Hlavní obsah

Království ledu uprostřed pouště: Podívejte se na místa, kde byste sníh nečekali

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Blázen, pro něhož už jistě jede vozidlo z ústavu pro choromyslné, řeknete o člověku, který si ve čtyřicetistupňovém vedru navoskuje lyže a vydá se s nimi do pouště. Ve žhnoucích píscích dubajského emirátu to je ale normální. Na zemi existuje několik míst, kde lidé provozují zimní sporty, ačkoliv rtuť teploměrů v okolí dosahuje extrémních hodnot.

Foto: Sarah_Ackerman (Flickr)

Jedinou horskou boudu v Emirátech simuluje restaurace pod sjezdovkou.

Článek

Stejně tak si také lze zpestřit safari na jihu Afriky výletem na bruslařský ovál nebo hokejovým zápasem. Takže zatímco v České republice tuhle zimu ne a ne zasněžit, šejkové vykrajují oblouky v obchodním centru. Podívejme se na několik lokalit, kde si od všudypřítomného vedra mohou lidé na chvíli odpočinout v královstvích sněhu či ledu.

Jak si v pekelném vedru postavit sněhuláka

Turisté jen tak bez trika brázdí písečné duny na čtyřkolkách nebo se projíždějí na velbloudech, jiní si ovšem hned vedle nasazují kulichy a usedají do čtyřsedačkové lanovky. V obchodním centru Dubai Mall v arabském emirátu Dubaj totiž mají ojedinělý krytý lyžařský areál.

Foto: Rain Rannu (Flickr)

Celodenní vstupné na sjezdovku stojí asi 1500 korun a lze se vozit skoro až do půlnoci, kdy má areál většinu dnů zavírací dobu. Takhle vypadá zvenku.

Najdete ho v prostoru, jehož dominantu tvoří pětaosmdesátimetrový umělý kopec. Z něj se lyžaři mohou spustit do zdolávání nejtěžší čtyřsetmetrové sjezdovky, nebo několika jednodušších. Pokud si netroufají na lyže, vyzkoušejí snowboardové koryto či sáňkařskou dráhu.

Nabídka atrakcí v tomhle sněhovém království s názvem Ski Dubai je pestrá a obsahuje ještě třeba ledovou jeskyni, ledový tobogan nebo místo, kde si lze postavit svého sněhuláka. Jedno však návštěvníci nemohou – přejet do jiného areálu v případě, že je sjíždění stejných kopců začne nudit. Tisíce kilometrů okolo totiž nic podobného není. Lyžařské středisko ovšem v Dubaji představuje něco tak nevšedního, že se nudí málokdo.

Jak vlastně tenhle zázrak funguje? Extrémně výkonná chladicí zařízení umožňují, aby uvnitř Ski Dubai neustále panovala teplota ne vyšší než jeden stupeň pod nulou. Díky tomu zde vydrží sníh, který se vyrábí vždy přes noc.

Více o Dubaji v těchto článcích:

To celé od prosince 2005 funguje v Dubai Mall. Lyžařské centrum tu sousedí se dvěma pětihvězdičkovými hotely, obchody věhlasných světových módních návrhářů a dalších obchodníků nebo s dubajským divadlem. Jde zkrátka o jakousi stavbu tisíce a jedné možnosti, kde se dá splnit nejedno přání bez pomoci džina.

Foto: ESO travel

Sjíždět se dá v Dubaji nejen sjezdovka, ale také duny ve čtyřkolce nebo v džípu.

Ledové ostří v poušti

O něco dále v Dubaji se nachází další obchoďák, kterému se říká Arabian Center. Do něj zase chodí bruslaři, nebo alespoň lidé, kteří by se jimi rádi stali. V okolí totiž moc lidí bruslit neumí, a tudíž zde pamatují na velkou nabídku kurzů bruslení. Krom toho si šejkové a turisté mohou zajít na tento bruslařský ovál na revue špičkových ruských krasobruslařů, kteří sem jezdí předvádět své umění.

Mnohem větší prostor než zimní stadiónek zabírají v Arabian Center banky, v současné době jich tam najdeme hned devět. Inu, peníze jsou tady to nejdůležitější, vždyť díky nim bylo možné vybudovat něco tak ambiciózního jako bruslařský ovál nebo sjezdovku uprostřed pouště Spojených arabských emirátů.

Foto: Nealt (Wikimedia Commons)

Je to drahé, ale tak krásné. Cestu, jak vybruslit z tohohle dilematu, ukazuje kluziště v Dubai Mallu.

Zimní radovánky v horkém počasí, to je jen jeden z mnoha kontrastů, které v Dubaji najdeme. Další spatříme třeba v samotném Arabian Center, kde nedaleko bruslařské dráhy pro sportovce a zábavního centra pro děti mají velké kuřácké centrum se spoustou tabáku a exotického kuřiva. V téhle části světa je možné všechno.

Kokosy na ledě: Koho se čeští hokejisté zatím nemusí bát

Díky zimním stadiónům v poušti má reprezentace Spojených arabských emirátů možnost trénovat na mistrovství světa v hokeji. V jeho nejnižší divizi se letos v Lucembursku střetne s Bulharskem, Severní Koreou, Gruzií, borci z Hongkongu a s hráči hostitelské země. Loni dokonce Arabové při své hokejové premiéře hostili tuto akci na vlastním regulérním zimním stadiónu v Abú Dhabí a nevedli si vůbec špatně. Tým vedený ruským trenérem Jurijem Fajkovem sice nedokázal vzdorovat ostříleným Řekům, nicméně uštědřil debakl Gruzíncům a zkušené Mongoly porazil 3:2, čímž si zapsal historicky první hokejové vítězství.

