Proč se vydat na výlet právě sem? Noto, které se nalézá pouze 32 km od Syrakus, působí ze všech sicilských měst nejjednotnějším dojmem. Už od první chvíle oslní drtivou většinu návštěvníků, snad jen s výjimkou zapřisáhlých negativistů, svojí – medově žlutou – architekturou pocházející převážně ze 17. a 18. století.

Za svoji krásu vděčí ničivému zemětřesení

Pozoruhodná je rovněž minulost tohoto města, kterému se v antických dobách říkalo Netum. Tehdy zde bydleli původní obyvatelé Sicílie – Sicelové. V roce 886 bylo území dobyto Araby, později se Noto proměnilo v bohaté normanské město. Ve 14. a 15. století se tu narodilo mnoho intelektuálů (např. architekt Matteo Carnelivari či humanista a básník Giovanni Aurispa), tudíž král Ferdinand II. Aragonský v roce 1503 označil Noto za „město géniů“. To se v následujících letech rozrostlo, byly postaveny nové domy, kostely a kláštery. V lednu roku 1693 však oblast zasáhlo ničivé zemětřesení, během kterého město doslova a do písmene „lehlo popelem“.

Katedrála San Nicolò di Mira se pyšní čestným titulem „basilica minor“.

Katedrála San Nicolò di Mira se pyšní čestným titulem „basilica minor“.

FOTO: Richard Sacher

Současné Noto (v latině je to stále Netum) bylo vybudováno o deset kilometrů dál – na levém břehu řeky Asinaro, v údolí zvaném Val di Noto, na úpatí pohoří Iblei. Vynikajícím architektům se podařilo docílit maxima, výsledkem jejich společného úsilí byl skvost barokní architektury čítající několik desítek paláců, klášterů a kostelů. Ze stavebních materiálů mistři upřednostnili měkký tufový kámen, jenž městu za slunečného počasí dodává typický medový odstín. Zeptáte-li se místních obyvatel, na které období za posledních třicet let neradi vzpomínají, většina z nich vám odpoví, že na rok 1996, kdy se nečekaně zřítila část monumentální katedrály San Nicolò di Mira na náměstí Municipio. Následná rekonstrukce, jež vyšla přibližně na 40 miliónů eur, se protáhla až do června roku 2007. O necelých pět let později tehdejší papež Benedikt XVI. propůjčil katedrále čestný titul „basilica minor“ (menší bazilika).

Místní radnice evokuje francouzské paláce

Kromě katedrály vaší pozornosti rozhodně neunikne majestátní vstupní brána Porta Ferdinandea (neboli Porta Reale) z roku 1841. Na vlastní náklady ji nechal postavit markýz Cannicarao, a to na počest krále Ferdinanda II. Neapolsko-Sicilského. Bránu zdobí dva pilastry s korintskými hlavicemi a také dva erby – první symbolizuje město Noto, druhý markýzův rod.

Porta Ferdinandea je vstupní branou do historické části města.

Porta Ferdinandea je vstupní branou do historické části města.

FOTO: Richard Sacher

K nejvýraznějším stavbám patří i palác Ducezio, který slouží jako radnice a je pojmenován podle sicilského krále vládnoucího v 5. století před naším letopočtem. V roce 1746 ho navrhl Vincenzo Sinatra, nechal se inspirovat některými známými francouzskými paláci ze 17. století. Budova s dvaceti oblouky byla dokončena v roce 1830, přičemž druhého patra se dočkala až v první polovině dvacátého století. Jeho autorem je architekt Francesco La Grassa.

Palác Ducezio je jednou z nejmajestátnějších budov ve městě Noto.

Palác Ducezio je jednou z nejmajestátnějších budov ve městě Noto.

FOTO: Richard Sacher

Divadlo pojme přes tři stovky návštěvníků

Působivou fasádou a impozantním třístupňovým schodištěm vás ohromí kostel sv. Františka z Assisi z první poloviny 18. století. Společně s přilehlým klášterem, před nímž stojí mramorová socha z roku 1787, se řadí mezi nejpůsobivější sakrální stavby ve městě. Velmi fotogenické je i neoklasicistní divadlo na náměstí XVI Maggio. Slavnostně otevřeno bylo v prosinci 1870 pod názvem Vittorio Emanuele. V roce 2012 ho městská správa přejmenovala podle slavné herečky Tiny Di Lorenzo. V současnosti se v divadle opět hraje, najdete tu 320 míst k sezení.

Na zahrádce před divadlem Tiny Di Lorenzo si můžete dát výtečnou kávu.

Na zahrádce před divadlem Tiny Di Lorenzo si můžete dát výtečnou kávu.

FOTO: Richard Sacher

A na závěr dovolte několik drobných rad, které třeba využijete během návštěvy města Noto. Máte-li v plánu pouze letmo „okouknout“ hlavní památky, udělat si selfie, koupit si pár pohledů či suvenýrů a dát si kávu nebo zmrzlinu, bohatě stačí, když si na to vyhradíte devadesát minut až dvě hodiny. Projdete bránou Porta Ferdinandea a půjdete pořád rovně, historické budovy spatříte po obou stranách. Až narazíte na konec ulice, otočíte se a zamíříte zase zpátky, tudíž nehrozí, že byste zabloudili. Navíc už budete vědět, ve kterém stánku mají nejlepší zmrzlinu, a tak si – podle svých představ a chutí – zpříjemníte návrat k autu či autobusu...

Inzertní sdělení:

Využijte některý z tipů CK Blue Style nebo vybírejte na www.blue-style.cz

Hotel Baia D´oro ***+

Hotel Baia D´oro ***+

Hotel Baia D´oro ***+

FOTO: CK Blue Style

Hotel President Sea Palace ****

Hotel President Sea Palace ****

Hotel President Sea Palace ****

FOTO: CK Blue Style