho dodávala na královský a císařský stůl. Milovníci této pochoutky si sem můžou zajít na prohlídku do specializovaného muzea, na kávu s příchutí marcipánu nebo nakoupit sladké suvenýry. K dostání je tu třeba marcipánová replika města nebo malinké sladké figurky, jako je roztomilý medvídek nebo prasátko pro štěstí. V muzeu ve druhém patře, kam je mimochodem vstup zcela zdarma, mohou návštěvníci obdivovat dokonce marcipánové postavy v životní velikosti.