Hlavní obsah

Město pod městem: Newyorské metro má 34 linek a bezpečnostní „pojistku mrtvého muže”

Má bezmála 500 stanic na 34 linkách. Právě pro něj inženýři vymysleli originální způsob napájení, který se dodnes používá na celém světě. Je to prostě unikát, plný technických zajímavostí a hlavně lidí. Každý den jich newyorské metro přepraví několik miliónů. Děje se tak neustále, vlaky totiž jezdí 24 hodin denně.

Foto: Bigstock.com

Většinu vagonu metra v New Yorku tvoří ocel. Použito je několik jejích modifikací - například tažná a pružná na stěny, téměř nezničitelná zase na nárazníky.

Článek

Představte si, že si každý obyvatel Prahy nechá vytvořit čtyři klony. Ano, pro mimopražské hrozná představa, ale to nechme stranou. Kdyby všichni, včetně kojenců, se svými klony napochodovali do metra, dostali bychom se na počet lidí, který denně projde newyorskou podzemkou. Přes šest miliónů!

Vzhledem k tomu, že samotný New York má něco kolem 8,3 miliónu obyvatel, je to dost. Když ovšem uvážíme, že celá newyorská aglomerace, odkud sem lidé denně dojíždějí za prací nebo do školy, má asi 18 miliónů lidí, už to tak neuvěřitelně nevypadá. Navíc je „Velké jablko“, jak se městu říká, turisty suverénně nejnavštěvovanější místo v USA.

Foto: Bigstock.com

Grand Central Terminal je nejslavnější nádraží Ameriky. A také stanice newyorské podzemní dráhy.

Foto: Bigstock.com

Grand Central Terminal v plné parádě.

Geniální systém používaný po celém světě začal v New Yorku

Jen tak pro srovnání – Los Angeles, druhé největší město USA, má 6 linek metra s celkem 80 stanicemi (Praha má 3 linky s 61 stanicemi), New York 34. Moderní metro operující na podobně velkých územích samozřejmě potřebuje dostatek elektřiny. Tu mu dodává třetí kolejnice. Z podvozku vozů vykukují mechanismy s jakýmisi vodivými ocásky (říká se jim sběrače), které se neustále třetí kolejnice dotýkají a zprostředkovávají napájení vagónu.

Na tuto „vychytávku“ přišel jeden z prvních afroamerických inženýrů Granville Woods. Narodil se v Columbusu v Ohiu, ovšem koncem devatenáctého století se přestěhoval do New York City, aby mohl přímo v centru dění pracovat na systému napájení vlaků pomocí jeho nového vynálezu. Roku 1903 dostává na svůj nejslavnější vynález patent a hned v říjnu 1904 na Manhattan oficiálně vyjíždějí první vozy newyorského metra a napájí je Woodsův systém. Nic lepšího dosud nikdo nevymyslel, Woodsovo řešení vítězí dodnes na celém světě.

Přečtěte si o New Yorku více:

Foto: Bigstock.com

Některé části stanic z první linky z roku 1904 se podařilo zachovat dodnes v původní podobě.

Foto: David Sagarin (Wikimedia Commons)

Takto vypadá City Hall - jedna z nejstarších stanic. Od roku 1945 tu žádná souprava nezastavuje.

Brazilci vytvářejí vozy i newyorské lijáky

Jak vlastně probíhá montáž jednotlivých vozů? Nejdříve se vyrobí a svaří části karosérie – to se děje v Brazílii. Jednotlivé části jsou převezeny do New Yorku, kde přijde na řadu kompletace do finální podoby a řada přísných kontrol (simulují se při nich i nejtěžší newyorské bouřky). Celkem trvá výroba jednoho vagónu přibližně 90 dnů – spousta úkonů se totiž provádí ručně. Každým vagónem projdou miliardy cestujících, takže nelze nic podcenit.

Tuny oceli made in Brazil
Vozová skříň z konstrukce z nerezové oceli dostává první obrysy 7600 km jižně od New Yorku v továrnách v brazilské Lapě. Nárazníky se vyrábějí na jiném místě v Brazílii. Skládají se z pásů velmi tvrdé oceli s velkým podílem uhlíku. Ta se musí svařovat ručně a velmi opatrně.

Vagóny po uvedení do provozu dostávají zabrat – denně se vydávají na některou z tras v součtu 368 km dlouhé dráhy. Tratě při tak ohromující délce pochopitelně nevedou jen pod zemí. Ukryto pod povrchem je asi 60 % newyorského metra, zbytek najdeme nad zemí.

Ať už ale metro jede nad zemí, nebo pod zemí, pořád je o hodně rychlejší (v přeplněném Manhattanu cca desetkrát!) než auto. Vyvine rychlost až 90 km/h, o tom se manhattanským taxikářům a dalším řidičům může v dopravních zácpách jen zdát.

Pro pohyb v New York City se tedy nejvíce vyplatí použít vozy podzemní (a jak jsme již uvedli, z velké části i nadzemní) dráhy. Mluví pro ni i fakt, že funguje nonstop bez nočního klidu. A týdenní jízdenka stojí v přepočtu cca 600 Kč, což je přibližně stejně jako v Praze.