Hokej v exotickém světě
Státy položené jižně na zeměkouli to mají s hokejem dosti složité, především díky špatným podmínkám pro trénink, nedostatku stadiónů, malém povědomí lidí o sportu, a tudíž úzké hráčské základně. Přesto na mistrovství světa v nejpopulárnějším českém zimním sportu vyjíždějí i borci ze Španělska, Nového Zélandu, Turecka, Izraele nebo Mexika a v minulosti také z Argentiny.

Mnohem větší zkušenosti s ledním hokejem mají Jihoafričané. Šampionát nejnižší divize pořádali v roce 2011 na stadiónu Grandwest Ice Arena v Kapském Městě. Představili se v dobrém světle a dokázali například porazit Řeky 17:0, ačkoliv za fauly nasbírali o 25 trestných minut více než soupeř.

Že si v horké Jihoafrické republice lze zabruslit a zahrát hokej je sice překvapivé, ovšem ne tolik jako fakt, že to samé jde i v Keni. Země proslulá skvělými běžci a výlety na safari se od roku 2005 pyšní i kluzištěm. Postavili ho v Panari Sky Centre v hlavním městě Nairobi.

Na kluzišti se v jeden moment může projíždět asi 200 bruslařů, kteří si, pokud jim vyhládne, mohou po sportovním výkonu hned zaskočit o pár metrů vedle do luxusní restaurace. Krom toho mají možnost během dvou dnů absolvovat safari se lvy nebo zebrami a do toho si zabruslit. To je skutečně akční dovolená, již oceňují hlavně ti, které nebaví celý týden jen ležet na pláži.

Foto: Mkimemia (Wikimedia Commons)

Kdesi za žirafou a tetelícím se vzduchem je bruslařský ovál v Nairobi.

Lidská tvrdohlavost a schopnost přenést zimní sporty do horkého klimatického pásu téměř nezná hranic. I když jednu hranici tu přece jen spatřit lze. Poušť. Přestože v ní dnes najdeme taková neuvěřitelná města jako Dubaj, podle vědců tenhle boj nakonec vyhraje příroda a moderní superměsta budou muset jejich obyvatelé v budoucnu opustit. Poznejme je tedy, dokud to stále jde.

Inzertní sdělení: Vydejte se na netradiční cesty za poznáním!

Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a Střední Ameriku, Tichomoří a Afriku vybírá z nabídky pobytových a poznávacích zájezdů:

Obrovská obchodní centra, nejdražší stavby světa, nejluxusnější hotely a vůbec vše, čímž se ropní magnáti snaží ohromit, můžete na vlastní oči velice brzy.

Přeskočte jaro a vydejte se do Keni rovnou do horkého léta! Pozorujte lvy v akci a ochlaďte se koupáním na pláži nebo při bruslení v Nairobi!

Méně známý emirát Sharjah láká na luxusní hotely na mořském pobřeží, vybrat si ale můžete jakékoliv jiné místo z nabídky zájezdů do arabských emirátů.

Čtěte dále:

Přečtěte si také o letovisku, kde blázni skáčou z útesů, dále též o místech s regulací počtu turistů nebo o děsivém muzeu pod vodou. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky.

Autor: Jan Švestka & Tomáš Cikán

Anketa

Kam nejraději vyrážíte v zimě?
na hory
28,1 %
do tepla
25,8 %
kamkoliv, kde se mi líbí
46,1 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 89 čtenářů.

Keňský běžkař, který posunul předávání medailí

Jádro naší reprezentace skokanů na lyžích se vždy skládalo ze závodníků pocházejících z okolí Harrachova a Frenštátu pod Radhoštěm, to kvůli dobrým podmínkám. Nacházejí se tam můstky a spousta zkušených trenérů. Známe ale borce, kteří si usmyslí, že se budou věnovat sportům, za nimiž musí cestovat přes půl světa.

K takovým patří například Philip Boit, první a zatím jediný Keňan, jenž se zúčastnil zimních olympijských her. Na běžkách se vydal na tratě v japonském Naganu v roce 1998 a poté ještě dvakrát. Zpočátku trávil více času sbíráním se ze sněhu nežli v běžeckém postoji, a to i navzdory tomu, že chvíli před hrami trénoval ve Finsku přímo na sněhu, o němž do té doby spíše jen slyšel.

Na hrách se postavil na start závodu na deset kilometrů. Ihned po jeho skončení se měl konat slavnostní ceremoniál dekorování vítězů. Boit ho svým poněkud zdlouhavým způsobem zdolávání trati trochu pozdržel. Další skluz přišel, když vítěz a osminásobný olympijský šampion Björn Dählie čekal v cíli, aby Boitovi pogratuloval ke zdolání distance a objal ho.

Dählie také na jednom mistrovství světa pomohl Boitovi s technikou, takže po několika letech už Keňan dokázal upalovat docela svižně. Kondici na to rozhodně měl. Dlouho se věnoval běhům na střední tratě, jeho strýc dokonce roku 1972 na olympiádě v Mnichově získal medaili v běhu na 800 metrů. Celkem doposud přivezli Keňané z olympijských her skoro 90 medailí, ovšem jen díky atletům a boxerům na letních hrách. Boit tuhle sbírku o zimní cenný kov samozřejmě nerozšířil.

Související články

Výběr článků

Načítám