Tradiční masopustní oslavy

Pohanská víra, starobylé tradice a podivínští patroni oživují masopustní dobu v alpském regionu Karwendel, zasahujícím částečně také do Německa. Zdejší maškary jsou oblečené do pestrých kostýmů a mají ručně vyřezávané tradiční masky.

Dřevěné masky jsou ručně vyřezávané a jsou rodinným pokladem

Dřevěné masky jsou ručně vyřezávané a jsou rodinným pokladem.

FOTO: Tourismusverband Oberbayern

Za doprovodu hudby táhnou účastníci průvodu ulicemi a uličkami Wallgau, Krünu a Mittenwaldu, aby zahnali démony temného ročního období a probudili jaro.
Tato událost dosahuje svého vrcholu na tzv. Nesmyslný čtvrtek.

Masopustní veselice v tradičním pojetí

Masopustní veselice v tradičním pojetí

FOTO: Tourismusverband München-Oberbayern

Podle téměř 500 let starého zvyku pochodují v polední době těmito obcemi tanečníci vyzbrojení oblouky v maskách a šátcích, tzv. „Schellenrührer“. Těchto 12 mužů (každý za jeden kalendářní měsíc) přitom následuje svého předchůdce (zastupuje jaro) a jsou doprovázeni tradičními figurami jako kejklíři s medvědem, tahačem obrovské pánve s dalšími účastníky („Pfannenziehern“) a skupinkami pěti mužů táhnoucích na plachtě figurínu Jackl („Jacklschutzern“).

I tady se se zvesela práská bičem

I tady se se zvesela práská bičem.

FOTO: Tourismusverband Oberbayern

Jejich masky a kostýmy se často dědí již po generace. Několikrát týdně se maškary a mládež setkávají v hostincích Mittenwaldu při akci zvané „Gungl“ – ke společnému muzicírování a tanci. Toto divadlo končí na Popeleční středu.

Termíny 2015: 12. až 17. února:

  • Zelený čtvrtek: „Nesmyslný čtvrtek“ – tradiční masopustní akce s tanečníky „Schellenrührer“
  • Masopustní neděle: Masopustní průvod/hry
  • Růžové pondělí: Tradiční masopustní akce
  • Masopustní úterý: Tradiční masopustní akce

Pohled do minulých staletí pozadí této staré tradice:

Na konci nocí vykuřování na Tři krále začíná postní noc, ve které by se příroda měla začít probouzet a znovu růst. Pro lidi to dříve byl důležitý obrat v průběhu roku, při kterém vystřídaly zimní melancholickou náladu jarní radovánky a tmu nahradilo sluneční světlo. Půst trvá tradičně až do Popeleční středy.

Neděle plná ohňů v Allgäu

Přesně na začátku postní doby, první neděli po masopustním úterku, rozsvítí noční nebe velké jiskřící ohně na mnoha místech kolem Oberstdorfu.

Původ tohoto starého zvyku je až dodnes nejasný, existuje ale několik možných vysvětlení. Na jedné straně připomíná ohně, kterými se slavily Velikonoce a Slunovrat, kterými se pálilo vše „zlé“ na konci zimy a posilovala se moc Slunce, čímž se mělo se odvrátit veškeré neštěstí. Na druhé straně se oheň spojuje se zvyky souvisejícími s plodností a oběťmi, které přinášeli Keltové.

Jiskřivá neděle se koná ve znamení ohňů

Jiskřivá neděle se koná ve znamení ohňů.

FOTO: Alpsee-Grünten Tourismus

Již týdny předtím se sbírá staré dřevo a odložené vánoční stromky, ze kterých se staví až čtyři metry vysoké vatry. Do jejich prostředku se umístí dlouhá tyč, na jejímž konci je upevněna čarodějnice – velká oblečená figurína ze sena. Tyto vatry jsou vidět na vyvýšených místech regionu již několik dnů před samotnými nedělními oslavami.

