Hlavní obsah

Zámkům na Českolipsku pomáhá program záchrany

Nejsou příliš známé ani mimořádné svou velikostí. Zaujmou ale architekturou i zajímavou minulostí. Řeč je o třech zámcích na Českolipsku. Ještě před deseti lety byly všechny nevyužívanými ruinami, teď se společně mohou pochlubit tím, že tu probíhají náročné obnovy spolufinancované ze státního programu záchrany architektonického dědictví (PZAD).

Foto: archiv

Letní sídlo biskupů dnes zámek ve Stvolínkách příliš nepřipomíná, má už ale novou střechu.

Článek

Zámek ve Stvolínkách na Českolipsku sloužil od druhé poloviny 17. století coby letní sídlo litoměřických biskupů. Spolu s kostelem Všech svatých, zámeckým parkem a hospodářským zázemím tvořil jedinečný barokní soubor. Interiéry zámku zdobily cenné obrazy a plastiky, mimo jiné obraz Madona s náhrdelníkem, osm desek bruselského retáblu z období kolem roku 1520 i čtyři desky Mistra svatojiřského oltáře.

Poté, co biskupové přestali zámek využívat, skončily všechny skvosty v Litoměřicích a zámek samotný málem nepřežil 20. století. „Poznamenala ho především 80. léta a uzpůsobení k potřebám českolipského archivu a Vlastivědného muzea a galerie,“ uvedla Alžběta Sakařová z libereckého pracoviště Národního památkového ústavu.

Zájem o zámek a snahu o jeho vzkříšení odstartoval až na počátku druhé dekády současného století liberecký operní pěvec Jiří Bartoš Sturz. Jeho sdružení si chtělo zámek pronajmout, k tomu nakonec nedošlo, ale záchrana kostela se nastartovala.

Vítkův hrádek opravují ze vstupného

Tipy na výlety

„Do PZAD se dostal v roce 2014 a od té doby se snaha památkové péče soustředila především na obnovu havarijního stavu střešního pláště, dále byla provedena obnova větší části exteriérových omítek a výplní otvorů arkád vnitřního nádvoří a vloni začala také výměna okenních výplní,“ popsal postupující obnovu zámku památkář Petr Feige.

Zdevastovali ho nacisti i armáda

V roce 2017 se do PZAD zapojil také objekt renesančního zámku v Horní Libchavě. I ten má zajímavou historii. V roce 1623 se stal jeho majitelem Vilém Vratislav z Mitrovic, pozdější velkopřevor maltézského řádu. Sídlem řádu pak Horní Libchava zůstala až do vzniku československého státu.

„V první třetině 20. století vlastnil zámek agrárnický senátor Josef Vraný a památka v té době prošla necitlivými úpravami. Na stavu objektu se podepsalo také další jeho využívání, například jednotkami SS nebo československou armádou,“ doplnil Petr Feige.

Od roku 2010 je zámek znovu v soukromém vlastnictví a jeho majitelé s památkovou péčí spolupracují a snaží se o náročnou obnovu.

Památky navštěvuje méně lidí než vloni

Cestování

Program PZAD pomáhá od roku 2017 také zámku v Horní Polici, který vznikal ve stejné době jako nedaleká národní kulturní památka, poutní areál kostela Navštívení Panny Marie. „Obě stavby byly dokončeny ve dvacátých letech 18. století, kdy panství spravovala vévodkyně Anna Marie Františka Toskánská. Za autory obou staveb se považují Giulio a Octavio Broggiové,“ upřesnil Feige.

Na zámku podle něj postupně došlo k odvětrání obvodových zdí v 1. nadzemním podlaží pomocí odvětrávacích kanálků, obnovily se podlahy a dlažby a zčásti došlo k obnově interiérových omítek.

Reklama

Výběr článků

Načítám