Ostatní Rusové se na lid obývající Čukotku vždy dívali tak trochu svrchu. Ještě za časů Sovětského svazu se k nim dostalo několik vymožeností jako školy, základní dopravní infrastruktura nebo modernější bydlení. Rusové lid Čukčů považují za zaostalý, takže si o něm vyprávějí i spoustu vtipů.

Tuto oblast můžete poznat blíže v článku: Poznejte Sibiř: Obrovské přehradní nádrže, ale i magický střed Asie Kyzyl

Nebe nad Beringovou úžinou někdy vypadá i takto.

Nebe nad Beringovou úžinou někdy vypadá i takto.

FOTO: Bering Land Bridge National Preserve (Flickr)

Čáry, máry, Čukotka!

Čukčové se jeví ostatním obyvatelům Ruské federace jako zvláštní, možná také proto, jak stále lpí na svých letitých tradicích. Velmi silně je v jejich tradicích zakořeněna víra v moc šamanů. Ti, vyzbrojeni jednoduchým bubnem, tančí, zaříkávají a snaží se ovlivnit budoucnost. Jestliže se s nimi někdy potkáte, raději jim žádné vtipy nevyprávějte, nebo na vás pošlou svá kouzla.

Době šamanů, někdy označovaných jako „měkcí muži“, mezi lidem Čukčů ani v jedenadvacátém století zdaleka neodzvonilo. Mýtus o jejich moci má silné kořeny. Na rozdíl od některých jiných kultur mohou povolání šamana na Čukotce vykonávat i ženy. Pokud si tedy chcete objednat přes internet nevěstu z Ruska, dejte si pozor, aby to nebyla čukotská žena, mohla by vás o svatební noci začarovat.

Sympatický méďa, nicméně pokud ho na Sibiři potkáte, packou si s ním rozhodně neplácejte.

Sympatický méďa, nicméně pokud ho na Sibiři potkáte, packou si s ním rozhodně neplácejte.

FOTO: Mikhail Khoninin (Wikimedia Commons)

Častěji se lze mezi šamany setkat s muži převlečenými do ženských šatů. Ti si pak pro manželství nevybírají ženu, ale muže. V takovém vztahu pak zastávají roli ženy, neboť jejich duše se proměnila v duši ženskou.

Nemáte rádi zimu? Tak si místo Sibiře přečtěte o horkém jihu Afriky: Unikátní poušť Sossusvlei: Tam, kde zkameněl písek a květiny žijí milióny let

U Čukčů platí: Drsný kraj, drsný mrav

Abyste ale nepovažovali šamany za nějaké zženštilé slečinky, je třeba vypíchnout poněkud zvláštní doplněk stravy, který pro své rituály používají. Jde o muchomůrku červenou. Když tedy na dalekém východě uvidíte někoho, jak tuto obávanou houbu sbírá, vězte, že tak činí s plným vědomím toho, co dokáže. V určitém množství totiž působí jako halucinogen pomáhající kouzelníkům dostat se do mystických stavů. Ženy ale muchomůrku pozřít nesmí.

Poměrně otrlí jsou z hlediska našich zvyklostí i ostatní příslušníci tohoto sibiřského kmene. Ve zdejších končinách lidé považují za zcela normální, když starému či nemocnému rodinnému příslušníkovi na jeho vlastní žádost pomohou „ukončit utrpení“. V místních těžkých podmínkách je totiž těžké živit sebe sama, natož ještě někoho, kdo se o sebe nedokáže postarat.

Alkoholici na Čukotce

Východosibiřské kmeny žily vždy v izolaci a mnohé výdobytky moderní civilizace v okolí Moskvy běžné už stovky let se k nim dostaly poměrně pozdě. Tak tomu bylo i u alkoholu. Když k Čukčům dorazil, napáchal velké škody a zanechal za sebou velké množství alkoholiků. Zjistilo se, že lidé tohoto kmene nemají v těle enzym, který nám pomáhá se alkoholu bránit.

Že se jedovaté houby nesbírají? a východě Ruska to není tak docela pravda.

Že se jedovaté houby nesbírají? Na východě Ruska to není tak docela pravda.

FOTO: Onderwijsgek (Wikimedia Commons)

Santa Claus bydlí se soby, Čukčové v jejich kůžích

Nezvyklá jsou i obydlí Čukčů, takzvané „jarangy“. Dají se přirovnat k mongolským jurtám. Tvoří je lehká dřevěná konstrukce obalená sešitými sobími kůžemi. Na průměrně velký „dům“ tohoto typu je třeba kožešin z asi padesáti sobů. Velká jaranga se těžko vytápí, proto ještě obsahuje menší kabinku, v níž se spí a teplo se v ní lépe udržuje.

Potomky této zvláštní kultury najdeme i za hranicemi Čukotky. Z této oblasti se rozšířili částečně i na Aljašku, kde existuje ruské město Sitka. K etniku Čukčů se podle posledního sčítání hlásí také třicítka obyvatel Ukrajiny, ovšem jen dva z nich hovoří jazykem Čukčů, ostatní se v novém prostředí již plně asimilovali.

Do Ruska se můžete vydat i prostřednictvím článku Nejhlubší jezero světa: V Bajkalu žijí obří jeseteři a ze dna prýští horké prameny

Některé části severní Čukotky vypadají z výšky jako měsíční krajina.

Některé části severní Čukotky vypadají z výšky jako měsíční krajina.

FOTO: P199 (Wikimedia Commons)

Zda to, že se začalo území Čukčů v posledních desítkách let postupně modernizovat, je dobře, či špatně, nevíme. Život se jim díky výdobytkům moderní civilizace sice o něco zjednoduší, trpí však čukotská krajina a atmosféra absolutní čistoty.

Naštěstí je zde stále zima, průměrné teploty v červenci se pohybují okolo devíti stupňů Celsia a nachází se zde hodně permafrostu, tedy stále zamrzlé půdy, v níž se skoro nedá kopat. Tyto těžké podmínky udržují naději, že se podaří alespoň část divoké přírody Čukotky uchovat pro příští generace.

Inzertní sdělení: Vyjeďte do zahraničí na vysněnou dovolenou!

Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a střední Ameriku, Tichomoří a Afriku vybírá z nabídky poznávacích zájezdů do Ruska:

FOTO: ESO travel

Podívejte se na Čukotku!

Objevte krásu arktického léta - scenérie kvetoucí tundry. Při návštěvě vesnic původních obyvatel odhalte tajemství „měkkých mužů“šamanů lidu Čukči

Projeďte si Transsibiřskou magistrálu!

Moskevský Kreml, Jekatěrinburg a jeho památník V.I. Lenina a širé mongolské stepi. V Číně zase Velká čínská zeď a Zakázané město v Pekingu. To vše se dá spatřit během cesty po Transsibiřské magistrále.

Na lodi z Moskvy do Petrohradu

Vydejte se na last mnute po stopách ruské historie přes sídlo KGB až ke slavné Auroře! Též poznáte světová umělecká díla v petrohradské Ermitáži nebo okolí vodních toků západního Ruska.

Čtěte dále:

Přečtěte si také o poušti s milióny let starými květinami, italských plážích nebo o místě, kde se psala historie africké vzdělanosti. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky.

>> zpět na hlavní stránku rubriky Exotika

Autor: Jan Švestka & Tomáš Cikán