Přírodní krajiny Braniborska

Zhruba 30 % rozlohy této spolkové země obklopující Berlín tvoří přírodní parky a chráněná území. Mezi ně patří kromě zmíněného národního parku Dolní Poodří také biosférická rezervace v povodí Labe, Schorfheide-Chorin či okurkami vyhlášený Spreewald a mnoho dalších.

Nížiny v povodí Labe jsou rovněž hustě osídlené nejrůznějšími ptačími druhy. O tom se přesvědčil už nejeden cyklista putující po labské cyklostezce.

Nížiny v povodí Labe jsou rovněž hustě osídlené nejrůznějšími ptačími druhy. O tom se přesvědčil už nejeden cyklista putující po labské cyklostezce.

FOTO: Regina Zibell

Přírodní park Hoher Fläming

Braniborská příroda skýtá útočiště i velmi vzácným ptačím druhům. Důkazem toho je přírodní park Hoher Fläming, nacházející se kousek jihozápadně od braniborského hlavního města Postupimi. Tato oblast je nejvýznamnější chráněnou ptačí rezervací v celém Braniborsku. Svůj domov má zde vzácný drop velký, který je u nás pro své kritické ohrožení a hrozící úplné vyhynutí chráněn zákonem. O životě dropů velkých, jejichž samci mohou vážit až 17 kilogramů, se lze více dozvědět v návštěvnickém centru přírodního parku v obci Raben.

Pohled na Rühstädt a komíny plně obsazené čapími hnízdy

Pohled na Rühstädt a komíny plně obsazené čapími hnízdy

FOTO: TV Prignitz

Čapí vesnička Rühstädt

Nejznámějším velkým opeřencem, jehož lze v hojném počtu obdivovat v Braniborsku, je bezpochyby čáp bílý. Ten vyhledává zejména severozápadní kout země, konkrétně obec s názvem Rühstädt. Tato vesnice byla dokonce označena za hlavní evropskou obec čápů. Čapí hnízda jsou zde doslova na každém komíně. Každoročně se jen v této vesnici uhnízdí na 30 párů, což je v porovnání s 250 člověčími obyvateli Rühstädtu už pěkné číslo. Největší koncentrace těchto elegánů je zde od dubna do poloviny srpna. Pod každým čapím hnízdem se nachází tabulka se jmény, jež místní čápům dali, a údaj o počtu vajec v hnízdě.

Čáp bílý

Čáp bílý

FOTO: TV Prignitz

Ze života čápa
Velikost: Vestoje měří zhruba 80 cm, váží 2,5 až 4,5 kg, rozpětí křídel činí obvykle až dva metry. Jeho zobák je dlouhý 15 až 20 cm, samci mají zobák o něco mohutnější.
Komunikace: Dorozumívá se klapáním zobáku. Klape jím na pozdrav partnera v hnízdě, ale také na obranu před vetřelci, kteří by si jeho hnízdo chtěli uzurpovat. Výrazný a nezaměnitelný klapavý zvuk je také nedílnou součástí námluv.
Potrava: Živí se drobnými živočichy, jako jsou červi, hmyz, žáby či myši.
Rozmnožování: O vejce se starají oba rodiče, obvykle snášejí tři až čtyři. Období páření začíná ihned po návratu z Afriky.
Odlet do teplých krajin: Sezóna čápů v našich zeměpisných šířkách končí obvykle koncem srpna. Jako tažný pták musí čáp každý rok urazit až 10 tisíc kilometrů do svého afrického zimoviště. Jeho výhodou je, že umí výtečně plachtit. Má na výběr mezi dvěma trasami: jedna vede na západ přes Francii, Španělsko a Gibraltar do Maroka, Alžíru, Tuniska a dále, druhá trasa je východní přes Černé moře, Bospor, Libanon a Izrael až na Sinajský poloostrov, kde se přes Suez dostane až do Egypta a pokračuje podél Nilu dále do hloubi Afriky.

 

Čápi s mláďaty jsou vděčným objektem fotografických snímků

Čápi s mláďaty jsou vděčným objektem fotografických snímků

FOTO: Petra Ferch

Na podzim zaujmou místa čápů jeřábi

Poté co Braniborsko a další evropské končiny opustí čápi, neznamená to, že z krajiny zmizí na celou zimu život, ba naopak. Braniborsko je totiž oblíbeným zimovištěm jeřábů. Ti se sem stahují vždy zhruba od poloviny října a ládují se žížalami a další havětí o sto šest, aby si vytvořili zásoby na zimu. Přes noc se ukrývají hlavně ve vlhkých loukách s dostatkem vegetace či v blízkosti mělkých vod, aby tak byli lépe chráněni před predátory. A právě takových míst je v Braniborsku spousta. Nejvíce jeřábů je na podzim k vidění v národním parku Dolní Poodří či v oblastech Prignitz a Linum.