Foto: Bigstock.com

Pojmenování podzemní dráha se v New Yorku až tak nehodí, protože velká část cest vede po povrchu nebo nad ním.

Foto: Bigstock.com

Pod Times Square se křižuje 12 linek. Tady by měl s orientací potíže i protřelý krtek.

Metro má pojistku pro případ úmrtí řidiče

Mnozí Newyorčané proto také pro pohyb po městě používají hlavně hromadnou dopravu. Z ní ponejvíce metro. Jezdí každou chvíli a do jedné soupravy se vejde 250 lidí. Zpočátku vlaky křižovaly jen Manhattan, ale brzy se vydaly do Brooklynu a Bronxu, v roce 1915 se trať pod řekou East River dostala i do čtvrti Queens.

Dnes jezdí prakticky po celém městě. Linky jsou pojmenovány číselně (1–5, dvě varianty trati číslo 6 a dvě varianty sedmičky) a také podle písmen (A–G, J, L–N, Q–S, Z). Vystoupit lze prakticky u všech nejvyhledávanějších míst největšího města Spojených států (některé z nich najdete v úzkém sloupci vpravo vedle článku).

Čtěte také o jiných místech světa:

Foto: Bigstock.com

V New Yorku dodnes najdeme některé z původních dřevěných přístřešků vstupů do stanic.

Kdo by se chtěl do newyorského metra podívat, má možnost využít široké nabídky zájezdů cestovních kanceláří, které pořádají jednak sólo cesty do největšího města země, ale také delší zájezdy, kdy je New York jednou z více několikadenních zastávek na dlouhém výletu po východním pobřeží nebo po celých Státech.

Návštěvník metra tak může na vlastní kůži okusit bezpečnost amerického metra. K jejím nejzajímavějším technickým kouskům patří „pojistka mrtvého muže“ – opatření, které brání, aby neřízený vlak pokračoval v jízdě v případě indispozice řidiče.

Inzertní sdělení: Vydejte se s námi za velikou louži!

Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a Střední Ameriku, Tichomoří a Afriku, vybírá z nabídky zájezdů do USA:

Washington má Bílý dům, Los Angeles se chlubí Hollywoodem, ale New York má slavných míst daleko více – namátkou jmenujme náměstí Times Square, Brooklynský most, sochu Svobody nebo Empire State Building.

Poznejte tato ikonická místa s námi! Můžete si projít Manhattan s česky nebo slovensky mluvícím průvodcem.

Vydejte se do Ameriky s cestovní kanceláří ESO travel. Nabízíme vám to nejlepší z našich exkluzivních zájezdů do USA:

Pečlivě vybrané hotely a skvělí průvodci na vás čekají, tak pojeďte s námi do atraktivních destinací!

Čtěte dále:

Přečtěte si také o luxusním mexickém resortu Los Cabos, o kamenném lese v Číně nebo se podívejte na pár tipů na opožděnou dovolenou na exotických místech. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky.

Autor: Jan Švestka & Tomáš Cikán

Anketa

Už jste byli v Americe?
ano, víckrát
25,5 %
ano, jednou
17,3 %
ne, ale chystám se tam
21,2 %
ne, ani neplánuji tam jet
36 %
Celkem hlasovalo 306 čtenářů.

Významné stanice newyorského metra

V Praze máme stanice, v nichž lze přestupovat z jedné linky do druhé. Do budoucna jsou v plánu dokonce stanice s možným přestupem mezi třemi linkami. V New Yorku ovšem znají mnohem spletitější zastávky – například pod Times Square se lze v jednom podzemním systému dostat ke 12 linkám. To už se dá označit za malé podzemní město. Jaké další stanice jsou turisticky nejzajímavější?

Herald Square

Samo náměstí Herald Square je sice velmi pěkná část New Yorku, turisté tu ovšem vystupují hlavně kvůli nedalekému mrakodrapu Empire State Building. Také odsud lidé chodí do obchodu číslo jedna slavného řetězce obchodních domů Macy’s nebo do hotelu Pennsylvania, čtvrtého největšího hotelu ve městě.

World Trade Center

Zastávka se jmenuje podle tragicky padlých dvojčat. Vedle mrakodrapu One World Trade Center, který vyrostl na jejich místě, tu najdeme další slavný věžák New Yorku – Woolwoth Building.

Wall Street

Tady máme hned dvě stanice. V samém centru finančního distriktu poblíž velkých institucí a vedle Amerického muzea financí zastavují linky 2 a 3. Blíže slavné soše býka symbolizujícího Wall Street a americké finančnictví se zase dostaneme ze stejnojmenné zastávky metra 4 a 5 v jižní části Broadwaye.

York Street, High Street

Tyto stanice ústí nejblíže jižnímu konci další z architektonických perel New Yorku – Brooklynského mostu. Nejblíže severnímu okraji mostu se nachází zastávka Chambers Street.

Central Park North

Jde vlastně o jedinou ze sedmi stanic přímo na okraji parku, která nese jeho název. To aby se to nepletlo. Vedle ní sem ústí výstupy z Cathedral Parway, Museum of Natural History, 103. ulice, 96. ulice, 72. ulice a stanice 5. Avenue/ 59. ulice.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám