Když jedete nad srázy velehor nebo skrz svépomocně vytesaný kilometrový tunel, nemáte zprvu ten nejpříjemnější pocit. Pak se otevře nedotčená příroda a na strach hned zapomenete. Nejhůře dostupná místa většinou ukrývají nejlepší vyhlídky. Podívejte se na některá z nich.

Balancování na hraně v Bolívii

Silnice zvaná Yungas Road vede z hlavního města La Paz na severovýchod do Coroica. Měří sice jen něco málo přes šedesát kilometrů, ale adrenalinu si na ní užijete jako jinde za dva roky. Zábrany na kraji vozovky většinou chybí, propasti jsou hluboké.

Více o Bolívii v článku Bolívie, to jsou drsné hory, hrdí obyvatelé, koka a známé naleziště dinosauřích stop 

Prudké svahy ale hustě pokrývá zeleň, nad vámi rostou keře s barevnými bobulemi, pod krajnicí šumí vodopád. Všude kolem dohlédnete jen na hory, lesy, potoky. Pomalu si zde uvědomujete, proč spisovatel A.C. Doyle umístil svůj Ztracený svět právě do Jižní Ameriky. Čas se tu zastavil. Sem se auta snad ani nehodí.

Tady by i Michael Schumacher jel krokem. Není známo, že by v tomto úseku bolívijská policie změřila překročení povolené rychlosti.

Tady by i Michael Schumacher jel krokem. Není známo, že by v tomto úseku bolívijská policie změřila překročení povolené rychlosti.

FOTO: suaudeau.fr

Auta narušují krajinu, ale bez nich to nejde. Bolívijské hlavní město La Paz totiž leží 3650 metrů nad mořem a šplhat do takové výšky po svých by se chtělo málokomu. Právě výšce a řídkému vzduchu vděčí zdejší zelený ráj za svou nedotčenost. To samé platí o několika dalších místech v jižní části Ameriky.

Ledová dálnice na Aljašce

Z parné Bolívie se přesuneme do chladnějších končin. Řeka Yucon dělí Aljašku na dvě části. Turisté znají spíše tu jižní s několika národními parky a ostrovem Kodiak (to je ten, kde podle filmu Pelíšky žijí medvědi velcí jako Miroslav Donutil a Boleslav Polívka dohromady).

Sever Aljašky oplývá nalezišti ropy, což turistům příliš neimponuje. Navíc silnice James Dalton Highway, která řeku spojuje s nalezištěm u Prudhome Bay na severním pobřeží, k bezpečným silnicím zrovna nepatří. Na vozovce leží sníh a námraza. Řidič si musí dávat velký pozor, spolujezdec si však zábavy užije mnohem víc. Magická říční údolí, zasněžené hory, krásy národního parku Gates of Arctic. Když na tyto scenérie zasvítí polární záře, připadáte si jako v pohádce.

Více o drsné Aljašce najdete v článku: Aljaška a Yukon: Nespoutaná divočina pro dobrodruhy a milovníky přírody 

Okolí silnic na Aljašce nabízejí vskutku dech beroucí podívanou.

Okolí silnic na Aljašce nabízí vskutku dech beroucí podívanou.

FOTO: Unhindered by Talent

Kam na Aljašce?

Jestliže se cítíte lépe na vodě než na silnici, měli byste poznat atraktivní místa na pobřeží Aljašky:

  • Eagle Beach – pláž na západním pobřeží se pyšní velkým výskytem orlů,
  • národní park Glacier Bay – jen drsná příroda na více než 13 000 kilometrech čtverečních,
  • sopka Iliamna – vypouští nad sebe kouzelné obláčky par, nedaleko se nachází stejnojmenné jezero, největší na Aljašce,
  • Anchorage – největší město Aljašky, Evropana tu překvapí nečekaně příjemné počasí.

Zajímavě vypadá také údaj o délce silnice, měří totiž 666 kilometrů. Satan zde ovšem poslední dobou tolik neřádí. Nehody díky velké frekvenci projíždějících aut již nekončí příliš tragicky. Umrznutí uprostřed ledových polí se nikdo bát nemusí, pomoci se dočká rychle.

Číňané provrtali horu nadšením

Obyvatelé oblasti okolo Guoliang už měli dost objíždění a prodírání se skrz neprostupné horské stezky, tak si řekli „dost!“ Vzali dláta a vše ostatní, co se k hloubení tunelu skrz neprostupné skály hodí, a začali s ražbou bez pomoci úřadů či stavebních firem. Nejeden z nich za to zaplatil životem.

