Hooverova přehrada by ale zase nevznikla bez velké hospodářské krize. Na počátku 30. let byl bez práce každý čtvrtý Američan. Takže když byl v roce 1931 ohlášený start stavby, ozvalo se během prvních tří týdnů 12000 mužů prostřednictvím dopisů a dalších několik tisíc jich na hranice Arizony a Nevady rovnou přijelo s celou rodinou.

Chceš práci? Tak neremcej!

Frank Crowe si nemohl přát víc. Dělníci byli ochotní pracovat v téměř nelidských podmínkách za pět dolarů na den. Za příplatek šedesáti centů pak ti nejodvážnější prováděli výškové práce – vyhlazovali za pomoci vrtáků a výbušnin stěny Černého kaňonu. Vše bez ochranných pomůcek – jedinou ochranou byly čepice máčené v asfaltu a tedy ztvrdlé. Ve čtyřicetistupňových teplotách ale nešlo o ideální řešení.

Při stavbě nového mostu Hoover Dam Bypass se pracovalo ve dne i v noci. Stejně jako při stavbě přehrady.

Při stavbě nového mostu Hoover Dam Bypass se pracovalo ve dne i v noci. Stejně jako při stavbě přehrady.

FOTO: Ken Lund

Hooverova přehrada v číslech

Přehrada se začala stavět v roce 1931, otevřena byla v roce 1936, o dva roky dříve, než se plánovalo. Pracovalo na ní více než 20 tisíc dělníků, 24 hodin denně, ve třech směnách. Hráz je vysoká 220 metrů, dlouhá 379 metrů a u svého základu silná asi 201 metrů. Maximální hloubka je 180 metrů a vzdutí je na řece Colorado možné pozorovat ještě 185 kilometrů od hráze. Přesné počty obětí při stavbě se ale různí – nejčastěji se hovoří o 96 nebo 112 mrtvých.

V srpnu 1931 dokonce došlo ke stávce… Stavba ale měla v tu chvíli díky vražednému tempu, které Crowe vyžadoval, už několikaměsíční náskok a dělníkům bylo navíc jasně řečeno, že na jejich místo čeká dvanáct dalších nezaměstnaných mužů. Výsledkem celé stávky tak bylo jen nepatrné zlepšení podmínek. Během stavby nakonec zemřelo okolo sta mužů – jejich památku dnes připomíná pomník u hráze přehrady.

O dalších symbolech Spojených států si přečtěte v článku (Ne)známé ikony USA: Ranč Southfork je seriálová legenda a Bílý dům má pivovar

Takto vypadá pomník obětem. Zemřeli, aby rozkvetla poušť, stojí na něm.

Takto vypadá pomník obětem. Zemřeli, aby rozkvetla poušť, stojí na něm.

FOTO: NortyNort

Čtyři pekelné tunely

Řeka Colorado je jedním z nejmohutnějších toků ve Spojených státech. A před stavbou Hooverovy přehrady každý rok na jaře ničila při povodních vše, co bylo v jejím dosahu. A právě tento vodní živel bylo potřeba během stavby betonové a více než dvě stě metrů vysoké hráze odklonit. Ve stěnách Černém kaňonu tak nejdříve musely vzniknout čtyři obrovské tunely, do kterých bylo Colorado odkloněno.

Každý z těchto tunelů měřil okolo 1200 metrů, původní průměr byl 17 metrů, ten se ale po vybetonování zmenšil na zhruba 15 metrů. Práce v nich se rovnala práci v pekle – teploty okolo šedesáti stupňů, prach, jedovaté plyny a minimum tekutin. Tohle byly tvrdě vydřené peníze. Ve vyprázdněném korytu pak vznikly dvě provizorní hráze a konečně začalo růst to hlavní – obrovská hráz přehrady. A ta vzbuzuje úžas i dnes.

Takhle vypadá nejvyšší přehrada planety. Švýcarské Grande Dixence.

Takhle vypadá nejvyšší přehrada planety. Švýcarské Grande Dixence.

FOTO: Audrix

Nejvyšší přehrada Evropy

V současnosti je tou nejvyšší přehradou v Evropě švýcarská přehrada Grande Dixence. Leží ve Švýcarských Alpách a výška její hráze je 285 metrů. Stavba začala v roce 1953, otevřena byla v roce 1961. Hráz stojí v nadmořské výšce 2134 metrů nad mořem a jejím úkolem je zachytávat vodu z tajících ledovců. Na rozdíl od Hooverovy přehrady, kde dělníky trápilo obrovské vedro, tady bojovali s třicetistupňovými mrazy.

Dvě stě dvacet metrů na výšku, dvě stě jedna metrů tloušťky u dna, plocha větší, než jakou pokrývají pyramidy v Gize, a miliony betonových kvádryů které ani osmdesát let po dokončení nejsou ještě stoprocentně ztvrdlé.

Hladina během roku kolísá. Což je velmi dobře vidět na stěnách kaňonu.

Hladina během roku kolísá. Což je velmi dobře vidět na stěnách kaňonu.

FOTO: Mjponso

Právě hráz přehrady je oblíbeným turistickým místem. Od října 2010 se navíc už nejezdí přímo po dvouproudé silnici na hrázi, ale po novém mostě pár set metrů po proudu Colorada, kterému se tu přezdívá „Hoover Dam Bypass, takže je tu méně aut a více klidu pro focení nebo jen prosté pozorování. Na silnici, která vede po hrázi, vás s automobilem pustí, ale po září 2001 prochází osobní automobily kontrolou.

Dnes už neplatí ani to, že přehrada stojí uprostřed pustiny. Právě díky ní totiž vyrostlo do dnešní velikosti město Las Vegas, do kterého je to asi padesát kilometrů severozápadním směrem.

Na západě Spojených států leží i město duchů Jaké je nejslavnější město duchů v USA? Bodie fascinuje mrazivou atmosférou

Inzertní sdělení: Poznejte nejkrásnější místa Spojených států!

Cestovní kancelář ESO travel, specialista na Asii, Severní, Jižní a střední Ameriku, Tichomoří a Afriku vybírá z nabídky zájezdů do USA:

FOTO: ESO travel

Města a příroda západu USA

Deset dní na cestě po západě USA. Podíváte se do Los Angeles, zažijete atmosféru Las Vegas, projdete se mezi největšími stromy planety v NP Sequoia, mrknete se do Grand Canyonu… USA na vlastní kůži!

FOTO: ESO travel

Las Vegas!

Týden ve městě hříchu! Prožijte nezapomenutelnou dovolenou v Las Vegas, zkuste štěstí v kasinech, vydejte se k Hooverově přehradě, do Údolí smrti, do Grand Canyonu. Luxusní zázemí vám zajistíme my.

FOTO: ESO travel

Velká cesta velkou zemí

Příležitost, jak pochopit tuto různorodou zemi – její města, přírodu a životní styl. A také zakusit rozdíly mezi jednotlivými státy a oblastmi. 22 dní na cestě a cesta napříč Amerikou. Podívejte se na plán cesty!

Čtěte dále: 

Přečtěte si také o ikonách USA, o Isla Margarita nebo o neobjevených koutech Thajska. Přehled všech článků najdete na hlavní stránce rubriky

>> zpět na hlavní stránku rubriky Exotika

Autor: Lucie Štěrbová & Tomáš Cikán