Na jiskřící neděli se pak při setmění shromažďuje velké množství lidí, kteří sledují, jak vylétají jiskry, když se ohně zapalují hořícími loučemi. Pouze když jsou hranice postaveny odborně, mohou plameny vystoupat až nahoru k čarodějnici. Čím výše stoupá oheň, tím větší je radost, protože čím vyšší a jasnější jsou plameny, tím úrodnější má být i následující rok. Velký jásot propukne nakonec tehdy, když začne hořet samotná čarodějnice.

A aby se v zimě diváci dobře zahřáli, patří k tomuto zvyku také horké svařené víno a čerstvě pečené „ Funkenküchle“, v horkém oleji rozpečené a cukrem posypané pečivo.

Nostalgické lyžařské závody v St. Englmaru

Po stopách Telemarku a Co. – pod tímto heslem se na masopustní úterý, 17. února 2015, oživuje kus dějin lyžování. Místo bohaté na historii zimních sportů, které sahají až do počátků minulého století, zve k závodům zvláštního druhu.

Účastníci tohoto jedinečného závodu nastupují na start ve starém kroji, na tradičních dřevěných lyžích a podnikají jízdu přes svahy „Glashütter Hänge“. Startuje se ve třech třídách. Soutěží se jak mezi jednotlivci, tak v družstvech.

Závody v lyžování jsou plné originálních kousků

Závody v lyžování jsou plné originálních kousků

FOTO: Urlaubsregion St. Englmar

Účastníci závodu se ještě před jeho zahájením setkávají u zdejšího kostelu, odkud se pak za doprovodu bavorské dechovky vydávají na místo samotného sportovního klání. Diváci i závodníci si přijdou na své nejen při závodech, ale i mimo sjezdovky. Čeká zde na ně totiž sněžný bar, kde si mohou dopřát řadu bavorských specialit, které je při čekání na výsledky závodů zahřejí a nasytí.

Mistři v práskání bičem

V Berchtesgadensku se mohou návštěvníci těšit nejen na lyžování, jezero Königssee a proslulé Orlí hnízdo, v celém regionu se koná i mnoho slavností a tradičních závodů. K takovýmto závodům patří i mistrovství v práskání bičem.

Uslyšíte-li v Berchtesgadensku práskání bičů, pak je tady akce, na kterou se po celý rok všichni těší: při soutěži v práskání bičem se zde totiž vyhání zima a vrcholí sezóna „Aperschnalzen“.

Jednou ročně, týden před masopustní nedělí, se setkávají „práskači bičem“ z Bavorska a Salcburku, aby se věnovali svému nejmilejšímu koníčku, Aperschnalzen. Od 2. vánočního svátku až do masopustního úterý se v malých skupinách po devíti mužích, tzv. Passe, vyhání zima hlasitým práskáním biče.

Hlasité závody se tradičně konají v Berchtesgadensku

Hlasité závody se tradičně konají v Berchtesgadensku.

FOTO: Berchtesgadener Land Tourismus

Muži se postaví do dlouhé řady a začnou práskat bičem poté, kdy „Audraher“ zavolá: „Aufdrahd, oane, zwoa, drei – dahin geht’s“ tak, aby práskání probíhalo co možná přesně v určitém taktu. V ideálním případě se biči dosáhne v určitých intervalech vždy stejný zvuk. Za účastníky, v oddělené místnosti, sedí sedm soudců, kteří pomocí systému not posuzují um skupiny pouze podle svého sluchu.

Správná technika a dlouholetý trénink umožňují, aby všechny biče práskaly ve stejném taktu. Hlasitého prásknutí se dosáhne rychlou změnou směru biče. Ten se skládá z dřevěné rukojeti a konopného provazu, který se směrem ven zužuje a na jehož konci je upevněn kousek lýka.

V letošním roce se koná 62. ročník soutěže v práskání bičem v Rupertigau 8. února 2015 v Schönramu, kde je očekáváno na 1800 aktivních „práskačů bičem".
Aperschnalzen pochází z hornoněmeckého slova „apir“, které znamená „osvobodit od sněhu“. V téměř žádném jiném regionu se tato takzvaná „hlasitá tradice“ nepěstuje celoročně tak jako v Berchtesgadensku.