Pět let kopali, bouchali, odstřelovali, až práce dospěla do zdárného konce. Dvanáct set metrů dlouhý tunel byl hotový. V některých pasážích se zdá, že tunel popírá zákony statiky, ale kupodivu stojí. Vypadá nebezpečně, tyčí nad vysokými propastmi, ale dobrý řidič ho překoná s přehledem. První dopravní prostředky tudy projeli roku 1977. Podívejte se na video, jak neuvěřitelnou stavbou dnes projíždějí auta.

Všechny cesty na Mallorce nevedou do Říma, ale na některou z pláží.

Všechny cesty na Mallorce nevedou do Říma, ale na některou z pláží.

FOTO: rikkerst

Auta na Mallorce umí vytáčet piruety

Pálící slunce, šumění mořských vln, koktejly, které usrkáváme na lehátku a vůbec celá atmosféra dovolené, to nás může trochu ukolébat. Před usednutím za volant se ale ostražitost musí vrátit, zvlášť když na Mallorce projíždíte uzlem MA-2141.

Jedná se o zatáčku pod úhlem téměř 270 stupňů. Při jejím zdolávání podjedete její vrchní část úzkým obloukem, ale vyhráno nemáte. Na cestě shora hned za ní totiž následuje další velmi ostrá zatáčka, poté cesta po ohrazeném kraji kopce. Trpíte-li závratěmi, koukejte se jinam. V opačném případě vidíte v celé kráse pohoří Sierra de Tramuntana.

O silnici a o Mallorce najdete více v článku Na Mallorku nejlíp v srpnu: Nevynechejte "Ďáblovou silnici" a výrobnu perel

Hory se tyčí do přibližné výšky našich Jeseníků. Z jejich vrcholů je vidět vše, za čím sem lidé přijíždějí. Celý ostrov máte jako na dlani. Je libo sledovat lodě a racky nad vodní hladinou, ruch v Palma de Mallorca či pláže s mikroskopickými lidskými tečkami? Na Mallorku si rozhodně k plavkám přibalte i dalekohled.

Stelvio - pralesem zatáček k výhledu na kamzíky

Ve východní části Alp neexistuje vyšší bod, na nějž vede zpevněná cesta. Hned na úpatí musíte projet první ostrou zatáčku, kousek nad ní druhou, potom ještě desítky dalších. Při stoupání na úplný vrchol změníte směr jízdy celkem osmačtyřicetkrát. Své o tom vědí cyklisté, kteří tudy jezdí slavný závod Giro d’Italia. Při výletu na kole na vrchol vysoký 2757 metrů hrozí nebezpečí vyčerpání při cestě nahoru, nebo ošklivého pádu při cestě dolů.

Klikatá čára vede přes vrchol dále. Na jiných vrcholech má cesta často slepý konec.

Klikatá čára vede přes vrchol dále. Na jiných vrcholech má cesta často slepý konec.

FOTO: motofreak.de

Ovšem výhled na národní park Stelvio na horskou floru i faunu je nebezpečně úchvatný. Tvůrci motoristického pořadu Top Gear na začátku desáté sezóny magazínu vyhlásili tuhle silnici za nejkrásnější na světě. Kochat se během jízdy, po vzoru Rudolfa Hrušínského ve filmu Vesničko má, středisková, však v žádném případě nedoporučujeme.

Inzertní sdělení: Vydejte se za adrenalinem!

Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a Střední Ameriku, Tichomoří a Afriku vybírá z nabídky poznávacích zájezdů:

Nedotčená příroda Aljašky

Ochutnejte čerstvě uloveného lososa, podívejte se z bezpečné vzdálenosti na medvěda na lovu a ještě si něco vydělejte při rýžování zlata! Na Aljašce toho zažijete víc než dost.

To nejlepší z Číny

Země omezených lidských práv, ale neomezené krásy. Velká čínská zeď, ale především Peking plný pamětihodností jako Chrám nebes, náměstí Nebeského klidu a císařské sídlo Zakázané město.

Jak žili Inkové?

Machu Picchu, širé pláně pouště Atacama a další lokality s neopakovatelnou atmosférou dávných dob, kdy se po Bolívii, Peru a Chile na neosedlaných koních proháněli indiáni.

 

FOTO: ESO travel

Čtěte dále:

Přečtěte si také o thajských "červených" čtvrtích, o Martiniku, nebo o ostrově Svatý Bartoloměj. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky

>> zpět na hlavní stránku rubriky Exotika

Autor: Jan Švestka & Tomáš Cikán